29 C 39/2023-92 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta bezúročná zápůjčka ve výši 20 000 Kč, která měla být jednorázově splacena dne [datum] společně s poplatkem za zpracování žádosti a poskytnutí zápůjčky ve výši 7 600 Kč. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva, ale žalovaný přesto ničeho neuhradil. Na výzvu soudu ze dne [datum] k doplnění tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením výše uvedené smlouvy žalobkyně ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že její právní předchůdce před poskytnutím úvěru prověřil, zdali se žalovaný nenachází v evidenci exekucí a dlužníků, v insolvenčním rejstříku, a dále že výše poskytnutého úvěru byla nižší než minimální měsíční mzda, a z toho podle žalobkyně plyne, že pokud by žalovaný chtěl úvěr splácet, tak by mu v tom nic nebránilo. 2. Žalovaný u jednání soudu dne [datum] zavrhl žalobu zamítnout co do částky 7 600 Kč s příslušenstvím, když dle žalovaného tato částka odpovídá požadovanému poplatku za smlouvu o zápůjčce, který je však v rozporu s dobrými mravy: Žalovaný dále namítl, že smlouva o zápůjčce mezi stranami nebyla platně uzavřena, když nebyla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a dále požádal, aby mu byla stanovena tříměsíční pariční lhůta s ohledem na jeho současnou nepříznivou finanční situaci, kdy je nucen uspokojovat pohledávky více věřitelů. 3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným došlo dne [datum] k elektronickému sjednání smlouvy o zápůjčce, na základě které se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal mu tuto zápůjčku splatit spolu s poplatkem ve výši 7 600 Kč nejpozději do dne [datum], RPSN z této smlouvy činí 26 891,79 % (Smlouva o zápůjčce [číslo] Standardní informace o zápůjčce [anonymizováno] [číslo]). Dne [datum] ve [anonymizováno] odeslal žalovaný na účet žalobkyně částku 1 Kč (Potvrzení o přijaté platbě ze dne [datum]). Dne [datum] v [údaj o čase] hod. odeslala žalobkyně na účet žalovaného částku 20 000 Kč (Potvrzení o přijaté platbě ze dne [datum]). Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, uzavřené na základě Rámcové smlouvy o úplatném postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi stejnými stranami, přešla žalovaná pohledávka na žalobkyni (Rámcová smlouva o úplatném postoupení pohledávek ze dne [datum] a Realizační smlouva o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] a její příloha [číslo]), což právní předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil dopisem ze dne [datum] (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Přes zaslanou předžalobní výzvu k plnění ze dne [datum] žalovaný ničeho neuhradil. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky (Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] a podací lístek zásilky [anonymizováno]), na kterou žalovaný žalobkyni přesto neuhradil ničeho (žalovaný netvrdil opak). 4. Z výše uvedených skutkových zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet žalovaného částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto zápůjčku vrátit do tří týdnů spolu s poplatkem ve výši 7 600 Kč, RPSN tedy činí 26 891,79 %. Právní předchůdce žalobkyně se žalobkyní uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, postoupení předmětné pohledávky na žalobkyni oznámil právní předchůdce žalobkyně žalovanému. Žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil přes zaslanou předžalobní výzvu. 5. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty první o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 7. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Podle ust. § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. se pro účely tohoto zákona rozumí roční procentní sazbou nákladů celkové náklady spotřebitelského úvěru vyjádřené jako roční procento z celkové výše spotřebitelského úvěru, které se počítá podle vzorce uvedeného v příloze [číslo] k tomuto zákonu. 9. Podle ust. § 75 zákona č. 257/2016 Sb. je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. 10. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle ust. § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Podle ust. § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 17. Podle ust. § 1881 odst. 1 občanského zákoníku, postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka nevylučuje. 18. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení. 19. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 20. Podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k tomuto právnímu závěru: 21. Soud se v prvé řadě v řízení zabýval aktivní legitimací žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], čímž je její aktivní legitimace dána. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně s žalovaným měli v úmyslu uzavřít smlouvu, která by byla podle jejího