29 C 9/2023-41 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení a s odůvodněním, že dne [datum] zaslal právní předchůdce žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] částku ve výši 15 000 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a společností [právnická osoba], [IČO], jako postupníkem a novým věřitelem. Na předžalobní výzvu žalovaný nereagoval. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval. 3. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez jednání vyslovila rovněž konkludentně souhlas. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání. 4. Po provedeném dokazování listinnými důkazy předloženými žalobkyní učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Mezi společností [právnická osoba], [IČO] jako původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy (Smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] bez podpisu žalovaného, Všeobecné obchodní podmínky společnosti [právnická osoba]), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalovanému dne [datum] finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, a to z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Právní předchůdce žalobkyně identifikoval platbu uvedením variabilního symbolu [číslo], tedy rodným číslem žalovaného (potvrzení o provedené platbě z [datum]). Žalovaný dlužnou částku právnímu předchůdci žalobkyně nevrátil. Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalobkyní (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum]). Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně odeslána na adresu žalovaného dne [datum] (předžalobní upomínka ze dne [datum] a podací lístek ze dne [datum]). 5. Podle § 2 991 odst. 1, 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 6. Podle § 2 993 občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 občanského zákoníku, postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. 11. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k právnímu závěru, že jednáním právního předchůdce žalobkyně a žalovaného došlo ke vzniku bezdůvodného obohacení ve výši 15 000 Kč, neboť právní předchůdce žalobkyně zaslal tuto částku žalovanému na jeho bankovní účet, avšak žalovaný tyto finanční prostředky nevrátil. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z bezdůvodného obohacení, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení a důkazní pouze o tom, že na bankovní účet žalovaného byly tomuto dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že žalovaný jako dlužník dluh řádně neuhradil. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že její právní předchůdce poskytl žalovanému na jeho bankovní účet částku ve výši 15 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit bez poplatku či úrokového navýšení. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně nesplatil, požaduje žalobkyně zaplacení dlužné částky ve výši 15 000 Kč. V řízení bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku, byť částečně, plnil, resp. že tento dluh zanikl jinak. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 2 000 Kč a zákonného úroku z prodlení tak soud shledal důvodným. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena obecná třídenní. 12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, sazbu mimosmluvní odměny za zastupování advokátem ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění před podáním žaloby, podání žaloby) dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (dále jen„ vyhl.“), a dále náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl., když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech – viz rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3923/11. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem DPH, vzniklo mu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. právo na zaplacení daně z přidané hodnoty. Žalobkyni byla tedy přiznána i daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad.