12 C 19/2024-41 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 19. 10. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 36 390, 24 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela po posouzení úvěruschopnosti žalovaného s tímto dne 15. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, Jednalo se o spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 25 000 Kč s možností postupného čerpání. K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz. Žalovaný vyplnil žádost i veškeré vyžadované údaje a identifikoval svůj bankovní účet. Poté žalobkyně vyplatila prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně na účet žalovaného částky v celkové výši 25 000 Kč. Na základě smlouvy žalovanému poskytla žalobkyně prostřednictvím bankovního převodu dne 15. 12. 2022 částku ve výši 10 400 Kč, dne 18. 12. 2022 částku ve výši 5 600 Kč, dne 19. 12. 2022 částku ve výši 3 700 Kč, dne 21. 12. 2022 částku ve výši 1 000 Kč, dne 22. 12. 2022 částku ve výši 3 800 Kč a dne 23. 12. 2023 částku ve výši 500 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 740 Kč a poplatkem za sjednanou službu Presto ve výši 1650 Kč do 14. 1. 2023. Žalovaný svou povinnost nesplnil a dlužnou částku ve stanovené lhůtě neuhradil řádně a včas. Žalobkyně si v souladu se sjednanými podmínkami tedy kromě jistiny nárokovala zaplacení poplatku za sjednanou volitelnou službu Presto a smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny od 15. 1. 2023 do 15. 4. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovaného marně k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou, a proto požadovala úhradu i zákonného úroku z prodlení.2. Okresním soudem v Olomouci byl ve věci dne 2. 11. 2023 vydán platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit, proto byl usnesením ze dne 13. 12. 2023 zrušen. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Stejně jako k výzvě soudu ze dne 29. 1. 2024 dle § 115a o. s. ř. zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalobkyně se rovněž nevyjádřila. Soud má tedy za to, že účastníci s tímto postupem souhlasí, když ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů.3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o.s.ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění a současně i závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela po autorizaci ověření totožnosti žalovaného ve smyslu Všeobecných obchodních podmínek a po posouzení jeho úvěruschopnosti dne 15. 12. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru, s elektronickým podpisem žalovaného. Dle Přehledu bankovních transakcí poskytla dne 15. 12. 2022 částku ve výši 10 400 Kč, dne 18. 12. 2022 částku ve výši 5 600 Kč, dne 19. 12. 2022 částku ve výši 3 700 Kč, dne 21. 12. 2022 částku ve výši 1 000 Kč, dne 22. 12. 2022 částku ve výši 3 800 Kč a dne 23. 12. 2023 částku ve výši 500 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 6 740 Kč do 14. 1. 2023. K uzavření úvěrové smlouvy došlo prostřednictvím internetových stránek www., Anonymizováno, .cz. Žalovaný vyplnil žádost i veškeré vyžadované údaje a návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru odsouhlasil v klientském profilu a žalobkyně ze svého bankovního účtu na účet žalovaného zaslala mezi dny 15. 12. 2022 až 23. 12. 2023 celkově částku 25 000 Kč. Strany sjednaly dle Sazebníku poplatek za volitelnou službu Presto ve výši 1 650 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 11. 9. 2023 a zásilka byla dne 11. 9. 2023 podle podacího lístku odeslána právním zástupcem žalobkyně žalovanému. Žalobkyně dále doložila Souhlas se zpracováním osobních údajů, kopii občanského průkazu žalovaného, Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . ze dne 15. 12. 2022, ověření příjmu žalovaného 22 000 Kč listinou Identifikované příjmy, Informace o spotřebitelském úvěru, , právnická osoba, podmínky, Sazebník platný od 1. 12. 2021 a Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti.4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.5. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Soud po právní stránce vyhodnotil, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovaným platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalovanému úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě. Bylo pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatil, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaný neučinil. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu, když žalobkyně v řízení prokázala, že uzavřela s žalovaným po posouzení jeho úvěruschopnosti platnou smlouvu o úvěru, na základě, které žalovanému poskytla úvěr postupným čerpáním ve výši 25 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplatil úvěr řádně a včas a dostal se s plněním svého závazku do prodlení, vznikl žalobkyni také nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty splatnosti, tj. od 15. 1. 2023 do zaplacení. Strany si sjednaly také smluvní pokutu 0,1 % denně z jistiny, který žalobkyně požadovala za dobu od 15. 1. 2023 do 15. 4. 2023. Z uvedených důvodů soud žalobě v celém rozsahu vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 36 390,24 Kč včetně příslušenství a to v obecné třídenní pariční lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.8. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 634 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 456 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 500 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby a výzva k plnění) a 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně týmž žalobcem ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11 naposledy u OS , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, ad.), včetně 21 % DPH z těchto částek ve výši 378 Kč. O lhůtě plnění i ve výroku a II. bylo rozhodn