14 C 23/2024-86 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Nymburce dne 15. 8. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 19 022,43 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela po posouzení úvěruschopnosti žalované dne 18. 10. 2022 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] distančním způsobem na [webová adresa], když žalovaná vyplnila žádost i veškeré vyžadované údaje a identifikovala svůj bankovní účet. Na jejím základě žalované poskytla žalobkyně téhož dne bankovním převodem úvěr ve výši 13 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 510 Kč, poplatkem za službu Klidné spaní ve výši 220 Kč a poplatkem za službu Presto ve výši 165 Kč. Žalovaná však svou povinnost nesplnila a dlužnou částku neuhradila řádně a včas. Žalobkyně v souladu se sjednanými podmínkami tedy žalované naúčtovala smluvní pokutu 0,1 % denně od 30. 12. 2022 do 30. 3. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 14. 7 2023 marně, a proto požadovala kromě jistiny 13 000 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3510 Kč, poplatku za službu Klidné spaní ve výši 220 Kč a poplatku za službu Presto ve výši 165 Kč, smluvní pokutu 2 127,43 Kč a zákonný úrok z prodlení až do zaplacení. 2. Okresním soudem v Nymburce byl ve věci vydán platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit do vlastních rukou, proto byl zrušen. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud dospěl k závěru, že je možné postupovat dle § 115a o. s. ř. a rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Soud ve věci tedy postupoval dle § 115a o. s. ř. a bez jednání ve věci rozhodl. Z předložených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění: Z listinných důkazů, že žalobkyně posoudila řádně úvěruschopnost žalované. Z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, že došlo ze strany žalobkyně k vyplacení částky 13 000 Kč na účet žalované dne 18. 10. 2022. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 10. 2022, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou, na bezúčelový úvěr ve výš 13 000 Kč, s jednorázovou, celkovou výší poplatku za sjednání úvěru 3 510 Kč. Byly sjednány poplatky za službu Klidné spaní ve výši 220 Kč a poplatek za službu Presto ve výši 165 Kč. Ze Sazebníku, že byl platný od 1. 9. 2020 a stanovil poplatky ke spotřebitelskému úvěru. Z údajů o poskytovateli spotřebitelského úvěru, že stanovuje základní vlastnosti úvěru, náklady úvěru a další důležité právní aspekty spotřebitelského úvěru. Ze Všeobecných obchodních podmínek, že byly platné od 1. 8. 2020 a mj. stanovují v. bodu 6.4., že při prodlení je povinen dlužník zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky až do zaplacení, kdy uplatněná smluvní pokuta však nesmí přesáhnout shora uvedený limit 0,1 % z částky ohledně níž je dlužník v prodlení. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 14. 7. 2023, že žalovaný byl vyzýván k zaplacení dlužné částky. 4. U uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně po úspěšném prověření úvěruschopnosti žalované sjednala ve smyslu Všeobecných obchodních podmínek a Sazebníku prostřednictvím prostředků komunikace na dálku s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 18. 10. 2022. Žalobkyně žalované téhož dne poskytla na účet částku ve výši 13 000 Kč. Strany si sjednaly ve smlouvě poplatky za poskytnutí úvěru ve výši 3 510 Kč poplatek za službu Klidné spaní ve výši 220 Kč a poplatek za službu Presto ve výši 165 Kč. Žalovaná ve lhůtě splatnosti, ani později, neuhradil ničeho. Předžalobní výzvou právní zástupce žalobkyně dne 14. 7. 2023 žalovanou vyzval k úhradě dlužných částek. 5. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. 6. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 8. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním žalobkyně a žalované došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalované finanční prostředky do určité výše, což splnila, a žalovaná se zavázala tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaná svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnila a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaná povinna zaplatit smluvní pokutu, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení i smluvní pokuty. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalované z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník – žalovaná dluh řádně neuhradila. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky. Tuto povinnost žalobkyně splnila, když prokázala, že uzavřela s žalovanou platnou úvěrovou smlouvu, a že poskytla žalované úvěrové prostředky ve sjednané výši způsobem sjednaným v úvěrové smlouvě a požaduje plnění sjednané stranami a to i pro případ prodlení a upomínání. Bylo pouze na žalované, aby tvrdila a prokázala, že poskytnuté úvěrové prostředky žalobkyni splatila, resp. že dluh zanikl jinak. To však žalovaná neučinila. Soud proto shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí v celém rozsahu, lhůta k plnění byla určena třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. 9. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč, neboť žalobkyně byla v řízení plně procesně úspěšná, a proto jí přísluší náhrada všech účelně vynaložených nákladů řízení. V daném případě pak náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, dále pak odměna za zastoupení advokátem ve výši za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí věci s přípravou, podání žaloby a výzva k plnění) a 3x režijní paušál po 100 Kč dle § 14 b) vyhl. č. 177/1996 Sb. (když se jedná o návrh na ustáleném vzoru uplatňovaný opakovaně toutéž žalobkyní ve skutkové a právně obdobných věcech viz rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3923/11, naposledy jen u OS Olomouc věci sp. zn. 20 C 18/2022, 28 C 60/2022, 24 C 16/2023, 18 C 121/2023 ad.), včetně 21 % DPH z těchto částek ve výši 252 Kč O lhůtě plnění i ve výroku a II. bylo rozhodnuto dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá jako obecné třídenní. Místo plnění nákladů řízení pak je k rukám právního zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.