14 C 269/2023-140 — Okresní soud v Olomouci

1. Řízení bylo zahájeno dne , datum, a žalobce se domáhal zaplacení částky 913 750 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne , datum, uzavřeli žalobce a žalovaná smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce rodinného domu na , adresa, . Doba k plnění byla stanovena tak, že žalovaná se zavázala k dokončení díla nejpozději do sto dvaceti kalendářních dnů od předání staveniště, které bylo předáno dne , datum, . Doba k provedení díla skončila dne , datum, . Na úhrady zálohy na cenu za dílo žalobce žalované uhradil částku celkem ve výši 1 423 125 Kč. Specifikované dílo provedeno nebylo, a to i přes opakované výzvy k jeho provedení. Žalobce dne , datum, zaslal žalované email, ve které žalované poskytl dodatečnou lhůtu k plnění s tím, že lhůtu již neprodlouží a že uplynutím této lhůty odstupuje od dotčené smlouvy. Lhůta byla stanovena tak, že končila posledním červnem 2021. Žalobce odstoupil od smlouvy dne , datum, . Ačkoliv žalobce uhradil žalované na zálohy ceny za dílo výše specifikovanou částku, žalobce se domáhá zaplacení částky ve výši 700 000 Kč, což by mělo odrážet rozsah některých prací, které provedeny byly. Tato částka je navýšena o částku ve výši 213 750 Kč, která je odůvodněna ujednáním čl. 6 odst. 6.5. předmětné smlouvy. Podle tohoto ujednání platí, že žalovaná je povinna poskytnout žalobci slevu na cena za dílo ve výši 750 Kč za každá den prodlení s dokončením díla. Jelikož lhůta k provedení díla skončila dne , datum, a žalobce od smlouvy odstoupil dne , datum, , rovná se sleva z ceny za dílo částce ve výši 213 750 Kč (285 dní). O tuto částku se pak zvyšuje výše bezdůvodného obohacení na straně žalované, jelikož žalobce, i přes dílčí provedení některých prací, žalované zaplatil částku vyšší, než na kterou žalovaná měla dle smlouvy, resp. zákona nárok. V důsledku výše uvedeného vznikl žalobci nárok na zaplacení částky ve výši 913 750 Kč. K úhradě byla žalovaná vyzvána emailem ze dne , datum, . Žalobce vyzval žalovanou předžalobní výzvou ze dne , datum, k uhrazení žalované částky. V rámci této výzvy žalobce znovu odstoupil od smlouvy, ačkoliv k odstoupení od smlouvy došlo již dříve. Žalovaná do dnešního dne ničeho neuhradila.2. Následně pak žalobce žalobu doplnil podáním ze dne , datum, takto:3. Dne , datum, zadal žalobce poptávku na hrubou stavbu. Žalovaná se žalobci následně na tuto poptávku ozvala s tím, že celou stavbu by chtěla udělat na klíč a že hrubá stavba pro ni není tolik zajímavá. Nato jí žalobce předal projektovou dokumentaci pro vyřízení stavebního povolení. Dne , datum, následně žalovaná žalobci zaslala cenovou nabídku. Dne , datum, žalovaná žalobci zaslala návrh smlouvy o dílo. Připomínkovaný návrh žalobce ve stejný den zaslal žalované. Zároveň sdělil, že smlouvu je ochotný podepsat. Dne , datum, byla smlouva o dílo podepsána. Obsahem smluvního vztahu byl závazek plynoucí z uzavřené smlouvy o dílo. Šlo tedy o povinnost žalované provést specifikované dílo ve lhůtě dle smlouvy a povinnost žalobce dílo převzít a zaplatit za něj cenu dle podmínek smlouvy. Smlouva o dílo nebyla v době trvání smluvní vztahu nijak písemně měněna, a to ani v souvislosti s vícepracemi ve smyslu ustanovení čl. 5. odst. 5.3. smlouvy. Žalobce tvrdil, že byl v průběhu trvání smluvního vztahu ujišťován žalovanou, že rozpočet bude dodržen, kdy na zálohové faktuře č. , tel. číslo, je explicitně konstatováno, že: „Dodavatel prohlašuje, že rozpočet k předmětné SoD je stále platný.“4. Žalobce uvedl, že protokol o předání staveniště k dispozici nemá. Avšak i přes tuto absenci má za to, že předání staveniště lze doložit z jiných skutečností. O předání staveniště nejsou žádné pochyby, jinými slovy, jde o nesporné tvrzení. I žalovaná uvedla, že na staveništi práce prováděla. Je tak zřejmé, že k předání staveniště došlo, ačkoliv protokol o předání absentuje. Mezi účastníky bylo navíc ústně dohodnuto, že datum předání staveniště bude zapsáno do stavebního deníku, který žalovaná musela, dle čl. 8 odst. 8,5, smlouvy, resp. s ustanovením § 157 stavebního zákona, vést po celou dobu provádění díla. Ze stavebního deníku by tak měl den předání stavby plynou zcela explicitně. Staveniště žalované však fakticky předala manželka žalobce paní , jméno FO, dne , datum, . V tento den k podpisu protokolu nedošlo. Jestliže pak k faktickému předání staveniště došlo, avšak nikoliv k protokolárnímu, jelikož žalovaná nezajistila protokol o předání, není to překážkou pro běh lhůty k provedení díla. Dále žalobce uvedl, že se vydání protokolu o předání staveniště na žalované několikrát dožadoval, avšak neúspěšně. I tato skutečnost podporuje závěr, že absence protokolárního předání nejde k tíži žalobce. Nehledě na skutečnost, že žalobce je spotřebitelem, tedy laikem v daném oblasti, jeho že je potřeba chránit, jak to stanoví zákon. Naopak žalovaná společnost je osobou znalou poměrů, která měla zařádit veškeré formality. Absenci protokolárního předání by šlo namítnout pouze tehdy, pokud by nebylo zcela jasné, že k předání staveniště fakticky došlo. K předání staveniště fakticky došlo. S tím souhlasila i žalovaná. Při přiměřené aplikaci citovaného ustanovení je tedy nutné dospět k tomu, že žalovaná se nedostatku protokolárního předání nemůže dovolávat.5. Žalobce na cenu za dílo hradil následovně:- dne , datum, uhradil částku ve výši 474 375 Kč,- dne , datum, uhradil částku ve výši 474 375 Kč- dne , datum, uhradil částku ve výši 474 375 Kč.6. Celkově tedy žalobce uhradit částku ve výši 1 423 125 Kč.7. K zajištění dotace NZÚ se ve smlouvě zavázala žalovaná. To plyne z cenové nabídky ze dne , datum, , která je nedílnou součástí smlouvy a kde je uvedeno následující: „DOTACE NZU – ZAJISTÍ DODAVATEL“. Stejně tak to plyne z čl. 5 odst. 1 smlouvy, dle kterého byl žalobce povinen žalované poskytnout součinnost při zajišťování této dotace. Dle informací žalobce k zajištění dotace nedošlo. Jednak žalovaná nepožadovala jakoukoli součinnost, a tedy zřejmě vůbec k podání žádosti o dotaci nedošlo. Opět i zde žalobce upozorňoval, že to byl on, kdo je spotřebitel, tedy osobou profesně neznalou daného oboru. Naopak žalovaná se vydávala za profesionála, který se jednak vyzná ve stavebnictví, v čemž podniká, a dále se vyzná i v dotčeném dotačním titulu. Žalobce byl povolán pouze k tomu spolupracovat při tvorbě a podání žádosti o poskytnutí dotace.8. Dotace NZÚ prostavěna nebyla, jelikož byla určena na zateplení a okna. Zateplení ani okna však žalovaná neprovedla.9. Odstoupení ke dni , datum, a poskytnutí dodatečné lhůty k plnění dovozuje žalobce z následujícího. Dne , datum, žalobce žalované zaslal email, ve kterém bylo mj. uvedeno následující: „Pokud nehodláte skončit do června, tak ano. Odstupuji od smlouvy. Nemám na to s vaší rychlostí tři roky.“ Tímto byla naplněna hypotéza ustanovení § 1978 odst. 2 OZ, když žalobce žalované stanovil dodatečnou lhůtu plnění a sdělil, že ji již neprodlouží. Sdělení o neprodloužení lhůty lze dovozovat ze sdělení „Odstupuji od smlouvy. Nemám na to s vaší rychlostí tři roky.“. Marným uplynutím posledního červnového dne tak došlo dne , datum, . Žalobce si byl vědom pravidla sjednaného způsobu doručování v čl. 10 odst. 10.8. smlouvy. Měl však za to, tato pravidlo není v daném kontextu aplikovatelné. Předně věcná působnost pravidla dopadá pouze na písemnosti, jak je z jeho znění patrné. Nedopadá tak na elektronické právní jednání, jako je např. emailová komunikace. Resp. posuzované pravidlo nevylučuje právně jednat prostřednictvím elektronických prostředků. Současně je nepochybné, že žalobce i žalovaná pro vzájemnou komunikaci používali právě e-mail. Šlo o způsob komunikace, který byl mezi účastníky preferován a aktivně používán. Dle ustanovení § 1830 odst. 1 OZ pak může „Spotřebitel odstoupit od smlouvy jakýmkoli jednoznačným prohlášením učiněným vůči podnikateli“.10. Co se následné komunikace účastníků řízení týká, šlo ze strany žalobce o snahu o smírné vyřešení věci. Ačkoliv smlouva zanikla, nic nebránilo tomu, aby byla uzavřena nová dohoda a účastníci řízení znovu navázali smluvní vztah. Návrh takové dohody byl žalované předložen. Tuto však neakceptovala.11. Ačkoliv pak stavební práce na nemovitosti žalobce dále pokračovaly, rozhodně to nelze brát jako smluvní plnění, když smlouva zanikla. Odstoupení od smlouvy je tedy nadále platné. Žalobce tím, že akceptoval plnění po zániku smlouvy, chtěl pouze předejít soudnímu sporu, když jeho primárním cílem bylo řádné dokončení díla. Za tímto účelem navrhl i uzavření dohody o narovnání, kde by se sporné body smluvního vztahu vyjasnily. Celé plnění po odstoupení od smlouvy tak bylo vedeno snahou o smírné vyřešení sporu, k čemuž však nakonec nedošlo.12. Z procesní opatrnosti žalobce dne , datum, zaslal žalované odstoupení od smlouvy, ačkoliv smlouva již zanikla. Žalovaná totiž v takovém případě byla k tomuto dni v prodlení s provedením díla, když lhůta k jeho provedení skončila dne , datum, . Toto prodlení bylo zároveň podstatné, jelikož prodlení o téměř tři roky zcela jistě zakládá podstatné poruš