17 C 137/2024-52 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 23. 5. 2024 domáhala po žalované zaplacení částky 14 000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 1. 10. 2008 s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka 14 000 Kč, kterou žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala s jistinou půjčky zaplatit i souhrnný poplatek ve výši 9 744 Kč, který představoval smluvně sjednané příslušenství, a to vše v 53 týdenních splátkách. Žalovaná nesplácela řádně a včas, když právnímu předchůdci žalobkyně uhradila pouze částku 8 944 Kč, která byla započtena na souhrnný poplatek. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015, uzavřené mezi , právnická osoba, a přechodným věřitelem , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .l., došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na přechodného věřitele. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018, uzavřené mezi přechodným věřitelem a žalobkyní, došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna. Po dni postoupení pohledávky neuhradila žalovaná ničeho. Žalobkyně požadovala úhradu dlužné jistiny 14 000 Kč a zbývající části dlužného souhrnného poplatku ve výši 800 Kč (označeného jako kapitalizovaný úrok), a to spolu se zákonným úrokem z prodlení od 1. 7. 2015, tj. od účinnosti postoupení pohledávky na přechodného věřitele. Dne 25. 4. 2024 zaslala žalobkyně žalované výzvu k úhradě.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. V souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání pouze na základě listinných důkazů předložených účastníky řízení, když tito s takovýmto postupem souhlasili, resp. v soudem poskytnuté lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas.4. Jelikož se v projednávané věci jedná o tzv. bagatelní žalobu, a tudíž proti rozsudku ve věci samé není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), je odůvodnění tohoto rozsudku koncipováno ve smyslu ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.5. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 4. 9. 2018 a podacího atchu bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .l. vyrozuměla žalovanou o tom, že na ni byla postoupena pohledávka od , právnická osoba, ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, . Oznámení bylo odesláno dne 7. 9. 2018;- ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 1. 10. 2008 mezi , právnická osoba, a žalovanou jako zákazníkem, že , právnická osoba, se zavázal poskytnout žalované částku 14 000 Kč a žalovaná se zavázala v souvislosti s půjčkou uhradit souhrnný poplatek 9 744 Kč, to vše v 53 týdenních splátkách. Žalovaná svým podpisem stvrdila, že částku 14 000 Kč převzala v hotovosti;- ze smluvních podmínek Smlouvy o půjčce bylo zjištěno, že RPSN půjčky na 53 týdnů činila 206,8 %. Podle čl. 5 bylo dohodnuto, že splátky zaplacené zákazníkem budou nejprve započítány na souhrnný poplatek;- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 bylo zjištěno, že společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .l. vyrozuměla žalovanou o tom, že zmocnila společnost , právnická osoba, ke správě pohledávky ze smlouvy o půjčce č. , tel. číslo, ;- z výzvy ze dne 25. 4. 2024 a podacího archu bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě částky 14 800 Kč s příslušenstvím do 7. 5. 2024.6. Na základě výše uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu věci:Žalovaný a , právnická osoba, uzavřeli dne 1. 10. 2008 smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě žalovaná v hotovosti převzala částku 14 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit jistinu spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 744 Kč v 53 týdenních splátkách. RPSN činila 206,8 %. Pohledávka za žalovanou byla postupně postoupena na žalobkyni. Postoupení na , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, .l. bylo žalované oznámeno dopisem odeslaným dne 7. 9. 2018. Dopisem ze dne 25. 4. 2024 vyzval zástupce žalovanou k úhradě částky 14 800 Kč do 7. 5. 2024.7. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného v době, kdy byla uzavřena smlouva o půjčce č. , tel. číslo, (dále jen „obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.8. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.9. Podle § 517 odst. 1, 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.10. Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., účinného ke dni tvrzeného počátku prodlení žalované, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.11. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.12. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.13. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platně uzavřených smluv o postoupení pohledávek. Dále bylo v řízení prokázáno, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně , právnická osoba, dne 1. 10. 2008 smlouvu o půjčce č. , tel. číslo, , na jejímž základě žalovaná v hotovosti převzala částku 14 000 Kč. Soud se dále zabýval platností smlouvy o půjčce, kdy dospěl k závěru, že ujednání o výši tzv. souhrnného poplatku je rozporné s dobrými mravy a způsobuje tak absolutní neplatnost smlouvy podle § 39 obč. zák. Sjednaný souhrnný poplatek, o němž žalobkyně v rámci žalobních tvrzení uvedla, že jeho funkce je totožná s funkci úroků, činil 9 744 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 53 týdnu (tj. 1 rok a týden), tzn. že za situace, kdy souhrnný poplatek plnil funkci úroku, činil takový úrok z půjčky 69,6 % za uvedené období, resp. 68,3 % ročně. Podle judikatury Nejvyššího soudu je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo1484/2004, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 12. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1587/2015, všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz). Ačkoliv je pravdou, že právní předchůdce žalobkyně byl nebankovním subjektem, u kterého jsou s ohledem na vyšší rizikovost úrokové sazby zpravidla vyšší, je třeba v daném případě sjednanou výši souhrnného poplatku považovat za rozpornou s dobrými mravy, přičemž rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu.14. Nároky z této neplatné smlouvy je pak třeba vypořádat podle § 451 obč. zák. z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnuté bez právního důvodu. Podle § 457 obč. zák., je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal. V řízení bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobkyni (resp. jejímu právnímu předchůdci) celkem částku 8 944 Kč. Žalobkyně tak má nárok na uhrazení poskytnuté jistiny půjčky snížené o prokázané platby žalované. Soud tedy zavázal žalovanou k úhradě částky 5 056 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od data, kdy byla k zaplacení této částky žalovaná vyzvána žalobkyní poprvé, tedy od oznámení o postoupení pohledávky, odeslaném dne 7. 9. 2018. Jelikož soudu nebylo doloženo, kdy bylo oznámení žalované doručeno, vychází soud z domněnky podle § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného v době odeslání oznámení (dále jen „o. z.“), podle které se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den, tedy v projednávané věci dne 11. 9. 2018. Ode dne následujícího se žalovaná dostala s