17 C 304/2023-116 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 27. 9. 2023, doplněnou podáním doručeným soudu dne 18. 12. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 800 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 263,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 862,70 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 800 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 9 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále též jen„ [anonymizováno]“), uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), ve které se [anonymizováno] zavázala žalovanému poskytnout úvěr až do limitu 9 000 Kč. Součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Ceník [anonymizováno]. Před uzavřením smlouvy právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel úvěru splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, když s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to především na základě zhodnocení informací získaných od žalovaného, které získal při zpracovávání žádosti žalovaného o poskytnutí úvěrového produktu, v rámci něhož byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Žalovaný se v odst. 3.1 smlouvy zavázal čerpaný úvěr splácet a z vyčerpané a nesplacené jistiny úvěru hradit úrok ve výši 16,90 % ročně. Úvěr a úroky měly být dle odst. 3.1 smlouvy spláceny formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 270 Kč vždy k 5. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Žalovaný se dále v odst. 4.2 smlouvy zavázal hradit cenu za využití účtu ve výši 50 Kč měsíčně, případně další poplatky dle Ceníku [anonymizováno]. V čl. 7 odst. 7. 3 smlouvy smluvní strany sjednaly povinnost žalovaného platit smluvní pokutu za porušení jeho povinnosti hradit řádně a včas splátky úvěru, a to ve výši uvedené v ceníku. Dle aktuálně platného Ceníku činily náklady spojené s prodlením 300 Kč za 10 dní prodlení. Žalovaný neuhradil splátky mj. za [číslo] a [číslo], bance tedy vznikl nárok na náklady spojené s prodlení ve výši 1 800 Kč. Dle odst. 2.3 smlouvy byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky (úvěr) po celou dobu trvání smlouvy, a to i opakovaně. Žalovaný takto čerpal úvěr ve výši 9 000 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, proto ho ČS vyzvala k úhradě splátek po splatnosti do 25. 3. 2023 s upozorněním na zesplatnění. Žalovaný ve stanovené lhůtě dluh neuhradil, proto jej ČS ke dni 25. 3. 2023 zesplatnila, o čemž byl žalovaný písemně informován. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 5. 2023, a to s účinností ke dni 1. 6. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem odeslaným doporučeně dne 20. 6. 2023. Pohledávka ke dni postoupení činila celkem 11 926,16 Kč a sestávala ze zůstatku úvěru (jistiny) ve výši 9 000 Kč, úroku z úvěru do 1. 6. 2023 ve výši 862,70 Kč, úroku z prodlení do 1. 6. 2023 ve výši 263,46 Kč a poplatků ve výši 1 800 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky výzvou odeslanou dne 31. 8. 2023, dlužnou částku však neuhradil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. 3. Vzhledem k tomu, že se v řízení vyskytoval cizí prvek daný státní příslušností žalovaného, který je státním příslušníkem Bulharské republiky, řešil soud primárně otázku vlastní pravomoci, příslušnosti a užití hmotného práva v projednávaném případu. Za situace, kdy Česká republika i Bulharsko jsou členy Evropské unie, je nutné aplikovat na otázky pravomoci a příslušnosti Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012. Podle ustanovení článku 4 odst. 1 Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále také jen„ Nařízení“) nestanoví-li nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost, žalovány u soudů tohoto členského státu. S ohledem na skutečnost, že žalovaný má v působnosti Okresního soudu v Olomouci bydliště, soud dovozuje svou pravomoc a příslušnost předmětný spor projednat a rozhodnout. Soud případ posuzoval dle českého hmotného práva, neboť vzhledem k tomu, že ustanovení sjednaných mezinárodních smluv mezi Českou republikou a Bulharskem (zejména pak Smlouva mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech publikovaná pod [číslo] Sb.) otázku rozhodného práva neřeší, je nezbytné aplikovat Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní vztahy, a to článek 4 odst. 4, dle kterého není-li možné určit rozhodné právo podle odstavce 1 nebo 2, řídí se smlouva právem země, s níž je nejúžeji spojena. Rozhodným právem, bude tak české právo hmotné, poněvadž žalobkyní tvrzené nároky vznikly na základě úvěrové smlouvy uzavřené dle českého práva, na území ČR a samotná změna v osobě věřitele nemá za následek změnu rozhodného práva, když taková skutečnost nevyplývá ostatně ani z vůle smluvních stran. 4. Soud z provedených listinných důkazů učinil následující skutková zjištění: - z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobkyně je v tomto rejstříku zapsána od 16. 5. 2005; - z listiny posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že [anonymizováno] prověřila před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný uvedl příjem ve výši 13 866 Kč, nájemné ve výši 4 500 Kč. [příjmení] stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným v kombinaci s interimními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 8 532 Kč. Zároveň banka při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. V tomto případě činil ukazatel splátkového zatížení 1,95 % po poskytnutí úvěru. [příjmení] splátkové zatížení činilo 270 Kč. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo 13 596 Kč k pokrytí životních nákladů. Žalobkyně zároveň prověřila žalovaného v insolvenčním rejstříku, dále ověřila předchozí splátkovou morálku žalovaného z informací z CBCD, žalovaný neměl v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaný neměl žádné relevantní negativní informace; -z potvrzení o příjmu ze dne 19. 11. 2020 bylo zjištěno, že čistý příjem žalovaného za poslední 3 měsíce, tj. [číslo] činil průměrně 13 866 Kč. Žalovaný byl zaměstnán v pracovním poměru na dobu neurčitou u zaměstnavatele [právnická osoba], [IČO] od 1. 1. 2020; - z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] u air bank bylo zjištěno, že v období 1. 7. 2020 – 31. 7. 2020 činil počáteční stav účtu 1 847,50 Kč, konečný zůstatek činil 1 247,29 Kč, v období 1. 9. 2020 – 30. 9. 2020 činil počáteční stav účtu 2 547,51 Kč, končený zůstatek činil 2 296,45 Kč, v období 1. 10. 2020 – 31. 10. 2020 činil počáteční stav účtu 2 296,45 Kč, konečný zůstatek činil 64,90 Kč; - ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 20. 11. 2020, včetně Všeobecných obchodních podmínek [anonymizováno] a ceníků, soud zjistil, že mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena dne 20. 11. 2020 smlouva o revolvingovém úvěru, na základě které se [právnická osoba] zavázala v rámci produktu„ Peníze na klik – standard“ poskytnout žalovanému úvěr až do výše úvěrového limitu 9 000 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 16,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr a úroky splácet v rámci pravidelných měsíčních splátek ve výši 270 Kč, vždy v 5. den každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem bezprostředně následujícím po měsíci, ve kterém byla uzavřena tato smlouva. S výjimkou ceny za využití účtu Peníze na klik – čerpání úvěru a případných dalších cen, u který se tak stran dohodly na odlišném způsobu splácení, byly v pravidelných měsíčních splátkách zahrnuty rovněž vyúčtované ceny související s úvěrem (odst. 3.1 smlouvy). Žalovaný se dále zavázal platit cenu za vedení splátkového účtu, ze kterého úvěr splácel a cenu za zřízení a provádění inkasa k tomuto účtu (odst. 4.2 smlouvy). Pro případ prodlení si strany smlouvy sjednaly nárok [anonymizováno] na zákonný úrok z prodlení a dále nárok účtovat žalovanému smluvní pokutu ve výši a za podmínek uvedených v ceníku (odst. 7.3 smlouvy). Dle odst. 7.2 smlouvy byla ČS oprávněna v případě prodlení žalovaného se splněním jakéhokoli peněžitého nebo nepeněžitého dluhu vůči ČS oprávněna prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný. V tomto případě byl žalovaný povinen zaplatit všechny dluhy z úvěru ve lhůtě a za podmínek dle výzvy [anonymizováno]. Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky [anonymizováno] platné a účinné od