18 C 149/2024-28 — Okresní soud v Olomouci

1. V řízení zahájeném žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 154 406,28 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.3. Soud učinil ve věci jednotlivá skutková zjištění, ze kterých učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní, jako zapůjčitelem, a žalovaným, jako vydlužitelem, v pozici podnikatele byla uzavřena smlouva o zápůjčce č. , hodnota, (dále též jen „Smlouva“). Žalovaný tuto smlouvu podepsal dne , datum, . Na základě Smlouvy byla žalovanému poskytnuta na účet uvedený ve smlouvě zápůjčka ve výši 50 000 Kč, a to dne , datum, . S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazky vyplývající ze Smlouvy, především závazek řádně splácet poskytnutou zápůjčku, došlo k zesplatnění celé zápůjčky, a to v souladu s bodem 6.3. Smlouvy, podle kterého platí, že pokud nebudou uhrazeny dvě (2) splátky dle aktuálního splátkového kalendáře řádně a včas, nebo v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou splátky či její části o délce 60 dnů, dochází tímto dnem k automatickému zesplatnění celé zápůjčky, čímž vznikla také Nová jistina zápůjčky sestávající se z nesplacené jistiny zápůjčky a běžný úrok zápůjčky, tedy částka ve výši 117 326 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění zápůjčky žalovanému oznámením ze dne , datum, . Žalovaný se mimo jiné v souladu s čl. 6.7. Smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením Nové jistiny zápůjčky uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné Nové jistiny zápůjčky až do jejího zaplacení. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně jakkoliv neplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl platební rozkaz Okresního soudu v Olomouci č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, . Shora uvedený soud mimo jiné potvrdil, že je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku představující smluvní pokutu dle bodu 6.7. Smlouvy, tedy částku ve výši 27 924,54 Kč. Žalobkyni byla takto pravomocně přiznána pohledávka na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalovaného s úhradou Nové jistiny zápůjčky dle bodu 6.4.Smlouvy ve výši 0,1 % z Nové jistiny zápůjčky, a to za dobu do , datum, . Předmětným rozhodnutím bylo nároku žalobkyně, mimo jiné co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno (Smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , Oznámení ze dne , datum, , Doklad o vyplacení zápůjčky, Platební rozkaz Okresního soudu v Olomouci č.j. , spisová značka, , ze dne , datum, ). Prodlení žalovaného s úhradou Nové jistiny zápůjčky trvalo i po datu , datum, . Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.7. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné Nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh z titulu této smluvní pokuty zcela neuhradil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, , ve které vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 117 326 Kč od , datum, do , datum, (Předžalobní výzva ze dne , datum, , Podací arch). Žalovaný však ani přes shora učiněnou předžalobní výzvu dluh zcela neuhradil. Žalobkyně kromě shora uvedeného požaduje také uhradit částku ve výši 1 200 Kč jakožto minimální výši nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky ve vztahu mezi podnikateli (podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). S ohledem na skutečnost, že žalovaný svůj dluh z titulu této smluvní pokuty zcela neuhradil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne , datum, (Předžalobní výzva ze dne , datum, , Podací arch).4. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.5. Podle ust. § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.6. Podle ust. § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.7. Podle ust. § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.8. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní je v prodlení.9. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Podle § 2 nař. vl. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Soud dospěl k závěru, že jednáním žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce dle ust. § 2390 občanského zákoníku, neboť žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky v určité výši (věc), což poté splnila, a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit. Žalovaný byl tudíž povinen dostát svým závazkům plynoucím ze smlouvy a ve sjednané lhůtě splatnosti poskytnuté finanční prostředky žalobkyni vrátit, a to včetně sjednané odměny za poskytnutí finanční služby a sjednaných sankčních poplatků a smluvní pokuty plynoucích z porušování platební morálky žalovanou. Svoji peněžitou povinnost však žalovaný řádně nesplnil, v řízení ani netvrdil, načež ani neprokázal, že uvedenou pohledávku žalobkyni alespoň částečně uhradil. Z uvedeného důvodu má tedy žalobkyně zcela oprávněný nárok na zaplacení smluvní pokuty v důsledku porušení platební povinnosti žalovaným. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku z předmětné smlouvy o zápůjčce, byť částečně, plnil, resp. že tento jeho dluh zanikl jinak. Žalovaný však zůstal v tomto směru nečinný. Nárok žalobkyně na zaplacení žalobou požadované částky ve výši 154 406,28 Kč včetně příslušenství tak soud shledal důvodným. Lhůtu k plnění stanovil soud 3 dny od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 33 764 Kč ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. právnímu zástupci žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 6 176 Kč a náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 154 406,28 Kč sestávající z částky 7 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí věci, sepis žaloby, účast u jednání) a daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 4 788 Kč.13. Povinnost plnění určil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty prvé před středníkem o. s. ř. jako lhůtu třídenní.