18 C 64/2024-69 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobou podanou dne , datum, u Okresního soudu v Olomouci se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 460 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, , uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, . Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím internetové stránky www.zaplo.cz. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla částku 25 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit spolu s příslušenstvím ve výši 30 498 Kč do , datum, . Dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni.2. Podáním ze dne , datum, vzala žalobkyně žalobu co do částky 9 403 Kč, představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 5 598 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 805 Kč zpět.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a) o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) o. s. ř. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a) o. s. ř. bez jednání.4. Soud ve věci prováděl dokazování listinnými důkazy a učinil z nich jednotlivá skutková zjištění, ze kterých pak učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem na území České republiky (výpis z obchodního rejstříku). Dne , datum, uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, Smlouvu o úvěru , tel. číslo, platnou a účinnou ve znění Smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne , datum, , jejíž nedílnou součástí byly Obchodní podmínky Smlouvy o úvěru. Na základě Smlouvy poskytla společnost Zaplo žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti Zaplo vrátit částku 30 498 Kč spolu s příslušenstvím do , datum, . Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva byla v souladu s odstavcem 10.1 Obchodních podmínek Smlouvy o úvěru uzavřena v elektronické podobě, žalovaný svoji vůli Smlouvu uzavřít projevil tzv. verifikační platbou, kdy převedl částku v rozmezí 0,01 - 1 Kč představující tzv. verifikační platbu ve smyslu úvodních ustanovení VOP ze svého účtu na účet Zaplo. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, převodem na svůj účet (smlouva o úvěru ze dne , datum, , Obchodní podmínky smlouvy o úvěru, 2 x část výpisu z účtu ZAPLO). Žalovaný však sjednanou částku neuhradil řádně a včas. Tímto mu vznikla povinnost zaplatit společnosti Zaplo smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny, a to za každý den prodlení (smlouva o úvěru ze dne , datum, , Obchodní podmínky smlouvy o úvěru). Dne , datum, byla mezi spol. Zaplo a žalobcem uzavřena Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, ve znění pozdějších dodatků (dále jen jako „Rámcová smlouva“). Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena ke dni , datum, (Rámcová smlouva o postoupení pohledávek, příloha Smlouvy o postoupení pohledávek, Oznámení o postoupení pohledávky, Kopie poštovního podacího archu dokládajícího odeslání oznámení o postoupení pohledávek). Ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Poslední upomínku před podáním žaloby zaslala žalobkyně žalovanému dne , datum, (předžalobn upomínka, poštovní podací archu5. Podle ust. § 96 o.s.ř., žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí. Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.6. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 2396 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle ustanovení § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ustanovení § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle ustanovení § 2049 o. z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Dle § 2050 o. z., je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. Dle ust. § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.7. Žalobkyně dříve, než soud začal jednat ve věci samé, vzala podanou žalobu co do co do částky 9 403 Kč, představující požadované příslušenství, resp. kapitalizovaný úrok ve výši 5 598 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 805 Kč zpět, soud proto rozhodl v rozsahu tohoto zpětvzetí a řízení dle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. tohoto usnesení částečně zastavil, když nebylo zapotřebí zjišťovat stanovisko žalovaného dle ust. § 96 odst. 3 o.s.ř., neboť ve věci dosud nebylo jednáno.8. Soud po právní stránce uzavřel, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy dle ust. § 2395 občanského zákoníku, neboť právní předchůdkyně žalobkyně převzala závazek poskytnout žalovanému finanční prostředky do určité výše, což splnil, a žalovaný se zavázal tyto prostředky s poplatky splatit. Vzhledem k tomu, že žalovaný svou povinnost vyplývající ze smlouvy nesplnil a strany si dohodly, že v takovém případě je žalovaný povinen zaplatit smluvní pokutu, byla právní předchůdkyně žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení smluvní pokuty. Jelikož došlo k postoupení pohledávky a novým věřitelem se stala žalobkyně, nabyla tato taktéž příslušenství pohledávky a práva s pohledávkou spojená. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení závazku žalovaného z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že s žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena konkrétní smlouva o úvěru, že na základě této smlouvy byly dlužníku finanční prostředky poskytnuty a že dlužník - žalovaný dluh řádně neuhradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena, a že na jejím zákla