20 C 191/2024-55 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který byl poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 40 % měsíčně tak, že měl splácet každý měsíc nejpozději do 23. dne v měsíci úrok přirostlý za minulé období. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru, proto byl úvěr ke dni , datum, zesplatněn. Žalobkyni vznikl v důsledku prodlení žalovaného i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, , tj. částky , částka, . Předmětem žaloby je dlužná jistina ve výši , částka, , dlužný úrok ve výši , částka, a smluvní pokuta ve výši , částka, .2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval.3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, a z kopie občanského průkazu a řidičského průkazu a z potvrzení o platbě, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu , částka, . Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc vždy do 23. dne v měsíci úrok ve výši 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. V čl. 6.2 smlouvy se účastníci dohodli, že v případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatným celý dluh.5. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne , datum, , že majitelem a disponentem účtu č. , č. účtu, byl v březnu a červnu 2023 žalovaný.6. Z výpisu z účtu č. , č. účtu, , že žalovaný čerpal dne , datum, částku , částka, a dne , datum, částku , částka, . Z výpisu z účtu č. , č. účtu, za období od října 2022 do března vyplývá, že žalovaný pobíral mzdu od zaměstnavatele , právnická osoba, ve výši okol , částka, měsíčně. Žalovaný uzavírá četné smlouvy o zápůjčkách s nebankovními subjekty jako , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, a s dalšími. Žalovaný denně, někdy i vícekrát za den sází finanční částky na chance.cz, tipsport.cz apod., platby jsou ve výpisu z účtu označené jako gambling.7. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě žalované částky před podáním žaloby.8. Z dopisu ze dne , datum, označeném jako zesplatnění úvěru soud žádná skutková zjištění ve věci neučinil, neboť ze samotného dopisu není zřejmé, zda vůbec a kdy byl žalovanému odeslán.9. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet každý měsíc vždy do 23. dne v měsíci úrok ve výši 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, jistinu úvěru mohl žalovaný splatit zcela nebo zčásti kdykoli během trvání smlouvy. V čl. 6.2 smlouvy se účastníci dohodli, že v případě prodlení žalovaného po dobu dva kalendářní měsíce nebo delší, se bez dalšího stává splatným celý dluh. Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný čerpal četné zápůjčky u nebankovních společností jako , právnická osoba, , , právnická osoba, ., , právnická osoba, a další. Žalovaný téměř denně sázel finanční částky na subjekty jako chance.cz, tipsport.cz apod. Žalovaný měl měsíční příjem ze zaměstnání ve výši okolo , částka, . Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného dopisem ze dne , datum, k úhradě žalované částky před podáním žaloby.11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ustanovení § 2396 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky.13. Podle ustanovení § 2397 občanského zákoníku, úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá.14. Podle ustanovení § 2398 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. Váže-li smlouva použití úvěru jen na určitý účel, může úvěrující omezit poskytnutí peněz pouze na plnění povinností úvěrovaného vzniklých v souvislosti s tímto účelem.15. Podle ustanovení § 2399 odst. 1, 2 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.16. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná pouze částečně. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat schopnost žalovaného splácet úvěr. Soud dospěl k závěru, že žalobkyni se nepodařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného.20. Pokud má být zachován smysl a účel citované úpravy, je třeba, aby žalobkyně zjistila řádně a s odbornou péčí, na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, resp. i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů, na straně jedné příjmy a dosavadní dluhové zatížení klienta, a na straně druhé pak přinejmenším základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. Takovými výdaji jsou zejména náklady na bydlení, dopravu, stravování, ošacení apod. Při hodnocení výdajů spotřebitele je totiž nutno brát v potaz i jistou rezervu na různé nepravidelné a neplánované výdaje, které lze u každé osoby v průběhu trvání smluvního vztahu let zajisté očekávat. Požadavek odborné péče nelze omezovat jen na samotný myšlenkový proces „posouzení“ dodaných čísel představujících příjmy a výdaje, ale je třeba jej vztáhnout i na zhodnocení dostatečnosti, úplnosti a věrohodnosti shromážděných podkladů.21. Soud po provedeném dokazování konstatuje, že v tomto konkrétním případě žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného řádně, když k posouzení úvěruschopnosti žalovaného předložila výpis z účtu žalovaného, ze kterého bylo možno dovodit, že žalovaný pobírá měsíční mzdu ve výši okolo , částka, . Současně však bylo z výpisu z účtu zřejmé, že žalovaný si bere četné