20 C 28/2024-69 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 26 499,14 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 21. 6. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému revolvingový úvěr do limitu ve výši 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % ročně. Nedílnou součástí smlouvy byly VOP, Sazebník poplatků, Oznámení o úrokových sazbách a Podmínky osobních kreditních karet. Jelikož žalovaný neuhradil splátky splatné dne 25. 1. 2023, 25. 2. 2023 a 25. 3. 2023, žalobkyně úvěr ke dni 20. 4. 2023 zesplatnila. Předmětem žaloby je dlužná jistina 24 999,14 Kč, poplatky za zaslání upomínek ve výši 1 500 Kč (3 x 500 Kč za upomínky při neprovedení splátky úvěru ze dne 20. 9. 2022, 30. 9. 2022 a 1. 11. 2022), kapitalizovaný úrok ve výši 3 674,26 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 191,56 Kč.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nijak nerozporoval.3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:4. Z žádosti o zvýšení výše úvěru, z periodického výpisu z účtu a z výpisu z registrů BRKNI/NRKI, že žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů v bankovních a nebankovních registrech, na základě údajů v insolvenčním rejstříku, kde zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení. Měsíční příjmy a výdaje žalovaného žalobkyně zjistila z čestného prohlášení žalovaného v žádosti o zvýšení celkové výše úvěru a ověřila z periodických výpisů z účtu za období předcházejících 6 měsíců.5. Z všeobecných obchodních podmínek, z podmínek osobních kreditních karet, ze sazebníku, z oznámení o úrokových sazbách, ze smlouvy o osobní kreditní kartě a z dodatku ke smlouvě, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 6. 2021 smlouvu o osobní kreditní kartě, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % ročně. Dodatkem ke smlouvě ze dne 7. 4. 2022 byl úvěrový limit navýšen na částku 25 000 Kč.6. Z výpisu z účtu, že žalovaný úvěr ve výši 25 000 Kč čerpal, avšak řádně nesplácel, když se dostal do prodlení se splátkami splatnými dne 25. 1. 2023, 25. 2. 2023 a 25. 3. 2023, žalobkyně mu vyúčtovala částku 1 500 Kč za odeslané upomínky.7. Z oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 4. 4. 2023 a z dodejky, že dopisem ze dne 4. 4. 2023 žalobkyně odstoupila od smlouvy a prohlásila veškeré dlužné částky ze smlouvy za splatné.8. Z předžalobní upomínky a z podacího lístku, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 28. 6. 2023 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.9. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:10. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21. 6. 2021 smlouvu o osobní kreditní kartě, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet v měsíčních splátkách ve výši 3 % vyčerpané jistiny úvěru spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % ročně. Dodatkem ke smlouvě ze dne 7. 4. 2022 byl úvěrový limit navýšen na částku 25 000 Kč. Žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy prověřila úvěruschopnost žalovaného na základě údajů v bankovních a nebankovních registrech, na základě údajů v insolvenčním rejstříku, kde zjistila, že proti žalovanému nebylo zahájeno insolvenční řízení. Měsíční příjmy a výdaje žalovaného žalobkyně zjistila z čestného prohlášení žalovaného v žádosti o zvýšení celkové výše úvěru a ověřila z periodických výpisů z účtu za období předcházejících 6 měsíců. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, dopisem ze dne 4. 4. 2023 žalobkyně odstoupila od smlouvy a prohlásila veškeré dlužné částky ze smlouvy za splatné. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván dopisem ze dne 28. 6. 2023 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.11. Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle ust. § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.13. Podle ust. § 1968 z.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.14. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.16. Po provedeném dokazování soud posoudil zjištěný skutkový stav v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud dovozuje, že jednáním účastníků došlo k uzavření platné smlouvy o úvěru ve smyslu výše cit. ustanovení § 2 395 a násl. občanského zákoníku, když žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy poskytnutím peněžních prostředků v celkové výši 25 000 Kč. a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit ve sjednaných pravidelných splátkách a zaplatit sjednaný obchodní úrok a poplatky. Vzhledem k prodlení žalovaného se splácením splátek úvěru žalobkyně přistoupila ke kapitalizaci (sesplatnění) úvěru a žalovaný byl povinen uhradit jednorázově úvěrovému věřiteli celý poskytnutý úvěr spolu s dohodnutými obchodními úroky a poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně učiněná v průběhu řízení co do průběhu splácení úvěru a s ohledem na nastavení povinnosti plnění žalovaným výši žalobního nároku, když dospěl po matematickém propočtu k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je oprávněný. V daném řízení bylo na žalovaném, aby soudu tvrdil a případně označil důkazy k prokázání skutečnosti, že žalobkyni na čerpaný úvěr další (vyšší) částky, než bylo skutkově tvrzeno žalobkyní, uhradil. Žalovaný takto nepostupoval, nárok žalobkyně na úhradu úvěrové jistiny, obchodního úroku a poplatků za odeslané upomínky tedy soud shledává důvodným. Současně s ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat (resp. toto vůbec netvrdil) splnění povinnosti nad rámec tvrzený žalobkyní, soud mu uložil žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to včetně zákonného úroku z prodlení a smluvního úroku, jejichž výši a počátek splatnosti s ohledem na skutkové okolnosti sporu shledává souladné se zákonem a tomuto neodporující. Lhůta plnění byla určena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.17. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení. Náklady žalobkyně pak tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 1 060 Kč, odměna advokáta ve výši 900 Kč dle § 14b, § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč, paušální náhrada účelně vynaložených hotových výdajů právního zástupce žalobce ve výši 3 x 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, jednoduchá výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 252 Kč. Za podání žalobkyně ze dne 22. 2. 2024 soud nepřiznal odměnu, protože žalobkyně tímto podáním k výzvě soudu doplňovala skutková tvrzení ohledně předmětu žaloby a posouzení úvěruschopnosti, přičemž žalobkyně měla tuto povinnost splnit již v podané žalobě. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení celkovou částku 2 512 Kč, a to v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně v obecné třídenní pariční lhůtě dle ust. § 160 odst. 1, věta před středníkem o. s. ř.