13 C 216/2025-43 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 149,59 Kč s příslušenstvím z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem 20 149,59 Kč v platbách dne , datum, částka 14 000 Kč a částka 6 000 Kč, dne 21. 11 2023 částka 149,59 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Platby byly identifikovány variabilními symboly 9504265727. Předmětná pohledávka byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společností AvaFin , právnická osoba, . (dříve creditON.cz, s.r.o. nebo , právnická osoba, ), IČ , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen "původní věřitel") společnosti De Vries , právnická osoba, ., IČ , IČO, , sídlem , adresa, . Následně byla pohledávka za žalovaným dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupena společnosti žalobkyni. Žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho neuhradil.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobce nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.3. Soud provedl předložené listinné důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:- z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, , výzvy k úhradě ze dne , datum, a podacího lístku bylo zjištěno, že žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě částky 120 222,74 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, . Dále bylo žalovanému právním předchůdcem žalobkyně oznámeno, že společnost AvaFin , právnická osoba, . (dříve , právnická osoba, ). dne , datum, postoupila shora uvedenou pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek na společnost De Vries , právnická osoba, ., která dne , datum, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila pohledávku na žalobkyni;- ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příloh a ze seznamu pohledávek bylo zjištěno, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, postoupila společnost AvaFin , právnická osoba, . pohledávku za žalovanou na společnost De Vries , právnická osoba, ., která dne , datum, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila pohledávku na žalobkyni;- z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet č. , č. účtu, dne , datum, v 9:21 hod částku 14 000 Kč pod VS , var. symbol, ;- z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet č. , č. účtu, dne , datum, v 9:37 hod částku 6 000 Kč pod VS , var. symbol, ;- z potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal na účet č. , č. účtu, dne , datum, v 16:30 hod částku 149,59 Kč pod VS , var. symbol, ;4. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně, společnost , právnická osoba, , zaslal dne , datum, žalovanému na účet č. , č. účtu, částku v celkové výši 20 000 Kč a dne , datum, částku ve výši 149,59 Kč. Dne , datum, postoupila uvedená společnost pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek na společnost De Vries , právnická osoba, ., která dne , datum, na základě smlouvy o postoupení pohledávek postoupila pohledávku na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dne , datum, . Právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému předžalobní upomínku dne , datum, .5. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.6. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.7. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).8. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.9. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná částečně. Žalobkyně v řízení prokázala, že je ve věci aktivně legitimována, neboť prokázala, že na ni prostřednictvím smluv o postoupení pohledávek přešla žalovaná pohledávka. V řízení bylo dále prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně zaslal žalovanému na jeho účet částku v celkové výši 20 149,59 Kč. Tuto žalovaný nevrátil. Vzhledem k tomu, že mezi stranami nebyl dán platný právní důvod, na jehož základě byla žalovanému tato částka zaslána, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení ve výši 20 149,59 Kč, které je povinen žalobkyni vydat. V případě bezdůvodného obohacení, které je důsledkem zaslání peněžité částky, aniž by byla platně uzavřena úvěrová smlouva, tak žalovanému nevzniká povinnost žalobkyni hradit úroky a další poplatky, které byly předmětem jednání o uzavření úvěrové smlouvy, je povinen vrátit toliko přijaté bezdůvodné obohacení. Bylo tedy pouze na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že žalobkyni na pohledávku plnil nebo že dluh zanikl jinak. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění povinnosti nad rámec tvrzeným žalobkyní, resp. toto žalovaný pro svou procesní pasivitu ani skutkově netvrdil, soud mu žalobní pohledávku specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., a to včetně požadovaného příslušenství, jelikož ji v celém rozsahu shledal důvodnou a neodporující zákonu.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 006 Kč. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady ve výši 200 Kč dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za 2 úkony, a to za výzvu k plnění a sepis žaloby dle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky a náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 806 Kč. Náhradu za odměnu za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 585/17, ze dne , datum, , (odst. 22 nálezu), ze kterého vyplývá, že je-li účastníkem řízení obchodní společnost, jejíž podnikatelská činnost spočívá ve vymáhání pohledávek, je zřejmé, že by taková právnická osoba měla sama disponovat příslušným aparátem pro správu svých pohledávek. Jestliže je tento předpoklad obcházen tím způsobem, že se účastník nechává zastoupit právním zástupcem, získává takový postup charakter zneužití práva na náhradu nákladů řízení, neboť účelově navyšuje náklady s vymáháním pohledávky spojené. Žalobkyně sama v žalobě uvádí, že je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních a nebankovních subjektů. Žalobkyně u zdejšího soudu pravidelně uplatňuje odkoupené pohledávky a lze konstatovat, že její podání mají převážně formulářový charakter, lišící se jen žalovanou částkou a osobou žalovaného (například ve věcech sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , kde byla podána žaloba identického znění). Soud proto uzavírá, že uplatňování nákladů za právní zastoupení lze v tomto případě označit za zneužití práva na náhradu nákladů řízení, když podání žaloby si žalobkyně byla jednoznačně schopna obstarat sama, neboť jejím předmětem podnikání je právě vymáhání pohledávek. , adresa, 006 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně. Lhůtu k plnění soud u