16 C 190/2023-467 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 18 638,02 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že byla v období od , datum, do , datum, u žalované v pracovním poměru, kdy vykonávala práci jako krajský tajemník pro olomoucký kraj. Nastoupila do pracovního poměru na základě výběrového řízení, kdy úspěšně prošla několikakolovým výběrovým řízením a také tzv. assessment centrem. Bylo deklarováno, že žalovaná hledá krajského tajemníka na dlouhodobou spolupráci. Žalobkyni byla dána pracovní smlouva nejprve na dobu určitou na 1 rok, která byla následně opět pouze o jeden rok prodloužena. Dále byla smlouva prodloužena na dobu 3 let. Žalovaná nenabídla žalobkyni smlouvu na dobu neurčitou. Tento aspekt byl pro žalobkyni velice důležitý, když měla v té době 56 let, a i z tohoto důvodu se na dané místo přihlásila. Žalobkyně tvrdila, že jí žalovaná nikdy nesdělila, proč jí nebyla dána smlouva na dobu neurčitou a žalobkyně je přesvědčena, že to bylo z důvodu blížícího se důchodového věku žalobkyně. Žalobkyně poukázala v létě roku 2020 na schodek v rozpočtu na volební kampaň, kontaktovala přímo předsedu strany , jméno FO, (který byl současně volebním lídrem pro Olomoucký kraj). Tento na dotazy reagoval podrážděně, žalobkyni osočil, že nepracuje dobře. Od tohoto momentu se situace žalobkyně v zaměstnání začala horšit. Asi 15 dní po této události dostala žalobkyně první oficiální výtku ve své práci. Žalobkyně tvrdila, že se jednalo o záležitosti, které vůbec nespadaly do kompetence žalobkyně, ale spadaly do kompetence volebního manažera. Další výtku obdržela dne , datum, a jednalo se o vykonstruované záležitosti. Na obě výtky žalobkyně písemně reagovala a snažila se vše vysvětlovat. Situace se zhoršovala a přímý nadřízený žalobkyně pozval žalobkyni na osobní jednání dne , datum, . Žalobkyně se obávala o své působení u žalované a rozhodla se dané jednání nahrát. Hned na úvod jednání byla žalobkyně vyzvána k rozvázání pracovního poměru dohodou. V rámci tohoto jednání , tituly před jménem, , jméno FO, uváděl, že pokud žalobkyně v pracovním poměru setrvá, bude mít ze života peklo, uváděl, že se nad žalobkyní stahuje smyčka a že pokud vytrvá bude si pouze psychicky ubližovat. Žalobkyni pak byla nabídnuta dohoda o rozvázání pracovního poměru s doplacením mzdy do , datum, , nebo uplynutí doby určité, kdy v mezičase bude vůči žalobkyni uplatňován zpřísněný režim. Poté, co žalobkyně navrhla určité požadavky, začal být nátlak žalované neúnosný. Dne , datum, byl žalobkyni ze strany , tituly před jménem, , jméno FO, zaslán email, ve kterém jí žalovaná nařizuje zpracovávat tzv. snímky pracovního dne. Žalobkyně se po extrémním nátlakem psychicky zhroutila a byla dne , datum, uznána práce neschopnou. Obrátila se na advokátku, když sama nebyla schopna s žalovanou jednat. Žalovaná však s advokátkou žalobkyně jednala stejně, a to z pozice síly. Výsledkem bylo to, že žalobkyně se cítila psychicky zdeptaná a zranitelná, že požádala advokátku o ukončení pracovní smlouvy dohodou v jakékoliv formě a za jakýchkoliv finančních podmínek. Tato reakce, byť se může nyní zdát nelogická, je typickým jednáním obětí bossingu (oběť šikany si přeje pouze utéci od zdroje nebezpečí a nehledí na jakékoliv právní či snad finanční důsledky). Asi po roce a půl se psychický stav žalobkyně ustálil. Žalobkyně měla průměrný měsíční hrubý výdělek 28 875,94 Kč. průměrný výdělek žalobkyně, pokud by setrvala u žalované, by za žalované období činil 606 394,69 Kč. Žalobkyně však za rozhodné období dosáhla příjmu pouze 587 756,67 Kč, kdy do tohoto příjmu zahrnuje žalobkyně také vyplacenou mimořádnou odměnu ve výši 243 000 Kč. Rozdíl mezi skutečným příjmem za žalované období a potenciálním příjmem u žalované je předmětem podané žaloby. Žalobkyně opírá svůj nárok o ustanovení náhrady škody, kdy vlivem šikanózního jednání vedoucí zaměstnanců žalované, zejména , tituly před jménem, , jméno FO, , ale nepřímo také , jméno FO, , byla žalobkyně donucena rozvázat pracovní poměr, čímž přišla o dobře placené a benefity zajištěné zaměstnání. Následek protiprávního jednání je zesílen tím, že ke skončení pracovního poměru došlo ve věku, kdy je žalobkyně obtížně zaměstnavatelným uchazečem o práci (žena starší 50 let). Pokud jde o porušení předpisů ze strany zaměstnanců žalované, žalobkyně odkazovala na konkrétní ustanovení, a pokud jde o příčinou souvislost, žalobkyně uváděla, že pokud by nebyla vystavena protiprávnímu jednání (bossingu) nemusela by skončit pracovní poměr a její výdělek by byl podstatně vyšší než ten, kterého dosahuje.2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila v podání doručeném dne , datum, . Potvrdila vznik pracovního poměru žalobkyně u žalované i prodlužování pracovního poměru. Dále tvrdila, že účastníci řízení přistoupili k ukončení pracovního poměru dohodou o rozvázání pracovního poměru ze dne , datum, . Obsahem dohody bylo ukončení pracovního poměru ke dni , datum, . Žalovaná uhradila žalobkyni částku 243 000 Kč jako odstupné, když žalovaná zohlednila skutečnost, že pracovní smlouva byla v důsledku dodatku č. , hodnota, uzavřené na dobu určitou do , datum, , když úmyslem žalované bylo poskytnout žalobkyni dostatečné finanční prostředky po dobu, kdy si žalobkyně mohla hledat novou práci. Odstupné bylo vyplaceno ve výši odpovídající devítinásobku její měsíční mzdy stanovené mzdovým výměrem ze dne , datum, . Žalovaná dostála svým právním i morálním závazkům a zajistila žalobkyni dostatek finančních prostředků v podobě mzdy za 9 měsíců, přičemž v tomto období si žalobkyně mohla volně hledat nové zaměstnání. Žalovaná odmítá tvrzení žalobkyně o údajném diskriminačním jednání zástupců žalované vůči žalobkyni. Vyjadřovala se dále k návrhu žalobkyně na přenesení důkazní povinnosti. Jednání žalované v pracovněprávní oblasti obecně a konkrétně vůči žalobkyni bylo podrobeno přezkumu v rámci kontroly Oblastního inspektorátu práce pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj (dále jen Inspektorát práce). Předmětem kontroly ze dne , datum, a , datum, bylo dodržování povinností na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, povinností na úseku rovného zacházení a také jednání spočívající v pokynu žalobkyni zpracovávat snímek pracovního dne. Kontrola byla provedena za plné součinnosti žalované a zároveň součinnosti 14 zaměstnanců žalované na stejné pracovní pozici jako zastávala žalobkyně. Tito byli povinni odpovědět na soubor otázek vztahujících se k pracovnímu prostředí, diskriminaci obecně a diskriminaci vůči osobě žalobkyně. V protokole o kontrole ze dne , datum, pak bylo zjištěno, že Inspektorát práce při své kontrole nezjistil jakékoliv nedostatky či existenci diskriminačního jednání žalované vůči jejím zaměstnancům. Naopak z vyjádření 14 zaměstnanců je zřejmé, že u žalované panovala vyhovující a příjemná pracovní atmosféra, nikdo ze zaměstnanců nezaznamenal náznak rozdílného zacházení, a to ani vůči žalobkyni a rovněž žádný zaměstnanec nebyl vystaven stresu, nátlaku, nebo šikaně a ani nebyl přítomen takovému jednání žalované vůči žalobkyni. Žalovaná se rozhodla ukončit pracovní poměr před uplynutím doby, na kterou byla uzavřena ze zcela objektivních důvodů v podobě nekvalitního pracovního výkonu žalobkyně. Na toto byla žalobkyně upozorněna neformálně ústně i formálně v podobě dvou výtek ze dne , datum, a ze dne , datum, . Dále se žalobkyně vyjadřovala k jednotlivým výtkám. Žalobkyně v žalobě uváděla, že jí bylo vytýkáno porušování povinností, které měl plnit volební manažer nikoliv žalobkyně jako krajský tajemník. Žalovaná byla k přijetí volebního manažera donucena právě pro neplnění povinností. Vyjadřovala se k dalším skutečnostem a k předpokladům vzniku škody. Navrhla zamítnutí žaloby.3. Žalobkyně na základě výzvy soudu doplnila skutková tvrzení podáním ze dne , datum, , když tvrdila, že u žalované je běžnou praxí, že místo krajského tajemníka zastávají muži. Jako nástupce žalobkyně byl zvolen mladý muž bez výběrového řízení. Žalovaná dle definovaných podmínek výběrového řízení hledala na pozici krajského tajemníka zaměstnance na dlouhodobou spolupráci. Žalovaná nikdy žalobkyni nesdělila, proč jí nebyla nabídnuta spolupráce na dobu neurčitou. Protože žalobkyně není schopna prokazovat negativní skutečnosti, nechť tuto skutečnost prokáže žalovaná. Nedobré pracovní výsledky, které tvrdí žalovaná považuje žalobkyně za účelová, když jí byly nadále vypláceny odměny a z toho tedy žalobkyně dovozuje, že práce vykonávala dobře, a proto jí byly v každém měsíci odměny vyplaceny. Žalobkyně tvrdila, že komunikace mezi žalobkyní a , jméno FO, proběhla , datum, , první výtka byla žalobkyni doručena , datum, tedy po 10-ti pracovních dnech od této komunikace. Druhá výtka je sice zadána s odstupem několika měsíců, nicméně základ pro její vystavení si žalovaná budovala nejméně od , datum, , kdy , tituly před jménem, , jméno FO, vyzval žalobkyni k úhradě nákladů na poničení zapůjčeného vozu. Žalobkyně tvrdila,