16 C 333/2022-353 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne , datum, domáhala po žalované zaplacení částky 96 800 Kč s příslušenstvím z odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne , datum, dohodu o narovnání. Dle dohody o narovnání článek II. odst. 1 písm. a) byly sporné závazky popsané v článku I. dohody o narovnání nahrazeny mimo jiné ujednáním, že klient, k již uhrazené části díla ve výši 82 644 Kč připočte částku 80 000 Kč, když tato souhrnná částka bude představovat úplnou a kompletní cenu díla. V souladu s tímto ujednáním vystavila žalobkyně dne , datum, fakturu číslo 01/2021 na částku 80 000 Kč plus DPH celkem tedy na částku 96 800 Kč. Splatnost byla dohodnuta dne , datum, . V termínu splatnosti však žalovaná na výše uvedenou fakturu neuhradila ničeho. Dlužnou částku neuhradila i přes výzvu ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě písemně vyjádřila, potvrdila, že mezi účastníky byla uzavřena dne , datum, dohoda o narovnání. Tato dohoda o narovnání měla vyřešit sporné závazky žalobkyně a žalované v tom smyslu, a že stávající závazky uvedené v ustanoveních článku I. dohody byly nahrazeny závazky uvedenými v článku II. dohody, a to zejména v písmenu a). Podle nových závazků uvedených v dohodě byla žalobkyně povinna předat dílo, tedy projektovou dokumentaci v elektronické formě v dohodě uvedených formátech žalované do sedmi dnů od uzavření dohody dohoda o narovnání. Dohoda o narovnání tak tedy řeší předání díla a cenu díla. Vztahují se na ní ustanovení občanského zákoníku o smlouvě o dílo a také ustanovení o vzájemných závazcích. Žalobkyně nesplnila svůj závazek plynoucí z dohody, když nepředala projektovou dokumentaci z elektronické formě v požadovaných formátech z toho důvodu nesplnila svoji povinnost z dohody a žalované tedy nevznikla povinnost uhradit cenu díla. Doplatek ceny díla ve výši 80 000 Kč tak není splatný, neboť dílo nebylo provedeno, jelikož nebylo žalované ze strany žalobkyně předáno. Nebylo dohodnuto ani, že by mělo být placeno DPH.3. Žalobkyně pak doplnila svoje tvrzení podáním doručeným soudu dne , datum, , kdy uvedla že žalobkyně svoji povinnost provést dílo splnila již na základě smlouvy o dílo uzavřené mezi účastníky, když splnila svou povinnost provést dílo v rozsahu dle smlouvy o dílo text. Text dohody o narovnání nečiní provedení díla sporným. Z textu vyplývá, že dílo dle smlouvy provedeno bylo. Dohoda o narovnání řeší jako sporný závazek pouze výši úplaty za již poskytnuté plnění součástí díla, tak jak je definováno v dohodě o narovnání, bylo mimo jiné „Provedení projektové dokumentace pro stavební povolení“. Stavební povolení bylo vydáno dne , datum, . Projektová dokumentace pro stavební povolení takto byla provedena již před uzavřením dohody o narovnání. Z výše uvedeného vyplývá, že nárok žalobkyně na zaplacení úplaty za provedení díla vznikl žalobkyni již před uzavřením dohody o narovnání. Dohoda o narovnání řeší pouze výši úplaty. Dále se žalobkyně vyjadřovala k předání plnění dle dohody o narovnání žalobkyně tvrdila, že dílo řádně předává, a to prostřednictvím e-mailů ze dne , datum, . Vyjadřovala se dále k e-mailové korespondenci mezi účastníky lze, od čehož vyplývá že e-mailová korespondence byla obvyklým komunikačním prostředkem mezi účastníky oba účastníci jsou plátci, předchozí fakturace obsahovala 21 % DPH a výší fakturované částky dle dohody o narovnání žalovaná nikdy dříve nerozporovala žalovaná tedy prokázala plnění přílohou e-mailu ze dne , datum, přílohou e-mailu ze dne , datum, kdy v příloze byla tedy žalované zaslána plnění dle dohody o narovnání.4. Žalovaná se dále k těmto tvrzením vyjádřila potvrdila, že jí email ze dne , datum, od žalobkyně doručen byl, ale nebyly v něm soubory, které byly sjednány v dohodě o narovnání. Žalovaná, tedy na e-mail ze dne , datum, reagovala dne , datum, s tím že jí byla zaslána pouze statika, tedy žalovaná obratem vytkla žalobkyni nesplnění dohody o narovnání, když uvedla, že jí nebyla zaslána projektová dokumentace, žalovaná dále tvrdila, že e-mail ze dne , datum, jí nebyl doručen a uzavírala tedy, že nebyla splněna ze strany žalované dohoda o narovnání.5. Okresní soud v Olomouci pak rozhodl rozsudkem ze dne 30. 3. 2023, kterým žalobě v celém rozsahu vyhověl. Rozsudek byl zrušen usnesením Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci č. j. 75 Co 187/2023-141, ze dne 30. 10. 2023. Krajský soud dospěl k závěru, že podstatnou otázkou pro právní posouzení věci je otázka, jakým způsobem okresní soud vyložil text dohody o narovnání uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Jak správně zjistil okresní soud, v dohodě o narovnání si účastníci vypořádali tři sporné závazky. První sporný závazek představoval tvrzení žalobkyně, že jí žalovaná dluží částku ve výši 320 500 Kč jako nedoplatek ceny díla. Druhým sporným závazkem bylo tvrzení žalované, že vzhledem k prodlení s výstavbou vznikla žalované jednáním žalobkyně škoda v podobě ušlého zisku na nájemném ve výši 2 240 000 Kč. Třetím sporným nárokem byl nárok na slevu z ceny díla v nespecifikované výši. V článku II. si účastníci dohody o narovnání, vedeni snahou o smírné vyřešení sporu, nahradili veškeré sporné závazky, tj. sporný závazek 1, sporný závazek 2 a sporný závazek 3, které touto dohodou zanikají, novými následujícími závazky. Účastníci se dohodli na tom, že žalovanou žalobkyni k již uhrazené částce ve výši 82 644 Kč bude připočtena částka 80 000 Kč a souhrnná částka 162 644 Kč představuje úplnou a kompletní cenu díla. Žalobkyně se zavázala předat projektovou dokumentaci žalované do 7 dní od uzavření této dohody, a to v elektronické formě ve formátech .pdf, .dwg a doc nebo .docx, aby s ní třetí osoba (jiný architekt) bez dalšího mohl pracovat, tedy zejména měnit ji a upravovat ji. Okresní soud správně uzavřel, že uzavřením dohody o narovnání mezi účastníky došlo k zániku dosavadních sporných závazků, které byly nahrazeny dvěma novými závazky ze strany žalované na uhrazení částky 80 000 Kč a ze strany žalobkyně na předání projektové dokumentace v elektronické podobě ve stanovených formátech. Nelze se ztotožnit s názorem okresního soudu, že povinnost zaplatit žalobkyni částku 80 000 Kč žalované vznikla ihned po uzavření této dohody a nebyla navázána na povinnost žalované předat projektovou dokumentaci. Takto právní jednání uzavřené mezi účastníky dle názoru krajského soudu vyložit nelze. Právní jednání vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. O obsahu právního jednání může vzniknout pochybnost a pro tento případ jsou formulována výkladová pravidla, která ukládají soudu, aby tyto pochybnosti odstranil výkladem. Jazykové vyjádření právního jednání zachycené ve smlouvě musí být vykládáno nejprve prostředky gramatickými (z hlediska možného významu jednotlivých použitých pojmů), logickými (z hlediska vzájemné návaznosti použitých pojmů) či systematickými (z hlediska řazení pojmů ve struktuře celého právního úkonu). Kromě toho soud posoudí na základě provedeného dokazování, jaká byla skutečná vůle stran v okamžiku uzavírání smlouvy. Podmínkou pro přihlédnutí k vůli účastníků však je to, aby nebyla v rozporu s tím, co plyne z jazykového vyjádření úkonu. Interpretace obsahu právního úkonu soudem nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle a použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci v dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 5. 2012, sp. zn. 33 Cdo 2978/2010). Ústavní soud zakotvil ve své judikatuře základní princip výkladu právních úkonů (např. nález ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/2003, uveřejněný pod č. 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu), který se promítl rovněž do rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (srovnej jeho rozsudky ze dne 27. 3. 2008, sp. zn. 26 Cdo 2317/2006, ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 23 Cdo 1102/2008 a ze dne 24. 5. 2013, sp. zn. 33 Cdo 603/2012), upřednostňující výklad, který nezakládá neplatnost smlouvy (nevede k závěru o její neplatnosti), před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady; je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. Okresní soud ujednání v bodě II. bod 1 dohody o narovnání vyložil nesprávně, když uzavřel, že povinnost žalované zaplatit žalobkyni částku 80.000 Kč vznikla ihned po uzavření této dohody, tj. dne , datum, , a nebyla navázána na povinnost žalobkyně předat projektovou dokumentaci v požadovaných formátech. V bodě II. bod 1 dohody o narovnání účastníci jednoznačně uvedli, že touto dohodou zanikají dosavadní sporné závazky 1, 2 a 3 a jsou nahrazeny novými následujícími závazky: 1) závazek žalované k uhrazení částky 80 000 Kč a 2) závazek žalobkyně předat projektovou dokumentaci