17 C 256/2024-81 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobce se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne , datum, domáhal vůči žalované zaplacení částky , právnická osoba, Kč s příslušenstvím, částky , částka, s příslušenstvím a uložení povinnosti písemně se omluvit žalobci za frustrující situace a stres, které musel prožívat v souvislosti s komunikací s úřady, které výkon rozhodnutí Magistrátu města , Anonymizováno, , odbor stavební (dále jen „stavební úřad“), ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, /, č. účtu, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, (dále jen „Rozhodnutí“) přehlížely, nejednaly hospodárně a bez zbytečného prodlení. Žalobce v žalobě uvedl, že v souladu s § 14 zákona č. 82/1998 Sb., doručil žalované dne , datum, podání, kterým uplatnil náhradu vzniklé újmy po České republice s cílem uspokojit jeho nárok smírnou cestou. Návrhu nebylo ve lhůtě 6 měsíců vyhověno. Dne , datum, bylo žalobci doručeno vyrozumění o odmítnutí žádosti. Žalobce má nicméně za to, že jeho nárok na náhradu škody stále trvá, jelikož jeho práva byla dotčena nesprávným úředním postupem. Výše uvedené Rozhodnutí uložilo povinnost , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , odstranit stavební úpravy provedené bez povolení stavebního úřadu v bytovém domě na adrese , adresa, , , adresa, , konkrétně šlo odstranění rozvodu plynoinstalace. Stavební úřad provedl dne , datum, na předmětném místě kontrolu a naznal, že došlo ke splnění podmínek uložených v Rozhodnutí. Žalobce se však nedokázal se stanoviskem stavebního úřadu ztotožnit, neboť měl za to, že ke splnění podmínek Rozhodnutí nedošlo. Z toho důvodu kontaktoval stavební úřad dopisem ze dne , datum, , úřad mu však dne , datum, sdělil, že jeho přesvědčení trvá a že předmětná věc je v pořádku. Žalobce zaslal úřadu dne , datum, dopis, v němž vše podrobně vylíčil, na toto podání však úřad již nijak nereagoval. Žalobce se proto obrátil na nadřízený orgán – Krajský úřad , Anonymizováno, kraje (dále jen „, Anonymizováno, “) s žádostí o opatření proti nečinnosti a o stanovisko k výkonu Rozhodnutí. Ten dal žalobci za pravdu a dne , datum, sdělil stavebnímu úřadu, že podmínky Rozhodnutí nebyly splněny a nařídil, aby stavební úřad začal Rozhodnutí vymáhat a přikročil k jeho výkonu. Na tento postup nadřízeného orgánu reagoval stavební úřad obšírným dopisem ze dne , datum, , kde sdělil, že dělal vše správně a nepochybil. K tomuto dopisu se žalobce opět písemně vyjádřil dopisem zaslaným stavebnímu úřadu, který na něj nereagoval. Žalobce si proto stěžoval na postup úředníků stavebního úřadu u tajemníka Magistrátu města , Anonymizováno, a u primátora. Obojí bylo bez úspěchu. Žalobce se tedy obrátil na Technickou inspekci České republiky (dále jen „TIČR“) s žádostí o vydání odborného stanoviska, v němž se poté potvrdilo, že k odstranění v souladu s Rozhodnutím nedošlo. Stavební úřad po jeho předložení konečně začal konat. Podle žalobce bylo stanovisko klíčovým dokumentem pro výkon Rozhodnutí, neboť bez něj by stavební úřad nezačal konat. Žalovaná žalobci nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy nepřiznala z důvodu, že žalobce podle ní dostatečně neprokázal příčinnou souvislost mezi náklady vynaloženými žalobcem a nesprávným úředním postupem, a upozornila žalobce na to, že pro vznik odpovědnosti státu za škodu je třeba kumulativně splnit tři podmínky – existence nesprávného úředního postupu, vznik škody či nemajetkové újmy a příčinná souvislost mezi existencí nesprávného úředního postupu a vznikem škody či nemajetkové újmy. Žalobce má za to, že všechny podmínky splněny byly. Nesprávný úřední postup nastal ze strany stavebního úřadu, který nejednal v souladu s Rozhodnutím, také přehlížel výzvu nadřízeného orgánu a dál tvrdil, že nepochybil. Žalobce přitom stavební úřad celou dobu vyzýval dopisy ke konání a vysvětloval, v čem pochybil. Vznik nemajetkové újmy je čitelný ze všech zdlouhavých dopisování s úřady, psaní stížností a písemností, čímž žalobce trávil nemalou část dnů. Od doby, kdy bylo vydáno odborné stanovisko TIČR, žalobce prožíval stres a frustraci, která pramenila z pocitu bezmoci a nemožnosti dovolat se spravedlivého výkonu Rozhodnutí. Kdyby stavební úřad jednal hned správně, nemusel by žalobce situaci nikdy řešit. Příčinná souvislost je tak podle žalobce zřejmá. Rovněž uvedl, že kdyby nevynaložil prostředky na odborné stanovisko TIČR, nikdy by stavební úřad nenapravil svůj chybný úřední postup. Žalobce požadoval náhradu nákladů za odborné stanovisko, za nějž zaplatil , částka, , náhradu cestovného ve výši , částka, , když musel jet autem na TIČR do , adresa, , celkem , hodnota, km, a náhradu nemajetkové újmy ve výši , právnická osoba, Kč. Také požadoval písemnou omluvu.2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že navrhla žalobu zamítnout. Žalovaná shrnula postup v rámci správního řízení, počínaje vydáním Rozhodnutí, konče sdělením stavebního úřadu ze dne , datum, o odstranění uzávěru a bezpečném uzavření odbočení. K nároku žalobce pak uvedla, že považuje vyžádání žalobce odborného stanoviska TIČR za správné, nicméně nespadající do pravomoci stavebního úřadu, který vycházel z podkladů, které měl k dispozici a odborného stanoviska autorizovaného technika. Nelze tedy usuzovat na nesprávný úřední postup stavebního úřadu. Dále uvedla, že stavebnímu úřadu v případě vyhrazených technických zařízení nepřísluší posouzení, zda byl zásah do plynového zařízení proveden v souladu s platnými předpisy. Revizní zpráva technika se závěrem, že úprava vyhrazeného technického zařízení byla provedena v souladu s platnými předpisy, je pro stavební úřad závazným podkladem, není-li zpochybněna TIČR, resp. Státním úřadem inspekce práce (dále jen „SÚIP“). V projednávané věci se SÚIP vyjádřil shodně s TIČR, že odpojení části plynového rozvodu od části plynového rozvodu, který má být ponechán v provozu, je nutno ukončit svařovanou zátkou. Popsané pochybení však nelze podle žalované připisovat na vrub stavebnímu úřadu. Naopak vlastník stavby, jímž je i žalobce jako podílový spoluvlastník, byl povinen udržovat zařízení v řádném stavu po celou dobu jeho existence podle § 154 odst. 2 písm. a) stavebního zákona. S touto povinností jsou vázány i náklady spojené s provedením odborné revize zařízení či přezkum revizní zprávy. Tyto náklady však nemají příčinnou souvislost s postupem stavebního úřadu, protože by žalobci nevznikly, pokud by revizní technik provedl ukončení plynových rozvodů v místě odpojení v souladu s technickými požadavky ČR. Žalovaná má za to, že uplatněná škoda, jež žalobce spojuje s vynaloženými náklady na zajištění odborného stanoviska TIČR a zadostiučinění za nemajetkovou újmu, nemají příčinnou souvislost s tvrzeným nesprávným postupem stavebního úřadu.3. Při jednání dne , datum, žalobce doplnil, že tvrzený stres a frustrace zasáhly do jeho rodinného života, když se mu nedařilo dosáhnout jasného postupu. Začaly pak vznikat rozpory mezi žalobcem a jeho partnerkou o tom, zda má situaci řešit a vkládat do toho finanční prostředky.4. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění:- z přípisu stavebního úřadu ze dne , datum, bylo zjištěno, že byl reakcí na přípis , Anonymizováno, ze dne , datum, . Stavební úřad v přípisu vyjádřil názor, že i nadále setrvává na svém stanovisku, že povinnost uložená ve výroku I. Rozhodnutí byla povinným v plném rozsahu splněna a v dané chvíli již nebyl dán zákonný důvod pro nucený výkon rozhodnutí. Stavební úřad uvedl že přiznává, že výrok Rozhodnutí jasně a jednoznačně nestanovil, které konkrétní části rozvodu plynofikace měly být odstraněny, ve kterém místě měl být odstraňovaný rozvod plynoinstalace přesně ukončen, stejně jako nestanovil, jakým způsobem měl být rozvod plynoinstalace uzavřen. Nicméně z výroku Rozhodnutí bylo možné dovodit, že předmětem řízení o odstranění stavebních úprav bytového domu byly pouze stavební úpravy překračující parametry stavebních úprav definované v § 103 odst. 1 písm. d), resp. § 104 odst. 2 stavebního zákona. Dále stavební úřad uvedl, že si vyžádal i písemné stanovisko autorizovaného technika pro technologická zařízení staveb , jméno FO, ze dne , datum, , který se vyjádřil tak, že odstranění zaslepené odbočky v daném případě bylo velmi obtížně proveditelné a byl by nutný zásah do páteřního plynovodního rozvodu i ve vedlejší místnosti tak, aby bylo možné provést navaření spojovacího kusu plynovodního potrubí hlavního domovního rozvodu. Dále stavební úřad upozornil na skutečnost, že povinný , jméno FO, zemřel. Nakonec stavební úřad uvedl, že pokud by , Anonymizováno, nadále setrvával na svém názoru, že stavební úřad má přikročit k výkonu rozhodnutí, pak stavební úřad požádal o metodickou podporu a sdělení, zda povinnost odstranit stavbu uložená stavebníkovi automaticky úmrtím stavebníka přechází na vlastníky stavby, a tudíž není potřeba vydávat nové rozhodnutí. Předložená kopie přípisu obsahovala poznámky žalobce;- z dopisu , Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že , Anonymizováno, bylo doručeno podání žalobce ze dne , datum,