20 C 143/2025-35 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 20 000 Kč převodem na účet č. , č. účtu, , kterou žalovaný věřiteli nevrátil. Pohledávka za žalovaným z titulu bezdůvodného obohacení byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 postoupena na žalobkyni. Splatnost pohledávky nastala 10. den ode dne odeslání předžalobní výzvy dne 26. 12. 2024, kdy se již výzva určitě dostala do dispozice žalovaného.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.3. Soud učinil z provedených důkazů, a to z výpisu z účtu, z oznámení o postoupení pohledávky, ze seznamu postoupených pohledávek, z předžalobní výzvy ze dne 6. 3. 2024 a z podacího lístku, ze smlouvy o postoupení pohledávek a ze zprávy , právnická osoba, . následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, poskytl dne 13. 9. 2023 na účet žalovaného č. , č. účtu, částku 20 000 Kč, kterou žalovaný nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 postoupena na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 26. 12. 2024. Žalovaný byl právním zástupcem žalobkyně dopisem ze dne 26. 12. 2024 podaným na poštu dne 26. 12. 2024 vyzván k zaplacení dlužné částky.4. Podle ust. § 2 991 odst. 1, 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.5. Podle ust. § 1 968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně nesplní, je v prodlení.6. Podle ust. § 1 970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li strany výši úroků z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Podle ust. § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb., výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů.8. Podle ustanovení § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).9. Podle ustanovení § 1880 odst. 1, 2 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.10. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy, přičemž dovodil, že žaloba žalobkyně s ohledem na rozsah provedeného dokazování je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl na účet žalovaného bez právního důvodu částku 20 000 Kč, kterou je tak žalovaný povinen vrátit. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni řádně postoupena a žalobkyně tak je v řízení aktivně věcně legitimována. Jelikož žalovaný přes výzvu žalobkyně ze dne 26. 12. 2024 na svůj dluh ničeho neuhradil, soud mu tuto povinnost uložil ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud současně uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni taktéž zákonný úrok z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává odpovídající skutkovým zjištěním soudu, zákonu neodporující, když splatnost pohledávky nastala 10. den ode dne odeslání předžalobní výzvy dne 5. 1. 2025, kdy se již výzva určitě dostala do dispozice žalovaného.11. Lhůta k plnění byla stanovena jakožto obecná třídenní, a to v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč. Tyto náklady sestávají z paušální náhrady dle vyhl. č. 254/2015 Sb., za 2 úkony po 100 Kč, a to za výzvu k plnění a sepis žaloby dle § 1 odst. 3 písm. a), ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky a náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč. Náhradu odměny za zastupování advokátem soud žalobkyni nepřiznal pro jejich neúčelnost s ohledem na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 585/17, ze dne 10. 4. 2018, (odst. 22 nálezu), ze kterého vyplývá, že je-li účastníkem řízení obchodní společnost, jejíž podnikatelská činnost spočívá ve vymáhání pohledávek, je zřejmé, že by taková právnická osoba měla sama disponovat příslušným aparátem pro správu svých pohledávek. Jestliže je tento předpoklad obcházen tím způsobem, že se účastník nechává zastoupit právním zástupcem, který je nadto jeho nepřímým vlastníkem, získává takový postup charakter zneužití práva na náhradu nákladů řízení, neboť účelově navyšuje náklady s vymáháním pohledávky spojené. Žalobkyně sama v žalobě uvádí, že je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních a nebankovních subjektů. Žalobkyně u zdejšího soudu pravidelně uplatňuje odkoupené pohledávky a lze konstatovat, že její podání mají převážně formulářový charakter, lišící se jen žalovanou částkou a osobou žalovaného (například ve věcech sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, , , spisová značka, atd.). Zástupce žalobkyně je pak dle výpisu z evidence skutečných majitelů skutečným majitelem žalobkyně. Soud proto uzavírá, že uplatňování nákladů za právní zastoupení lze v tomto případě označit za zneužití práva na náhradu nákladů řízení, když podání žaloby si žalobkyně byla jednoznačně schopna obstarat sama, neboť jejím předmětem podnikání je právě vymáhání pohledávek. Částku 1 000 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. jako obecnou třídenní.