20 C 188/2025-34 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhal po žalovaném vyklizení garáže uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. , Anonymizováno, , stavba pro výrobu a skladování, tak jak je tento pozemek zapsán u , právnická osoba, pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na LV č. , hodnota, pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, (dále jen „Budova“). Součástí budovy s číslem popisným , Anonymizováno, je garáž č. , hodnota, (dále jen „Garáž“). Žalobkyně jako pronajímatelka uzavřela s žalovaným jako nájemcem dne 30. 9. 2024 Smlouvu o nájmu nebytových prostor (dále jen „Smlouva“) na jejímž základě byla nájemci pronajata garáž č. , hodnota, v Budově. Nájemce se za pronájem garáže zavázal dle čl. IV bodu 1 Smlouvy nejpozději do 5 dne příslušného měsíce hradit měsíční nájemné ve výši 3 000 Kč. Nájemce nedostál své povinnosti hradit řádně a včas měsíční nájemné a dostal se do prodlení s úhradou nájemného za měsíc květen 2025, které bylo dle čl. IV bodu 1 Smlouvy splatné dne 5. 5. 2025. Žalobkyně využila svého oprávnění dle čl. IX bodu 3 Smlouvy a písemným odstoupením datovaným dnem 21. 5. 2025 od Smlouvy odstoupila. Odstoupení od Smlouvy bylo žalovanému zasláno poštovní zásilkou, tak i na email, který nájemce pro účely doručování uvedl v nájemní smlouvě. Poštovní zásilka byla nájemci uložena na poště dne 27. 5. 2025. Tímto dnem bylo odstoupení od Smlouvy nájemci v souladu s čl. X bodem 3 Smlouvy řádně doručeno. V emailové poště se nájemce s odstoupením prokazatelně seznámil dne 13. 6. 2025, jak je patrné z doručenky. Přestože nájemní vztah mezi žalobkyní a žalovaným skončil na základě platného odstoupení od Smlouvy, žalovaný nesplnil svou povinnost dle čl. IX bodu 10 Smlouvy a v den ukončení nájemního vztahu vyklizený předmět nájmu neodevzdal zpět žalobkyni. Nejenže žalovaný nesplnil svou povinnost předmět nájmu vyklidit a odevzdat, ale tento i nadále bez řádného právního titulu užívá. S ohledem na tyto skutečnosti byl žalovaný na základě předžalobní výzvy ze dne 23. 6. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky 6 000 Kč a k vyklizení garáže nejpozději do 1. 7. 2025.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Podle § 153 b) odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.4. Podle § 153 b) odst. 3 o. s. ř. rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.5. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo rozsudkem pro zmeškání.6. V předmětném řízení se nejedná o věc, ve které nelze uzavřít a schválit smír, předmětným rozsudkem nedochází ke vzniku, změně, nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. Žalovaný se bez důvodné a včasné omluvy nedostavil k prvnímu jednání (6. 10. 2025), které se ve věci konalo, ač mu byly řádně doručeny do vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (fikcí dne 25. 8. 2025). O následcích nedostavení se k prvnímu jednání ve věci byl žalovaný v předvolání řádně poučen. Žalobce, který se dostavil k jednání, navrhl rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání. Soud proto v dané věci, vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, rozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť z úřední povinnosti považoval tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech týkajících se sporu za nesporná (vzhledem k fikci předvídané v ust. § 153 b) odst. 1 o.s.ř.). Z těchto tvrzení pak vyplývá, že žalovaný užívá garáž žalobkyně bez právního důvodu (§ 1040 obč. zák.). Nárok žalobkyně proto soud shledal zcela důvodným. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1, věta první o.s.ř. v délce 15 dnů.7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla procesně plně úspěšným účastníkem a žalovaný tak má povinnost nahradit jí účelně vynaložené náklady řízení v částce 18 310 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 000 Kč ve výši 2 310 Kč. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř. jako obvyklou pariční v délce tří dnů.