20 C 202/2025-59 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 22 140 Kč s příslušenstvím z titulu žalobkyní poskytnutých nezaplacených služeb elektronických komunikací.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně nikterak nerozporoval. Na výzvu soudu dle § 115a o. s. ř., zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný nevyjádřil, přičemž byl rovněž poučen o následcích nevyjádření se ve stanovené lhůtě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř., a proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně vyjádřila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. již v podané žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez jednání.3. Soud učinil z provedených důkazů, a to z ceníku služeb, ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 30. 12. 2023 a z dodatků k těmto smlouvám, z dodacího listu, z vyúčtování, z oznámení o zrušení poskytování služeb ze dne 20. 3. 2024, z dodejky, z upomínek a pokusu o smír, z předžalobní upomínky ze dne 7. 4. 2025 a z všeobecných podmínek poskytování služeb následující skutková zjištění a závěr o skutkovém stavu:4. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 30. 12. 2023 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ve znění pozdějších dodatků, na základě kterých žalobkyně poskytovala žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal platit za to ceny dle ceníku žalobkyně. Na základě smlouvy/dodatku k již existující smlouvě ze dne 30. 12. 2023, 27. 11. 2023, 24.11.2023 žalovaný měl možnost prostřednictvím svého mobilního telefonního čísla uskutečnit rovněž platby (platební transakce) za zboží a služby spadající pod § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku (např. platby za jízdenky MHD, DMS na charitativní účely). Žalovaný zadal pokyny k platbám přes O2 v celkové částce uvedené níže, které neuhradil. Platby přes O2 byly žalovanému účtovány souhrnnými měsíčními fakturami spolu s ostatními službami za období, ve kterých žalovaný tyto platby také uskutečnil. Žalovaný zadání příkazů a provedení plateb nikdy nereklamoval, toliko přestal platit vyúčtování. Na základě smlouvy/dodatku k již existující smlouvě ze dne 27.11.2023 si žalovaný od žalobce koupil , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, , jméno FO, , jméno FO, 12 5G 128GB na splátky za kupní cenu 6 989 Kč včetně DPH. Zaplacení kupní ceny bylo dohodnuto formou 35 měsíčních splátek po 186 Kč měsíčně a výše 36. splátka za 180 Kč s tím, že žalovaný při převzetí zařízení uhradil částku 299 Kč. Na kupní cenu zařízení žalovaný neuhradil ve splátkách žádnou částku. Cena byla účtována souhrnnými měsíčními fakturami spolu s ostatními službami. Žalovaný však následně tyto faktury přestal platit a na splátkách kupní ceny zařízení dluží za měsíční splátky, které mu byly účtovány níže uvedenými fakturami. Celkem se jedná o 4neuhrazené měsíční splátky. Jelikož žalovaný nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování obsahující částky za služby i tyto splátky, došlo k ukončení služeb s účinností ke dni 24. 4. 2024. Podle článku smlouvy, který je nadepsán Dohoda o splácení kupní ceny zařízení měla žalobkyně v případě zrušení služeb a prodlení s placením splátek možnost doúčtovat žalovanému zbývající část kupní ceny najednou. Doúčtována byla zbývající část kupní ceny v částce 5 946 Kč. Žalobkyně vystavila žalovanému následující faktury: faktura č. , hodnota, za období od 20. 11. 2023 do 19. 12. 2023 se splatností 11. 1. 2024 znějící na částku 9 150 Kč, faktura č. , hodnota, za období od 20. 12. 2023 do 19. 1. 2024 se splatností 12. 2. 2024, znějící na částku 6 486 Kč, faktura č. , hodnota, za období od 20. 1. 2024 do 19. 2. 2024 se splatností 13. 3. 2024 znějící na částku 186 Kč, faktura č. , hodnota, za období od 20. 2. 2023 do 19. 3. 2024 se splatností 11. 4. 2024 znějící na částku 186 Kč, faktura č. , hodnota, za období od 20. 3. 2023 do 19. 4. 2024 se splatností 13. 5. 2024, znějící na částku 186 Kč a faktura č. , hodnota, za období od 20. 4. 2023 do 19. 5. 2024, se splatností 11. 6. 2024 znějící na částku 5 946 Kč. Žalovaný byl žalobkyní vyzván dopisem ze dne 7. 4. 2024 k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.5. Podle ust. § 1746 odst. 2 z. č. 89/2012 Sb, občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.6. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákona ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.10. V dané věci má soud za prokázáno, že žalovaný čerpal od žalobkyně služby elektronických komunikací a rovněž prostřednictvím mobilní sítě žalobkyně realizoval telekomunikační služby třetích stran, jejichž cenu se zavázal uhradit k rukám žalobkyně, avšak žalovaný své synallagmatické povinnosti uhradit stanovenou cenu těchto služeb k rukám žalobkyně nedostál. Výše žalobního nároku ostatně nebyla v průběhu řízení ze strany žalovaného nikterak rozporována, kdy bylo pouze a jen na žalovaném, aby uhrazení žalobní pohledávky žalobkyni tvrdil a současně taktéž i prokázal. Žalovaný takto nepostupoval a soud tuto skutečnost za prokázanou nemá. S ohledem na skutečnost, že se žalovanému nepodařilo prokázat splnění své smluvní povinnosti, soud mu žalobní pohledávku, představující jím uskutečněnou a neuhrazenou cenu služeb souvisejících s poskytnutím služeb prostřednictvím sítě elektronických komunikací žalobkyně specifikovanou ve výroku I. tohoto rozsudku uložil splnit v rozsahu požadovaném žalobkyní, a to v obecné třídenní pariční lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., a to včetně zákonného úroku z prodlení, jehož výši a počátek splatnosti soud shledává se zákonem souladnou, neodporující skutkovým zjištěním soudu.11. O náhradě nákladů řízení ve výroku II. pak soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojením s ust. § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně měla ve věci plný procesní úspěch, když její žalobě bylo vyhověno a žalovaný byl procesně neúspěšným účastníkem řízení. Žalobkyni pak, která nebyla v řízení zastoupena právním zástupcem a nedoložila výši svých hotových výdajů, náleží dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. náhrada v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, kterým je vyhláška č. 254/2015 Sb. Náklady řízení žalobkyně tedy v daném případě tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 886 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 200 Kč za 2 úkony po 100 Kč, a to sepis žaloby a předžalobní upomínku dle ust. § 2 odst. 1 vyhl. č. 254/2015 Sb., když dle cit. ust. činí výše paušální náhrady do podání návrhu na zahájení řízení včetně 100 Kč za každý úkon. Celkem tedy náklady řízení žalobkyně představují částku 1 086 Kč, kterou soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni v třídenní lhůtě k plnění, počínaje dnem právní moci tohoto rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věty před středníkem o.s.ř.