21 C 219/2025-47 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 22 621 Kč s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, které se žalovaná zavázala zaplatit vrátit spolu s poplatkem ve výši 42 321 Kč sestávající z úroků ve výši 33 645 Kč a částky za správné zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně, dostala se do prodlení. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně celkem 49 700 Kč a dluží na jistině 15 429,98 Kč, na poplatku 7 191,02 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Soud ve věci učinil na základě níže uvedených skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, uzavřely společnost , právnická osoba, a žalovaná smlouvu o spotřebitelském úvěru s odkazem na ust. § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Tyto se žalovaná ve smlouvě zavázala splatit v 30 splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši 42 321 Kč představující úrok ve výši 33 645 Kč, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a úhradu za komfortní splácení ve výši 7 176 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, ). Dle článku 6.8 smluvních podmínek, je právní předchůdce žalobkyně oprávněn vyzvat dlužníka k vrácení celé dosud nesplacené jistiny, pokud dosáhne nedoplatku v souhrnné výši dvanáctinásobku první týdenní splátky nebo trojnásobku první měsíční splátky a zákazník ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky (smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru). V žádosti o spotřebitelský úvěr dne , datum, žalovaná uvedla údaje ke své osobě, druh bydlení (s rodiči), rodinný stav, počet vyživovaných osob (žádná), zdroj příjmu (nezaměstnaná), výši příjmu (13 920 Kč), měsíční výdaje (62 00 Kč), zápůjčky u jiných společností (kolonka ne), způsob ověření uvedených údajů (uvedeno 2 výplatní pásky) (listina zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr). Dne , datum, uzavřela , právnická osoba, jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, součástí souboru postoupených pohledávek je i pohledávka žalobou uplatněná za žalovanou (smlouva o postoupení pohledávek). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne , datum, (předžalobní výzva). Oznámení o postoupení pohledávky učinil postupitel vůči žalované přípisem z , datum, (listina oznámení o postoupení pohledávek). Žalovaná uhradila na smlouvu celkem 49 700 Kč (listina označena tabulka umoření).5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o zápůjčce se zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.6. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.10. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.11. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.12. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.13. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalobou uplatněná pohledávka byla postoupena na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou ve dvou případech smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaná při uzavírání smlouvy vystupovala jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle § 86 tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.14. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. , spisová značka, ).15. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18).16. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele… Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).17. Právní předchůdce žalobkyně řádným způsobem neprověřil schopnost žalované poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně soudu předložila žalovanou vyplněnou kartu zákazníka, v níž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalované, což nelze s ohledem na shora uvedené judikatorní závěry, od nichž neshledává soud v projednávané věci žádného důvodu se odchýlit, posoudit za dostatečné. Zejména se pak právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval příjmy a výdaji žalované, tyto neověřil a spokojil se pouze