20 C 309/2025-56 — Okresní soud v Olomouci

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 39 200 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, (dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 6. 3. 2017 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 750 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 16. 4. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila pouze částku 4 300 Kč. Zbývá tak uhradit částku 39 200 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 25 000 Kč a z poplatku ve výši 14 200 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, který vypočetla za období od 17. 4. 2018 do 29. 11. 2019. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.2. Dále se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 579 Kč z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 11. 2016, na základě které poskytl věřitel žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 2 380 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 571 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 8. 1. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když na svůj dluh uhradila pouze částku 10 407 Kč. Zbývá tak uhradit částku 19 579 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 873,90 Kč a z poplatku ve výši 4 705,10 Kč. Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení, který vypočetla za období od 16. 1. 2018 do 29. 11. 2019. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Soud učinil z provedených důkazů následující skutková zjištění:5. Ze smlouvy o půjčce, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 28. 11. 2016 smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 2 380 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 800 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 571 Kč.6. Z karty zákazníka, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě tvrzení uvedených v zákaznické kartě. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že pracuje jako kuchařka s měsíčním příjmem ve výši 14 000 Kč, pobírá přídavky na děti ve výši 2 920 Kč a další příjmy ve výši 2 507 Kč. Měsíční výdaje žalovaná uvedla ve výši 14 192 Kč a to 4 000 Kč na nájem a inkaso, 8 500 Kč výdaje domácnosti a 1 692 Kč splátky úvěrů.7. Ze smlouvy o úvěru, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 6. 3. 2017 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit za poskytnutou zápůjčku úrok ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou dlužnou částku představující součet poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli v hotovosti v 58 týdenních splátkách ve výši 750 Kč.8. Z karty zákazníka, že právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě tvrzení uvedených v zákaznické kartě. Žalovaná v zákaznické kartě uvedla, že je na mateřské dovolené s měsíčním příjmem ve výši 15 000 Kč a pobírá další sociální dávky. Měsíční výdaje žalovaná uvedla ve výši 12 018 Kč.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z přílohy ke smlouvě, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, že smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byly pohledávky za žalovanou z titulu smluv o zápůjčce postoupeny na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019.10. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 11. 2020 a z podacího lístku, že žalovaná byla dopisem právního zástupce žalobkyně ze dne 27. 11. 2020 vyzvána k úhradě dlužné částky před podáním žaloby.11. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:12. Právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, dále jen „věřitel“) uzavřel se žalovanou dne 28. 11. 2016 a dne 6. 3. 2017 smlouvy o zápůjčce, na základě kterých poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč a 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. Právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalované na základě jejích tvrzení uvedených v kartě zákazníka. Žalovaná na svůj dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne 28. 11. 2026 uhradila částku 10 407 Kč a na dluh ze smlouvy o zápůjčce ze dne 6. 3. 2017 částku 4 300 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 byly pohledávky za žalovanou z titulu smluv o zápůjčce postoupeny na žalobkyni, postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019.13. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Dle ustanovení § 2391 občanského zákoníku, má-li se peněžitá zápůjčka vrátit v jiné měně, než v jaké byla dána, splatí vydlužitel zápůjčku tak, aby se to, co se vrací, hodnotou rovnalo tomu, co bylo dáno. Zápůjčka se splácí v měně místa splnění. Při nepeněžité zápůjčce se vrací věc stejného druhu, jaká byla zápůjčkou dána. Nezáleží na tom, zda její cena mezi tím stoupla nebo klesla.15. Dle ustanovení § 2392 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Při nepeněžité zápůjčce lze ujednat místo úroků plnění přiměřeného většího množství nebo věci lepší jakosti, ale téhož druhu.16. Podle ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.17. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.18. Podle ust. § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.19. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit sm