10 C 103/2021-29 — Okresní soud v Opavě

1. Dne 1.3.2021 podal žalobce soudu žalobu, kterou se domáhal vůči žalované zaplacení částky 4 355 Kč představující upomínací poplatek ve výši 200 Kč a dlužné pojistné na základě pojistné smlouvy, kterou dne 1.10.2018 uzavřel s žalovanou jako pojistitel jednak žalobce, a zároveň jako druhý pojistitel také právní předchůdce žalobce – [právnická osoba], sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen [právnická osoba]), jejíž pojistný kmen na žalobce přešel na základě notářského zápisu ze dne [datum] Smlouva byla uzavřena s účinností od 1.11.2018 a pojistné ve výši 9 972 Kč bylo splatné měsíčně po 830 Kč (615 Kč žalobci, 215 Kč [právnická osoba]). Žalovaná neplatila předepsané pojistné od 1.11.2019 a do 31.3.2019, kdy pojistný vztah zanikl pro neplacení pojistného, dluží žalobci žalovanou částku. 2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, včetně tvrzení žalobce o tom, že nároky žalobce a jeho právního předchůdce splynuly v jeden nárok uplatněný žalobcem. 3. Podle §2758 odst.1 NOZ se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 4. Podle §2782 odst.1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle §2783 odst.2 NOZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 6. Podle ust. §1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č.351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci sporu mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu a že žalovaná neplnila svou povinnost platit pojistné, čímž jí vznikl na pojistném dluh ve výši tvrzené částky; pojistný vztah trval nejméně do 31.3.2019. Žalovaná se svou pasivitou připravila o možnost vyvracet žalobcova tvrzení o tom, že předepsané pojistné v uvedeném období nehradil; za tohoto stavu nemá soud na základě provedených důkazů pochybnosti o správnosti tvrzení žalobce, když důkazní břemeno v tomto směru přešlo na žalovanou a žalobce nemá a ani nemůže mít povinnost prokazovat negativní skutečnosti. Nárok žalobce se opírá o právo platné v době uzavření smlouvy, a to včetně příslušenství. Spolu s pohledávkou byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z citovaného vládního nařízení platného a účinného ke dni začátku prodlení; k tomu došlo dnem následujícím po splatnosti té které splátky pojistného. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku, přičemž zamítnul žalobu, pokud se jí žalobce domáhal úhrady upomínacího poplatku, neboť dle názoru soudu jsou takováto ujednání ve všeobecných pojistných podmínkách žalobce v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatnými. V případě jeho přiznání by soud posvětil trojí uložení sankce za nezaplacení pojistného, když prvými dvěma sankcemi jsou zánik pojistného vztahu a povinnost platit úroky z prodlení. 8. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. §142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalující straně náleží právo na jejich náhradu vůči straně žalované v částce 1 489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 500 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka v polovině sazby, když neobsahuje skutkový ani právní rozbor věci), když za jeden úkon právní služby náleží dle §14b odst. 1 bod 1 adv. tar. 200 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle §14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a z částky 168 Kč odpovídající 21% DPH ze základu 800 Kč. 9. V souladu s ust. §115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§101 odst.4 o.s.ř.).