10 C 128/2021-31 — Okresní soud v Opavě

1. Dne 28.5.2021 podal žalobce soudu žalobu, kterou se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 3.695 Kč představující dlužné pojistné na základě uzavřené pojistné smlouvy, kterou s žalovaným uzavřel s účinností od 1.7.2013, když měsíční pojistné činilo částku 625 Kč; žalovaný neplatil předepsané pojistné od 1.6.2019 a do 2.11.2019, kdy pojistný vztah zanikl pro neplacení pojistného, dluží žalobci žalovanou částku. 2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, ovšem s výjimkou tvrzení o celkové výši dlužné částky, když správný výpočet dlužného pojistného pro žalované období představuje částku 3.167 Kč. 3. Podle §2758 odst.1 NOZ se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 4. Podle §2782 odst.1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle §2783 odst.2 NOZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 6. Podle ust. §1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č.351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci sporu mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu a že žalovaný neplnil svou povinnost platit pojistné, čímž mu vznikl na pojistném dluh ve výši 3.167 Kč; pojistný vztah trval nejméně do 2.11.2019. Žalovaný se svou pasivitou připravil o možnost vyvracet žalobcova tvrzení o tom, že předepsané pojistné v uvedeném období nehradil; za tohoto stavu nemá soud na základě provedených důkazů pochybnosti o správnosti tvrzení žalobce, když důkazní břemeno v tomto směru přešlo na žalovaného a žalobce nemá a ani nemůže mít povinnost prokazovat negativní skutečnosti. Nárok žalobce se opírá o právo platné v době uzavření smlouvy, a to včetně příslušenství. Spolu s pohledávkou byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z citovaného vládního nařízení platného a účinného ke dni začátku prodlení; k tomu došlo dnem následujícím po splatnosti té které splátky pojistného. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku, přičemž co do částky 528 Kč z titulu dlužného pojistného žalobu zamítl, neboť výpočet žalobce uvedený v rámci jeho skutkových tvrzení neodpovídal skutečnosti. 8. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. §142a o.s.ř., kdy procesně úspěšná žalující strana neprokázala, že by předžalobní výzvu žalovanému zaslala na doručovací anebo poslední známou adresu. Adresa z předžalobní výzvy ([ulice] [ulice] [číslo], [obec]) není uvedena v předmětné pojistné smlouvě a žalobce v rámci svých žalobních tvrzení nikterak nevysvětluje, na základě čeho přistoupil k doručování právě na tuto adresu, a nikoli na adresu uvedenou v pojistné smlouvě. Z tohoto důvodu podle naposledy citovaného ustanovení žalobci náhrada nákladů řízení nepřísluší. 9. V souladu s ust. §115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§101 odst.4 o.s.ř.).