10 C 151/2021-41 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 26. 5. 2021 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 49 246 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne 4. 3. 2015 Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 29 000 Kč a dlužník se zavázal tuto částku vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 24 246 Kč sestávajícím z úroku za dobu řádného trvání smlouvy (tedy do data splatnosti poslední splátky) ve výši 3 818 Kč, z poplatku za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 960 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 468 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 888 Kč, z nichž poslední byla splatná dne 27. 4. 2016. Dlužník půjčku řádně nesplácel a poslední splátku uhradil dne 27. 4. 2015. Dlužník tak ke dni podání žaloby dlužil na jistině částku 27 558,87 Kč a na souhrnném poplatku částku 21 687,13 Kč, z čehož připadalo na úroky za dobu trvání půjčky částku 3 332,63 Kč, na poplatek za administrativní činnost částku 5 355,04 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso splátek částku 12 999,46 Kč. Žalobce dále požadoval roční úrok 20,5 % počítaný z dlužné jistiny od 28. 4. 2016 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení počítaný rovněž z dlužné jistiny od 5. 5. 2016 do zaplacení. Pohledávku věřitel postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, o čemž dlužníka vyrozuměl. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 2. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce a oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku archu. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 4. 3. 2015 má soud za prokázáno, že uvedeného dne podepsal žalovaný jako dlužník a osoba pověřená jednat za věřitele, [právnická osoba], listinu takto nadepsanou, na základě které věřitel předal a dlužník potvrdil převzetí peněžní hotovosti 29 000 Kč s tím, že dlužník byl povinen věřiteli vrátit půjčené prostředky spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 24 246 Kč v 60 týdenních splátkách po 888 Kč. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku má soud za prokázáno, že věřitel dopisem ze dne 20. 1. 2020 dlužníkovi oznámil, že pohledávka z titulu smlouvy o zápůjčce byla postoupena na žalobce, a vyzval dlužníka k uhrazení dluhu do 10 dnů od doručení oznámení; dopis byl předán k poštovní přepravě v pátek 14. 2. 2020. 3. Shora uvedená skutková zjištění soud zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost. <i>4. Podle § 9 odst. 1 zák.č. 145/2010 Sb., ve znění účinném ke dni uzavření předmětných smluv o zápůjčce, je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>Podle ust. § 2991 obč. zák.</i> <i>(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>5. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 6. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku jistiny zápůjčky. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému částku ve výši 29 000 Kč, z níž zbývá dle tvrzení žalobce uhradit částku 25 000 Kč. Zbývající částky představují poplatky, kapitalizované úroky a úroky z prodlení za dobu prodlení vyplývající ze smluvních ujednání soud nepřiznal, neboť tato smluvní ujednání a vůbec Smlouvu o zápůjčce jako celek soud vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že byla splněna povinnost dle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb. Žalobce sice v řízení tvrdil, že jeho právní předchůdce vyhověl požadavku zákona a prozkoumal poměry žalovaného tak, aby dospěl k závěru, že tento je schopen poskytnutou zápůjčku splácet, tato tvrzení však již během řízení neprokázal, a to ani přes výzvu soudu ze dne 30. 6. 2021, ve které byl vyzván k označení případně předložení důkazů. Zejména pak žalobce nepředložil zákaznickou kartu, kterou k důkazu nepřímo označuje v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 22. 7. 2021. Žádosti o odročení ústního jednání ze strany žalobce soud nevyhověl právě proto, že žalobce byl k označení a předložení důkazů, pročež nyní odročení žádá, soudem předem vyzván a od doručení předvolání k ústnímu jednání dne 5. 8. 2021 měl navíc pro přípravu k ústnímu jednání dostatečnou lhůtu. Soud má za to, že věřitel nesplnil podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení a z tohoto důvodu je nutné smlouvu o zápůjčce vyhodnotit jako neplatnou. Ze zjištěného skutkového stavu tak je zřejmé pouze to, že dlužník obdržel od právního předchůdce žalobce bez právního důvodu částku ve výši 29 000 Kč, z níž nevrátil částku 25 000 Kč, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobci, na kterého pohledávka byla postoupena, vydat. K tomu byl dlužník prokazatelně vyzván doručením oznámení o postoupení pohledávky, které se do sféry dispozice adresáta dostalo nejpozději v pondělí 18. 2. 2020, proto byl úrok z prodlení přiznán až ode dne následujícího po splatnosti, která nastala desátým dnem po doručení tohoto oznámení. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že nelze po žalobci žádat, aby prokazoval negativní skutečnosti o tom, že dlužník požadované neuhradil v plné výši, bylo na dlužníkovi, aby prokázal, kolik uhradil na jistině, poplatcích a úrocích. Jelikož však žalovaný zůstal ve věci nečinný, k závěru o prokázání existence tvrzeného dluhu v dané výši postačovalo žalobcovo vylíčení rozhodujících skutečností. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku. 7. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1, § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla procesně převážně neúspěšná a žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. Pro tyto účely byl předmět řízení vymezen souhrnem částek sestávajících z nezaplacené jistiny, poplatků a úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku.