10 C 186/2021-17 — Okresní soud v Opavě

1. Dne 26.4.2021 podal žalobce soudu žalobu, kterou se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 2.857 Kč představující upomínací poplatek ve výši 300 Kč a dlužné pojistné na základě uzavřené pojistné smlouvy, kterou s žalovaným uzavřel s účinností od 22.11.2019, když čtvrtletní pojistné činilo částku 2.119 Kč; žalovaný neplatil předepsané pojistné od 22.5.2020 a do 28.8.2020, kdy pojistný vztah zanikl pro neplacení pojistného, dluží žalobci žalovanou částku. 2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, ovšem s výjimkou tvrzení o celkové výši dlužné částky, když správný výpočet dlužného pojistného pro žalované období představuje částku 2.378 Kč. 3. Podle §2758 odst. 1 NOZ se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 4. Podle §2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle §2783 odst. 2 NOZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 6. Podle ust. §1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č.351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci sporu mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu a že žalovaný neplnil svou povinnost platit pojistné, čímž mu vznikl na pojistném dluh ve výši 2.378 Kč; pojistný vztah trval nejméně do 28.8.2020. Žalovaný se svou pasivitou připravil o možnost vyvracet žalobcova tvrzení o tom, že předepsané pojistné v uvedeném období nehradil; za tohoto stavu nemá soud na základě provedených důkazů pochybnosti o správnosti tvrzení žalobce, když důkazní břemeno v tomto směru přešlo na žalovaného a žalobce nemá a ani nemůže mít povinnost prokazovat negativní skutečnosti. Nárok žalobce se opírá o právo platné v době uzavření smlouvy, a to včetně příslušenství. Spolu s pohledávkou byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z citovaného vládního nařízení platného a účinného ke dni začátku prodlení; k tomu došlo dnem následujícím po splatnosti té které splátky pojistného. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku, přičemž co do částky 179 Kč z titulu dlužného pojistného žalobu zamítl, neboť výpočet žalobce uvedený v rámci jeho skutkových tvrzení neodpovídal skutečnosti. Soud dále zamítnul žalobu, pokud se jí žalobce domáhal úhrady upomínacího poplatku, neboť dle názoru soudu jsou takováto ujednání ve všeobecných pojistných podmínkách žalobce v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatnými. V případě jeho přiznání by se posvětilo trojí uložení sankce za nezaplacení pojistného, když prvými dvěma sankcemi jsou zánik pojistného vztahu a povinnost platit úroky z prodlení. 8. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. §142 odst. 1 a §142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla úspěšná z 83%, žalovaná strana byla úspěšná z 17%, poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí tedy 66% ve prospěch strany žalující, které tak přísluší nárok na náhradu nákladů řízení neúspěšnou žalovanou stranou, a to právě v rozsahu 66% z částky 1.489 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), když za jeden úkon právní služby náleží dle §14b odst. 1 bod 1 adv. tar. 200 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle §14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a z částky 189 Kč odpovídající 21% DPH ze základu 900 Kč. K aplikaci ust. §14b adv. tarifu soud přistoupil, neboť z úřední činnosti je soudu známo, že typově shodné návrhy byly v minulosti a jsou i v současnosti tímtéž žalobcem u zdejšího soudu, a to nejen v senátu 10C, podávány opakovaně, a liší se pouze v osobě na straně žalované. 9. V souladu s ust. §115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§101 odst.4 o.s.ř.).