10 C 208/2021-19 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 26.5.2021 se žalobce vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 9.139 Kč s příslušenstvím, když žalovaný dlužil předmětnou částku na jízdném a přirážkách k jízdnému poté, co se při cestách hromadným dopravním prostředkem žalobce neprokázal jeho zaměstnanci platným jízdním dokladem, a to dne 2.5.2016, 27.7.2016 a 5.3.2021 v tramvaji, a dne 1.7.2020, 21.1.2021 a 16.2.2021 v autobuse, v roce 2016 činila výše jízdného 20 Kč, v roce 2020 24 Kč a od roku 2021 25 Kč, přirážka k jízdnému od 1.6.2013 1.500 Kč. Žalovaný do podání žaloby dluh neuhradil, přestože jednotlivé částky jako své dluhy v plné výši uznal a zavázal se uhradit do 15 dnů od jejich uznání. 2. Soud provedl důkazy předložené žalobcem, ze kterých má za prokázána skutková tvrzení shora uvedená, která uzavřel do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. 3. Podle §2053 NOZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 4. Podle §2550 NOZ smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. 5. Podle §1723 odst. 1 NOZ závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 6. Podle §1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný opakovaně cestoval bez platného jízdního dokladu, při kontrole se jím neprokázal a tím porušil přepravní podmínky dopravce. Tím mu vzniklo postupně více dluhů vůči provozovateli dopravy, které co do jejich důvodu i výše žalovaný uznal. Spolu s pohledávkami byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z vl. nař. č. 351/2013 Sb. ve znění platném ke dni začátku prodlení v případě každé jednotlivé pohledávky, k němuž došlo 15 dnem po vzniku té které pohledávky. S poukazem na shora uvedené soud rozhodl tak, jak uvedeno ve výroku rozsudku. 8. Výrok o náhradě nákladů řízení má oporu v ust. §142 odst.1 o.s.ř., kdy úspěšný žalobce má vůči žalovanému právo na náhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhradu nákladů řízení ve výši 2x100 Kč podle §1 a §2 odst.1 vyhl. č. 254/2015 Sb. 9. V souladu s ust. §115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§101 odst.4 o.s.ř.).