11 C 102/2021-28 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 5. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalované zaplacení 3 200 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 258,78 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 2 464,58 Kč od 6. 10. 2018 do 29. 11. 2019), kapitalizovaným úrokem ve výši 693,40 Kč (jedná se o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 2 464,58 Kč od 29. 9. 2018 do data postoupení 29. 11. 2019), zákonným úrokem z prodlení z částky 2 464,58 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem 23,72 % ročně z částky 2 464,58 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná uzavřely 18. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 25. 8. 2017, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 9. 2018. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právní předchůdkyni úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 400 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Nejpozději měla žalovaná celkovou dlužnou částku zaplatit dne 28. 9. 2018, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 28. 9. 2018 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 2 464,58 Kč ode dne 29. 9. 2018 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Žalovaná na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradila pouze částku 14 200 Kč, z toho na jistinu 7 535,42 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 264,58 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalované uhrazena 25. 11. 2019. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovanou částku 3 200 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 2 464,58 Kč a dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 735,42 Kč. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací od žalované před uzavřením smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Žalobkyni byla pohledávka z úvěru postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což bylo původní věřitelkou žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Dále byla žalované odeslána předžalobní výzva. Žalovaná svůj závazek přesto nesplnila. 2. Ve věci byl dne 8. 6. 2021 pod č. j. EPR 128093/2021-5 vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 20. 7. 2021. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem soudu souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 8. 2017, z karty zákazníka, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11 2019, z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z podacích lístků ze dne 13. 12. 2019 a 1. 5. 2020, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z předžalobní výzvy ze dne 30. 4. 2020 zjistil soud tento skutkový stav: Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne 18. 8. 2017 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitelka poskytla žalované bezúčelový spotřebitelský úvěr, celková výše spotřebitelského úvěru 10 000 Kč, čerpání úvěru v hotovosti při podpisu smlouvy, doba trvání spotřebitelského úvěru 58 týdnů, zápůjční úroková sazba 23,72 % ročně, administrativní poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru 20 % ročně z výše spotřebitelského úvěru za celou dobu trvání smlouvy, sjednáno hotovostní inkaso splátek. Celková částka ke splacení: jistina 10 000 Kč, celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem 1 400 Kč, hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, poplatek 2 000 Kč, celková částka 17 400 Kč. Sjednaná výše týdenních splátek 300 Kč, první splátku je zákazník povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dle údajů v kartě zákazníka obchodní zástupkyně žalobkyně ověřila totožnost žalované z jejího občanského průkazu, z předložené nájemní smlouvy ověřila, že žalovaná bydlí v nájmu, žije sama, je ve starobním důchodu, celkem její měsíční příjem činí 9 881 Kč. Výdaje na bydlení 4 641 Kč měsíčně, osobní výdaje 3 000 Kč měsíčně. Žalovaná předložila k ověření příjmů doklad o výměře důchodu. U žalobkyně neměla žalovaná v době uzavření smlouvy žádné další zápůjčky. Žalovaná své smluvní závazky nesplnila řádně a včas, zápůjčku věřiteli ani žalobkyni, která pohledávku ze zápůjčky postoupením od původního věřitele nabyla, dosud neuhradila. Byla vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 30. 4. 2020, přesto závazek nesplnila a dluží žalobkyni jako věřiteli, který pohledávku nabyl postoupením, částku 3 200 Kč, z toho z titulu dlužné jistiny zápůjčky 2 464,58 Kč, dále dlužný poplatek za poskytnutí zápůjčky 735,42 Kč, jakož i požadované sjednané úroky a úroky z prodlení od 29. 9. 2018, jak je rozepsáno výše. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. 4. Soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaná platně uzavřeli podle ustanovení § 2390 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvu o zápůjčce, společnost [právnická osoba], jako zapůjčitel se zavázala poskytnout žalované jako vydlužiteli a v hotovosti 18. 8. 2017 poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto prostředky splatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč, jak rozepsáno výše, poslední splátka byla stanovena na 28. 9. 2018, a to spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, sjednaným úrokem 1 400 Kč. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnila, je proto povinna vrátit nynějšímu věřiteli – žalobkyni dosud nesplacené peněžní prostředky – dlužnou jistinu zápůjčky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky. Pohledávka ze zápůjčky byla ve smyslu ustanovení § 1879 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni. Žalovaná se dostala do prodlení, podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku má proto žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, jak požaduje, a to od 30. 11. 2019 do zaplacení, jak požaduje. Výše úroku z prodlení odpovídá výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 citovaného vládního nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v něž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně má rovněž nárok na sjednané úroky ve výši 23,72 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, jak požaduje. 5. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a je jí možno v plném rozsahu vyhovět. Ničím nebylo zpochybněno tvrzení žalobkyně, že poslední platbu na pohledávku žalovaná uhradila 25. 11. 2019 a že dosud dlužní na jistině částku 2 464,58 Kč a na dlužném poplatku za hotovostní inkaso splátek 735,42 Kč. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni jako nynější věřitelce a právní nástupkyni původní věřitelky celkem 3 200 Kč, jakož i úroky a úroky z prodlení z žalované částky, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, jak je uvedeno ve výroku