11 C 87/2021-23 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 26. 5. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení 8 550 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 399,84 Kč (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 650,11 Kč od 22. 4. 2019 do 29. 11. 2019), kapitalizovaným úrokem ve výši 818,12 Kč (jedná se o úrok ve výši 19,34 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6 650,11 Kč od 15. 4. 2019 do data postoupení 29. 11. 2019), zákonným úrokem z prodlení z částky 6 650,11 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, s úrokem 19,34 % ročně z částky 6 650,11 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaný uzavřeli 18. 2. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal splatit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 25. 8. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 4. 2019. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právní předchůdkyni úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 000 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,34 % ročně sjednanou v čl. 1 smlouvy a odměnu za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Nejpozději měl žalovaný celkovou dlužnou částku zaplatit dne 14. 4. 2019, ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky již žalovaný byl v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně mohla od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdkyně žalobkyně měla současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného ke dni 14. 4. 2019 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 650,11 Kč ode dne 15. 4. 2019 až do zaplacení dále úrokem ve výši 19,34 % ročně sjednaným v čl. 1 smlouvy. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku 9 450 Kč, z toho na jistinu 3 349,89 Kč, na poplatek za administrativní činnost 2 000 Kč, na poplatek za hotovostní inkaso splátek 2 100,11 Kč, na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 000 Kč Poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena 5. 11. 2019. Ke dni postoupení 29. 11. 2019 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 9 550 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 6 650,11 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 899,89 Kč. Součástí částky 9 550 Kč je i navýšení účtované původní věřitelkou, které však žalobkyně vůči žalovanému neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalobkyně uvedla, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady uvedenými v kartě zákazníka, mezi které patří zejména výplatní pásky, pracovní smlouva, nájemní smlouva. Žalobkyni byla pohledávka z úvěru postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což bylo původní věřitelkou žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. Dále byla žalovanému odeslána předžalobní výzva. Žalovaný svůj závazek přesto nesplnil. 2. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem soudu souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 2. 2018, z karty zákazníka, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11 2019, z přílohy ke smlouvě o postoupení pohledávek, z podacích lístků ze dne 13. 12. 2019 a 4. 9. 2020, z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, z předžalobní výzvy ze dne 3. 9. 2020 zjistil soud tento skutkový stav: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 18. 2. 2018 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr, celková výše spotřebitelského úvěru 10 000 Kč, čerpání úvěru v hotovosti při podpisu smlouvy, doba trvání spotřebitelského úvěru 60 týdnů, zápůjční úroková sazba 32,15 % ročně (bod 1.4 smlouvy, vyšší než je uvedeno v žalobě), administrativní poplatek za poskytnutí spotřebitelského úvěru 20 % ročně z výše spotřebitelského úvěru za celou dobu trvání smlouvy, sjednáno hotovostní inkaso splátek. Celková částka ke splacení: jistina 10 000 Kč, celkové náklady zákazníka spojené se spotřebitelským úvěrem 2 000 Kč, hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, poplatek 2 000 Kč, celková částka 18 000 Kč. Sjednaná výše týdenních splátek 300 Kč, první splátku je zákazník povinen zaplatit nejpozději 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy a každou následující splátku až po poslední vždy nejpozději do konce následujícího týdenního období. Dle údajů v kartě zákazníka obchodní zástupkyně žalobkyně ověřila totožnost žalovaného z jeho občanského průkazu, dále ověřila, že žalovaný bydlí v nájmu, žalovaný sdělil, že žije s partnerkou, nemá žádné vyživovací povinnosti, je zaměstnán, uvedena adresa zaměstnavatele, což obchodní zástupkyně dle údajů v kartě ověřila pracovní smlouvou a potvrzením o příjmu od zaměstnavatele, celkem jeho čistý měsíční příjem činí 17 800 Kč. Výdaje na bydlení 4 200 Kč měsíčně, osobní výdaje 3 000 Kč měsíčně. U žalobkyně neměl žalovaný v době uzavření smlouvy žádné další zápůjčky. Žalovaný své smluvní závazky nesplnil řádně a včas, zápůjčku věřiteli ani žalobkyni, která pohledávku ze zápůjčky postoupením od původního věřitele nabyla, dosud neuhradil. Byl vyzvána k zaplacení dluhu předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 3. 9. 2020, přesto závazek nesplnil a dluží žalobkyni jako věřiteli, který pohledávku nabyl postoupením, částku 8 550 Kč, z toho z titulu dlužné jistiny zápůjčky 6 650,11 Kč, dále dlužný poplatek za poskytnutí zápůjčky 1 899,89 Kč, jakož i požadované sjednané úroky a úroky z prodlení od 15. 4. 2019, jak je rozepsáno výše. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019. 4. Soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaný platně uzavřeli podle ustanovení § 2390 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvu o zápůjčce, společnost [právnická osoba], jako zapůjčitel se zavázala poskytnout žalovanému jako vydlužiteli a v hotovosti 18. 2. 2018 poskytla peněžní prostředky v dohodnuté výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky splatit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč, jak rozepsáno výše, poslední splátka byla stanovena na 14. 4. 2019, a to spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč, sjednaným úrokem 2 000 Kč. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, je proto povinen vrátit nynějšímu věřiteli – žalobkyni dosud nesplacené peněžní prostředky – dlužnou jistinu zápůjčky spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky. Pohledávka ze zápůjčky byla ve smyslu ustanovení § 1879 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 žalobkyni. Žalovaný se dostal do prodlení, podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku má proto žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, jak požaduje, a to od 30. 11. 2019 do zaplacení, jak požaduje. Výše úroku z prodlení odpovídá výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 2 citovaného vládního nařízení výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v něž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Žalobkyně má rovněž nárok na úroky ve výši 19,34 % ročně od 30. 11. 2019 do zaplacení, jak požaduje. 5. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle výše citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a je jí možno v plném rozsahu vyhovět. Ničím nebylo zpochybněno tvrzení žalobkyně, že poslední platbu na pohledávku žalovaný uhradil 5. 11. 2019 a že dosud dluží na jistině částku 6 650,11 Kč a na dlužném poplatku za hotovostní inkaso splátek 1 899,89 Kč. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jako nynější věřitelce a právní nástupkyni původní věřitelky celkem 8 550 Kč, jakož i úroky a úroky z prodlení z žalované částky, jak je specifikováno ve