17 C 141/2021-43 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 17 689 Kč spolu se sjednaným úrokem od 17. 12. 2017 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení od 26. 5. 2018 do zaplacení z částky 9 930,53 Kč. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] v tentýž den jí poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 2 241 Kč, odměnou za zpracování a doručení 1 475 Kč, odměnou za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) 7 583 Kč. Souhrn uvedených částek měla žalovaná zaplatit věřitelce v 60 týdenních splátkách po 405 Kč, konče 16. 12. 2017. Žalovaná uhradila pouze 6 610 Kč a dluží 9 930,53 Kč na jistině, 1 245,83 Kč na úroku, 1 060,51 Kč na poplatku za zpracování a doručení a 5 452,13 Kč na poplatku za komfortní a flexibilní splácení. Žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z [datum], což bylo žalované oznámeno dopisem. 2. Žalovaná v odporu proti platebnímu rozkazu namítla promlčení s poukazem na tvrzenou splatnost 16. 12. 2017 a požadovala žalobu zamítnout. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, zákaznickou kartou z téhož dne, tabulkou umoření, oznámením o postoupení pohledávky z [datum] včetně poštovního podacího lístku a zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], poskytla žalované [datum] zápůjčku 13 000 Kč, a to tak, že část 4 849 Kč byla použita na zaplacení dosud neuhrazených dlužných částek dle dřívější smlouvy o zápůjčce [číslo] část 8 151 Kč byla žalované vyplacena v hotovosti při uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zápůjčku společnosti vrátit navýšenou o poplatek 11 299 Kč, představující součet úroku 2 241 Kč, poplatku za zpracování a doručení 1 475 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení 7 583 Kč. Celkovou dlužnou částku 24 299 Kč měla žalovaná zaplatit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 405 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaná před poskytnutím zápůjčky uvedla, že bydlí v nájmu, má partnera a dvě vyživované osoby, je v domácnosti, v evidenci úřadu práce, má čistý měsíční příjem 8 100 Kč, další čistý příjem domácnosti je 6 000 Kč, nesplácí žádné jiné zápůjčky, její odhadované měsíční výdaje činí 7 000 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z výměru důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávek (zákaznická karta). Žalovaná na uvedenou smlouvu zaplatila celkem 6 610 Kč, z toho částku 410 Kč dne [datum], částku 200 Kč dne [datum], částku 500 Kč dne [datum] a částku 500 Kč dne [datum] (tabulka umoření). Původní věřitelka oznámila žalované, že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem). 4. V prvé řadě se soud zabýval vznesenou námitkou promlčení. Podle § 609 občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Podle § 610 k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 611 se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Podle § 619, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí doba běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla. Podle § 639, uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Podle § 2054 odst. 2 občanského zákoníku, plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle odstavce 3 tohoto ustanovení to neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena. 5. Námitka promlčení důvodná není. V řízení totiž bylo prokázáno, že žalovaná plnila na dluh čtyřikrát v období od [datum] do [datum]. Žalovaná se k těmto částečným plněním nijak nevyjádřila, přestože na ně upozornila žalobkyně ve svém vyjádření z [datum], které bylo žalované doručeno [datum]. Soud tak považuje částečné plnění, k němuž došlo až po uplynutí doby splácení sjednané ve smlouvě, za uznání zbytku dluhu, s nímž je spojeno prodloužení promlčecí lhůty na deset let ode dne, kdy k uznání dluhu došlo, tedy do 18. 5. 2028. V době částečných plnění přitom žalovaná pohledávka nebyla promlčena, neboť základní promlčecí lhůta trvá podle § 629 odst. 1 občanského zákoníku tři roky. Tříletá lhůta tedy v době plnění neuplynula ani od splatnosti první splátky sjednané ve smlouvě, tedy od 29. 10. 2016, pokud by byla smlouva o zápůjčce hodnocena jako platná, ani od data uzavření smlouvy, tedy od 22. 10. 2016, pokud je vztah posuzován jako bezdůvodné obohacení pro neplatnost smlouvy. 6. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1). 7. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 8. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 9. Oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 tohoto zákona. Uvedené ustanovení bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená v souladu se zásadami poctivého obchodního styku a – objektivně chápáno - v nejlepším zájmu spotřebitele; činnost má směřovat k ověření, zda je žadatel o spotřebitelský úvěr s ohledem na jeho aktuální osobní a rodinný rozpočet (reálné příjmy a výdaje) a v závislosti na nastavenou frekvenci splácení bez problémů schopen úvěr splácet. Toto je velmi individuální, protože u osob s totožným příjmem tomu může být jinak s ohledem na jejich závazky, vyživovací povinnosti atd. Věřitel musí vzít v úvahu konkrétní situaci, k