37 C 88/2021-33 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Opavě dne 19. 2. 2021 domáhal se žalobce po žalované zaplacení částky 8 487 Kč s příslušenstvím, neboť právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřel dne [datum] a dne [datum] s žalovanou smlouvu o poskytnutí úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 6 000 Kč společně s příslušenstvím ve lhůtě do [datum]. Této své povinnosti žalovaná nedostála, současně právnímu předchůdci žalobce vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% za každý započatý den prodlení, poplatek za upomínání, kapitalizovaný úrok a úrok z prodlení, celková dlužná částka tak činí 8 487 Kč a kapitalizované příslušenství. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka věřitele postoupena na žalobce. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila. 3. Ještě před zahájením jednání žalobce podáním doručeným soudu dne [datum] vzal žalobu částečně zpět co do částky 2 517 Kč na smluvní pokutě a kapitalizovaném úroku ve výši 100 Kč. Ke zpětvzetí žaloby v této části došlo dříve, než bylo ve věci zahájeno jednání. Dle ust. § 96 odst. 1, 2 a 4 o.s.ř. soud proto řízení ohledně této části jistiny zastavil. Nadále žalobce požadoval úhradu částky 5 970 Kč a úroku z prodlení. 4. Jednání ve věci bylo nařízeno na [datum], žalovaná se k jednání nedostavila, žalobce se z jednání omluvil a k jednání se neodstavil, o odročení jednání požádáno nebylo, dle ust. 101 odst. 3 o.s.ř. tedy jednal soud ve věci v nepřítomnosti žalobce. 5. Soud provedl důkaz formulářem smlouvy o úvěru ze dne [datum], výpisem z účtu žalované za dobu od [datum] do [datum] a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ze kterých zjistil, že na účet žalované byla dne [datum] a dne [datum] připsána částka celkem 6 000 Kč od společnosti [právnická osoba], což měla být částka jistiny úvěru na základě smlouvy o úvěru, která měla být uzavřena dne [datum] mezi žalovanou a [právnická osoba] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla takto vzniklá pohledávka na straně [právnická osoba] postoupena na žalobce. 6. Žalobce v řízení neprokázal, že by právní předchůdce žalobce [právnická osoba] poskytl tuto částku žalované jako úvěr, jehož součástí by byla i smluvní podmínky, na základě kterých by žalované vznikla povinnost zaplatit smluvní poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu; nicméně za situace, kdy žalobce v této části vzal podanou žalobu zpět, není otázka prokázání vzniku uzavření úvěrové smlouvy pro právní posouzení věci relevantní. 7. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., v platném znění, občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ust. § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Podle ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a za situace, že ač nebylo jednoznačně prokázání poskytnutí úvěru žalované, bylo postaveno na jisto, že právní předchůdce žalobce poslal žalované na její účet částku 6 000 Kč, aniž by byl zjevný důvod této platby, takto získaný majetkový prospěch je žalovaná povinna žalobci (jeho právnímu předchůdci) vrátit, a to požadované nižší částce 5 970 Kč, včetně úroku z prodlení za dobu do [datum]. Nárok žalobce na požadované příslušenství, tedy úrok z prodlení z částky 5 970 Kč za dobu od [datum], pak odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění platném k prvému dni prodlení žalované. 11. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když každý z účastníků měl ve věci částečný úspěch. Žalobce byl úspěšný co do částky 5 970 Kč na jistině, která byla žalované uložena k zaplacení, což představuje poměr úspěchu (v poměru k žalované částce 8 387 Kč představující jistinu dluhu) ve výši 71,2% uplatněného nároku, úspěch žalované ve zbývající části jistiny (2 417 Kč na jistině, ve které bylo řízení zastaveno) je ve výši 28,8% uplatněného žalobního nároku, odečtením úspěchu žalované od úspěchu žalobce vzniká žalobci právo na úhradu 42,40% vynaložených nákladů řízení. Náklady řízení žalobce představující odměnu advokáta stanovenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) v platném znění ve výši 500 Kč za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, jednoduchá výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 1 bod 1. advokátního tarifu, dále paušální náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (100 Kč za jeden úkon právní služby) za tři úkony právní služby (převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění) dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, vše zvýšené o DPH ve výši 21% dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a dále náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, celkem tedy ve výši 1 368 Kč, žalobce má právo na náhradu 42,4% vynaložených nákladů řízení, což činí celkem částku 580 Kč. Dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodl soud o povinnosti žalované zaplatit přiznané náklady řízení právnímu zástupci žalobce.