38 C 250/2021-29 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 21. 9. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 6 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 400 Kč od 7. 2. 2016 do zaplacení, a to z titulu jí jako postupníkovi postoupené úvěrové pohledávky s tvrzením, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem, původní věřitel uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytl žalovanému dne [datum] úvěr ve výši 5 000 Kč, který měl být splacen nejpozději dne [datum], předmětem žalobního návrhu je pohledávka, skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 5 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl úvěr poskytnut. Úvěr byl převeden z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Platba úvěru byla identifikována uvedením variabilního symbolu - číslem úvěrové smlouvy. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z výpisu z bankovního účtu, ale přesto nebyl žalovaným dosud uhrazen v celé výši. Žalovaný nevrátil úvěr ani nezaplatil smluvený poplatek za poskytnutí úvěru ve lhůtě splatnosti [datum], a to ani po přežalobní upomínce právního zástupce žalobkyně, odeslané mu dne [datum]. 2. Žalovaný, ač usnesením soudu vyzván, aby se k podané žalobě písemně vyjádřil, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 3. Soud pak se souhlasem účastníků řízení, který je ve spise doložen, rozhodoval bez nařízení jednání podle ust. § 115a o.s.ř. 4. Z listin, které ve věci předložila žalobkyně, zjistil soud skutkový stav tvrzený žalobou a tento stav tak považuje i za svůj závěr o skutkovém stavu věci: Smlouvou o úvěru [číslo] uzavřenou mezi společností [právnická osoba], [IČO], jako původním věřitelem (úvěrující) a žalovaným jako úvěrovaným dne [datum], se uvedená společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr 5 000 Kč, který měl být žalovaným splacen nejpozději dne [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč, uvedená společnost sjednaný úvěr žalovanému poskytla dne [datum] na jeho účet číslo [bankovní účet] u [právnická osoba] v souladu se smluvním ujednáním, jak to prokazuje žalobkyní předložené potvrzení o odeslání finančních prostředků na uvedený účet žalovaného ze dne [datum] s variabilním symbolem v podobě čísla smlouvy o úvěru [číslo]. Žalovaný se zavázal jistinu úvěru ve výši 5 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč (celkem tedy částku 6 400 Kč) splatit uvedené společnosti do [datum]. Ve lhůtě splatnosti však žalovaný svůj závazek nesplnil ani částečně. [právnická osoba] pak svou pohledávku ze spotřebitelského úvěru za žalovaným postoupila žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]; tuto skutečnost oznámila žalovanému oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný pohledávku neuhradil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Žalovaný přitom netvrdil, natož, aby prokázal, že by na dluh z úvěru a poplatku, žalobkyni, která je ve věci aktivně legitimována, byť třeba částečně plnil, přitom na něm leží důkazní břemeno o úhradě dluhu ze splatného úvěru a splatného poplatku za poskytnutí úvěru. 5. Podle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1879 a násl. cit. nového obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 1880 cit. nového obč. zák. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Podle ust. § 1968 cit. nového obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany smlouvy neujednaly; podle jeho ust. § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni jako nynějšímu věřiteli a právní nástupkyni po původním věřiteli (která je nyní ve věci aktivně legitimována) dosud nesplacenou, avšak již dne [datum] splatnou dlužnou jistinu úvěru (5 000 Kč) a nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru (1 400 Kč), celkem tedy 6 400 Kč, jakož i zákonný úrok z prodlení ze součtu dlužné jistiny úvěru a poplatku za poskytnutí úvěru, tedy z částky 6 400 Kč od [datum] do zaplacení, když splatnost těchto částek nastala dne [datum] a žalovaný je tak od [datum] v prodlení s jejich zaplacením. Právní předchůdkyně žalobkyně převedením požadované částky úvěru na účet uvedený žalovaným svůj závazek splnila, žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by peněžní prostředky navýšené o poplatek vrátil. Žalobkyně prokázala, že úvěrovou pohledávku postoupením nabyla a je tak ve věci aktivně legitimována a stala se věřitelkou úvěrové pohledávky za žalovaným. Žalovanému také vznikla druhotná povinnost zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 6 400 Kč ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po dni její splatnosti. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit plně úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 2 089 Kč Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování práva přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů právního zastoupení, náklady právního zastoupení představují odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění a podání žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů podle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, advokátní tarif, a dále částka 189 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21%) z odměny advokáta a paušálních náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o.s.ř., když advokát osvědčil, že je plátcem DPH. 8. Pokud soud při rozhodování o náhradě nákladů řízení a v jejím rámci o odměně a paušální náhradě hotových výdajů advokáta rozhodoval podle ust. § 14b odst. 1 a 5 cit. advokátního tarifu ve znění účinném od 1. 7. 2014, je tomu tak proto, že soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně, zastoupena týmž právním zástupcem, podává žaloby opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech (tedy o zaplacení jí postoupené pohledávky ze spotřebitelského úvěru) na ustáleném vzoru, přičemž tyto žaloby se liší zpravidla jen výší žalované částky a osobou žalovaného. 9. Podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil soud žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.