38 C 335/2020-26 — Okresní soud v Opavě

1. Podanou žalobou s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručenou soudu dne 14. 12. 2020 a doplněnou podáním ze dne 19. 1. 2021, se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla stanovena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 600 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 600 Kč od 18. 10 2019 do zaplacení a s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a smluvní pokutu v částce 3 328 Kč. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne [datum] s žalobkyní smlouvu o zápůjčce, na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč (jistinu), která byla žalovanému zaslána na účet č. [bankovní účet] dne [datum]. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 2 600 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne [datum], žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, když ve lhůtě splatnosti neuhradil ničeho. Žalovaný tak dosud dluží nesplacenou jistinu zápůjčky ve výši 8 000 Kč a smluvený poplatek ve výši 2 600 Kč, celkem částku 10 600 Kč. V důsledku prodlení žalovanému vznikla povinnost uhradit též úroky z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (za písemné výzvy k úhradě odeslané žalovanému dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]) v celkové výši 2 500 Kč (5 x 500 Kč dle čl. 2 smlouvy). Smluvní pokuta byla žalobkyní vyčíslena částkou 3 328 Kč dle č.l. 2 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné částky denně ode dne následujícím po dni splatnosti, tedy od [datum] do [datum], když s ohledem na § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a rozhodnutí žalobkyně nezatěžovat žalovaného neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením, žalobkyně tedy vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě dlužné částky dne [datum], žalovaný však na výzvu nereagoval a svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný, ač byl usnesením ze dne [datum] vyzván k vyjádření se k žalobě a jejímu doplnění, tak ve stanovené lhůtě neučinil. 3. Podle ust. § 115a občanského soudního řádu pak soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když souhlas účastníků řízení s tímto procesním postupem je ve spise doložen. 4. Z listin, které předložila žalobkyně, a to smlouvy o zápůjčce, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum], Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, výpisu z účtu žalobkyně, dokládajícího poskytnutí jistiny žalovanému v částce 8 000 Kč platbou ze dne [datum], upomínek žalobkyně žalovanému ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně žalovanému ze dne [datum] a podacího lístku doporučené pošty k ní z téhož dne, zjistil soud následující skutkový stav: Žalobkyně se smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], uzavřenou s žalovaným elektronicky, zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 8 000 Kč na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], což se uskutečnilo dne [datum] pod variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalovaného a s poznámkou [název] [anonymizováno] – půjčka. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni nejpozději do [datum] (nikoliv tedy do [datum], jak tvrdila žalobkyně), ve smlouvě byl sjednána nulová úroková sazba, žalovaný se však zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí zápůjčky 2 080 Kč (nikoliv tedy 2 600 Kč, jak tvrdila žalobkyně). Poplatek byl splatný stejně jako jistina zápůjčky do [datum]. Pro případ prodlení se žalovaný v čl. 2 zavázal zaplatit žalobkyni vynaložené náklady na vyhotovení a zaslání každé písemné (listinné) upomínky – výzvy k úhradě ve výši 500 Kč. V témže článku smlouvy se žalovaný zavázal pro případ prodlení s úhradou uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a rovněž zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve smlouvě (čl. 2) bylo ujednáno, že nedílnou součástí smlouvy jsou Všeobecné obchodní podmínky žalobkyně, v jejich čl. 3 je ujednání, že pokud je klient (žalovaný) v prodlení s plněním více splatných dluhů a smlouva nestanoví jinak, potom se plnění klienta započte nejdříve na poplatek, účelně vynaložené náklady věřitele (za něž se považují náklady z poplatků za upomínky – výzvy k úhradě podle jejich specifikace v čl. 2 smlouvy), smluvní pokutu, úroky a úroky z prodlení případně další náklady a nakonec na jistinu. Žalovaný netvrdil ničeho, natož, aby prokázal, že žalobkyni cokoliv uhradil. Za této situace soud uzavřel, že žalovaný dluží žalobkyni částku 10 080 Kč (dlužnou a již splatnou jistinu zápůjčky ve výši 8 000 Kč a poplatek za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 080 Kč) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 080 Kč od [datum] [anonymizováno] [rok] do zaplacení. Pokud jde o náklady spojené s uplatněním pohledávky, soud – i přes ujednání v čl. II. bodu 2.3 smlouvy o zápůjčce - považuje za účelné toliko náklady na jednu písemnou upomínku, nikoliv za 5 písemných upomínek v krátké časové posloupnosti [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], když po nich následovala ještě předžalobní výzva k plnění ze dne [datum]. Podle soudu se zde jedná o umělé navyšování nákladů spojených s uplatněním pohledávky účtováním částky 500 Kč za každou po týdnu následující upomínku, bez ohledu na její skutečný účinek, a tedy jednání nepoctivé ve smyslu ust. § 6 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Nadto žalobkyně ani neprokázala, že by tyto upomínky byly nejen vyhotoveny, ale též odeslány a žalovanému doručeny. Proto byla žalobkyni přiznána jako účelně vynaložená náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč (toliko za jednu upomínku) a ve zbývajícím rozsahu byl požadavek na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky zamítnut. Pokud jde o smluvní pokutu, pak v čl. II. bodu 2.3. smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Za dobu prodlení od [datum] do požadovaného dne [datum] (452 dní) činí tato pokuta z dlužné částky 10 080 Kč dle výpočtu v programu ASPI částku 4 556,16 Kč; žalobkyně však tuto pokutu žádala v omezeném rozsahu ve výši 3 328 Kč, a proto soud – vázán návrhem – žalobkyni smluvní pokutu v částce 3 328 Kč přiznal. 5. Ve zbývajícím rozsahu proto žalobu v odstavci II. výroku jako nedůvodnou zamítl, a to z důvodů již shora uvedených, a to ohledně požadavku na zaplacení poplatku ve výši 520 Kč (když sjednaná výše poplatku činila nikoliv 2 600 Kč, ale toliko 2 080 Kč), ohledně nedůvodně požadovaného zákonného úroku z prodlení a ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč. 6. Podle ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1970 cit. občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle ust. § 2048 cit. občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 7. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně, a to co do dosud dlužné žalované jistiny zápůjčky a poplatku 2 080 Kč (nikoliv 2 600 Kč jak tvrdila žalobkyně) a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny zápůjčky a splatného poplatku, jakož i náhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč. Převzetím závazku žalobkyně poskytnout žalovanému formou zápůjčky peněžní prostředky a oproti tomu převzetím závazku žalovaného v určité době tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatek strany uzavřely prostřednictvím elektronických prostředků smlouvu o zápůjčce. Zatímco žalobkyně převedením požadované částky na účet uvedený žalovaným svůj závazek splnila, žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že peněžní prostředky a smluvený poplatek vrátil, proto soud žalobě na vrácení dosud nesplacené splatné jistiny zápůjčky a poplatku vyhověl, a to včetně přiznání zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády, a to ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky a poplatku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a přiznal žalobkyni, která měla ve věci převážný úspěch, náhradu nákladů řízení v částce 1 527 Kč. Náklady žalobkyně sestávají ze soudního poplatku za žalobu ve výši 1 000 Kč a z nákladů