9 C 206/2021-38 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 16 108 Kč spolu se sjednaným úrokem a zákonným úrokem z prodlení z částek specifikovaných v návrhu. Uvedla, že společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o půjčce [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 820 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2 600 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, počínaje 19. 12. 2015 a konče 21. 1. 2017. Žalovaný uhradil pouze 10 440 Kč a dluží 9 501,94 Kč na jistině, 0 Kč na poplatku za administrativní činnost, 2 836,24 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 189,82 Kč poplatek za životní pojištění. S žalovaným pak tatáž právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti [datum] smlouvu o půjčce [číslo] v tentýž den mu poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal společnosti půjčenou částku vrátit spolu s kapitalizovaným úrokem za půjčené peníze za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 1 680 Kč s úrokovou sazbou 23,72 % ročně, odměnou za administrativní činnost 2 400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zvolil doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázal zaplatit poplatek 290 Kč. Souhrn uvedených částek měl žalovaný zaplatit věřitelce v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, počínaje 10. 10. 2015 a konče 12. 11. 2016. Žalovaný uhradil pouze 17 590 Kč a dluží 9 280,69 Kč na jistině, 2 400 Kč na poplatku za administrativní činnost, 811,65 Kč na poplatku za hotovostní inkaso splátek a 49,04 Kč poplatek za životní pojištění. V důsledku fúze sloučením přešla [datum] žalovaná pohledávka na společnost [právnická osoba]; žalobkyně se stala nositelkou pohledávky na základě smlouvy o postoupení z [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] smlouvou o půjčce z [datum] [číslo] včetně smluvních podmínek, kartou zákazníka ke každé smlouvě z téhož dne, internetovým výpisem z obchodního rejstříku, oznámením o postoupení pohledávky z [datum] včetně poštovního podacího lístku, výzvou k plnění z 3. 9. 2020 a zjistil následující skutkový stav: [právnická osoba], poskytla žalovanému [datum] v hotovosti částku 13 000 Kč jakožto zápůjčku, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 9 620 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 2 600 Kč, úroků 1 820 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 5 200 Kč, které si žalovaná zvolila zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení a poplatek za životní pojištění 348 Kč. Celkovou dlužnou částku 22 968 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 396 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, má jiné úvěry 1 642 Kč a 810 Kč měsíčně, je zaměstnán v hlavním pracovním poměru s příjmem u [anonymizována dvě slova] jako prodavač s měsíčním příjmem 7 500 Kč, a uvedl další příjem 12 219 Kč, aniž tento blíže specifikoval a doložil. Měsíčně hradí za nájem/inkaso 3 650 Kč, na domácnost 5 000 Kč, na splátky/půjčky/alimenty 1 642 Kč a 945 Kč a na telefon 400 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z občanského průkazu, výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní/ubytovací smlouvy. (karta zákazníka). Právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela rovněž dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal společnosti vrátit navýšenou o poplatek 8 880 Kč, představující součet poplatku za administrativní činnost 2 400 Kč, úroků 1 680 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč, které si žalovaný zvolil zaškrtnutím příslušného pole jako režim splácení a poplatek za životní pojištění 290 Kč. Celkovou dlužnou částku 21 170 Kč měl žalovaný zaplatit v hotovosti v 58 týdenních splátkách po 365 Kč, počínaje sedmým dnem od data uzavření smlouvy. Žalovaný před poskytnutím zápůjčky uvedl, že bydlí v nájmu, má jiné úvěry, které splácí částkami 1 098 Kč, 824 Kč a 1 755 Kč měsíčně, je zaměstnán v hlavním pracovním poměru s příjmem u [anonymizována dvě slova] jako prodavač s měsíčním příjmem 7 500 Kč, a uvedl další příjem 12 219 Kč, aniž tento blíže specifikoval. Měsíčně hradí za nájem/inkaso 3 650 Kč, na domácnost 5 000 Kč, na splátky/půjčky/alimenty 1 098 Kč, 824 Kč a 1 755 Kč měsíčně a na telefon 400 Kč. Poskytovatelka zápůjčky údaje ověřila z občanského průkazu, výplatní pásky, pracovní smlouvy, nájemní/ubytovací smlouvy, výměru státní podpory (karta zákazníka). Původní věřitelka zanikla ke dni [datum] v důsledku fúze sloučením s nástupnickou společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa žalovaného], [obec a číslo]; přitom přešlo na nástupnickou společnost jmění zanikající společnosti (internetový výpis z obchodního rejstříku). Tato nabyvatelka pak oznámila žalovanému (pod novým názvem [právnická osoba]), že žalovanou pohledávku postoupila žalobkyni (dopis s podacím lístkem). 4. Podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem (§ 1), pokud se nejedná mimo jiné o odloženou finanční službu s celkovou výší nižší než 5 000 Kč (§ 2 písm. e)). Celkovou výší spotřebitelského úvěru se přitom rozumí souhrn všech částek, jež jsou dány spotřebiteli k dispozici (§ 3 písm. k )). Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná (§ 9 odst. 1). 5. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil; přitom bezdůvodně se obohatí mimo jiné zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat splnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel požadovat zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., pokud si jinou výši strany neujednaly. Podle jeho § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená včetně jejího zajištění. 6. Žaloba je opodstatněná pouze částečně, a to z jiných právních důvodů, než uvádí žalobkyně. 7. Výpisem z obchodního rejstříku a oznámením o postoupení pohledávky žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve věci namísto původní věřitelky. Předmětem podnikatelské činnosti původní věřitelky bylo poskytování peněžních prostředků jakožto zápůjčky, a vystupovala tedy z pozice věřitele ve smyslu § 3 písm. b) zákona č. 145/2010 Sb. Oproti tomu žalovaná je typickým spotřebitelem ve smyslu tohoto zákona. Proto se soud primárně zabýval tím, zda poskytovatelka úvěru splnila svou zákonnou povinnost vyplývající z § 9 odst. 1 tohoto zákona. Uvedené ustanovení bylo podle důvodové zprávy k zákonu č. 43/2013 Sb. začleněno do zákona o spotřebitelském úvěru, aby byl posílen princip zodpovědného úvěrování a současně ochrana spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, tedy že jsou úvěry poskytovány nikoliv s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Odbornou péčí se přitom rozumí vysoce kvalifikovaná činnost věřitele, jakožto profesionála v daném oboru, vyvíjená