9 C 216/2021-26 — Okresní soud v Opavě

1. Dne 3. 8. 2021 podala žalobkyně soudu žalobu, kterou se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 724 Kč představující dlužné pojistné na základě uzavřené pojistné smlouvy, kterou s žalovaným uzavřela [datum], s účinností od 25. 2. 2020, když roční pojistné činilo částku 4 838 Kč a bylo splatné čtvrtletně ve výši 1 149 Kč; žalovaný neplatil předepsané pojistné od 25. 8. 2020 a do 9. 10. 2020, kdy pojistný vztah zanikl pro neplacení pojistného, dluží žalobkyni žalovanou částku. 2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. 3. Podle § 2758 odst. 1 NOZ se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. 4. Podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. 5. Podle § 2783 odst. 2 NOZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 6. Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci sporu mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu a že žalovaný neplnil svou povinnost platit pojistné, čímž mu vznikl na pojistném dluh ve výši tvrzené částky; pojistný vztah trval nejméně do 9. 10. 2020. Žalovaný se svou pasivitou připravil o možnost vyvracet tvrzení žalobkyně o tom, že předepsané pojistné v uvedeném období nehradil; za tohoto stavu nemá soud na základě provedených důkazů pochybnosti o správnosti tvrzení žalobkyně, když důkazní břemeno v tomto směru přešlo na žalovaného a žalobkyně nemá a ani nemůže mít povinnost prokazovat negativní skutečnosti. Nárok žalobkyně se opírá o právo platné v době uzavření smlouvy, a to včetně příslušenství. Spolu s pohledávkou byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z citovaného vládního nařízení platného a účinného ke dni začátku prodlení; k tomu došlo dnem následujícím po splatnosti té které splátky pojistného, žalobkyně však požadovala příslušenství od pozdějšího data, po zániku smlouvy a soud nemůže návrh žalobkyně překročit. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku. 8. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy úspěšné žalující straně náleží právo na jejich náhradu vůči straně žalované v částce 2 089 Kč, která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 1 bod 1 adv. tar. 200 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a z částky 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 900 Kč. 9. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).