10 C 100/2022-25 — Okresní soud v Opavě

1. Dne 23. 3. 2022 podal žalobce soudu žalobu, kterou se domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 2 523 Kč představující upomínací poplatek ve výši 300 Kč a dlužné pojistné na základě uzavřené pojistné smlouvy, kterou s žalovaným uzavřel s účinností od 13. 8. 2020, když roční pojistné činilo částku 6 047 Kč, od 13. 8. 2021 po úpravě provedené žalobcem potom 6 597 Kč; žalovaný neplatil předepsané pojistné od 13. 8. 2021 a do 13. 12. 2021, kdy pojistný vztah zanikl pro neplacení pojistného, dluží žalobci žalovanou částku. 2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, ovšem s výjimkou tvrzení o celkové výši dlužné částky, když správný výpočet dlužného pojistného pro žalované období představuje částku 2 038 Kč, neboť žalobce ani netvrdil, natož prokázal, že by k úpravě výše pojistného došlo na základě dohody účastníků. 3. Podle § 2758 odst. 1 NOZ se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 NOZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 12 odst. 1 z.č. 37/2004 Sb. vzniká právo pojistitele na pojistné dnem uzavření pojistné smlouvy nebo dnem dohodnutým v pojistné smlouvě, nebylo-li dohodnuto jinak. Podle § 12 odst. 2 z.č. 37/2004 Sb. nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění. Podle § 13 odst. 1 z.č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak Podle § 20 z.č. 37/2004 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 4. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci sporu mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu a že žalovaný neplnil svou povinnost platit pojistné, čímž mu vznikl na pojistném dluh ve výši 2 038 Kč; pojistný vztah trval nejméně do 13. 12. 2021. Žalovaný se svou pasivitou připravil o možnost vyvracet žalobcova tvrzení o tom, že předepsané pojistné v uvedeném období nehradil; za tohoto stavu nemá soud na základě provedených důkazů pochybnosti o správnosti tvrzení žalobce, když důkazní břemeno v tomto směru přešlo na žalovaného a žalobce nemá a ani nemůže mít povinnost prokazovat negativní skutečnosti. Nárok žalobce se opírá o právo platné v době uzavření smlouvy, a to včetně příslušenství. Spolu s pohledávkou byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z citovaného vládního nařízení platného a účinného ke dni začátku prodlení; k tomu došlo dnem následujícím po splatnosti té které splátky pojistného. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku, přičemž co do částky 185 Kč z titulu dlužného pojistného žalobu zamítl, neboť výpočet žalobce uvedený v rámci jeho skutkových tvrzení neodpovídal skutečnosti. Soud dále zamítnul žalobu, pokud se jí žalobce domáhal úhrady upomínacího poplatku, neboť dle názoru soudu jsou takováto ujednání ve všeobecných pojistných podmínkách žalobce v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatnými. V případě jeho přiznání by bylo posvěceno trojí uložení sankce za nezaplacení pojistného, když prvými dvěma sankcemi jsou zánik pojistného vztahu a povinnost platit úroky z prodlení. 5. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 a § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla úspěšná z 81 %, žalovaná strana byla úspěšná z 19 %, poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí tedy 98 % ve prospěch strany žalující, které tak přísluší nárok na náhradu nákladů řízení neúspěšnou žalovanou stranou, a to právě v rozsahu 62 % z částky 1 489 Kč která sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z odměny za právní zastoupení v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní upomínka), když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 1 bod 1 adv. tar. 200 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů v částce 300 Kč, když za jeden úkon právní služby náleží dle § 14b odst. 5 písm. a) adv. tar. 100 Kč a z částky 189 Kč odpovídající 21 % DPH ze základu 900 Kč. 6. V souladu s ust. § 115a o.s.ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o.s.ř.).