10 C 173/2021-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 26. 5. 2021 se žalobce domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 13 922,36 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], sídlem v [obec], [ulice a číslo], [IČO] (dále jen věřitel) uzavřel s žalovaným (dále jen dlužník) dne 18. 11. 2016 Smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen Smlouva). Na základě této smlouvy poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč a dlužník se zavázal tuto částku vrátit spolu s dohodnutým souhrnným poplatkem ve výši 11 416 Kč sestávajícím z úroku za dobu řádného trvání smlouvy (tedy do data splatnosti poslední splátky) ve výši 2 287 Kč, z odměny za zpracování a doručení 1 700 Kč, z částky 7 429 Kč za komfortní splácení v hotovosti, a to v 18 měsíčních splátkách po 1 524 Kč, z nichž poslední byla splatná dne 18. 5. 2018. Dlužník půjčku řádně nesplácel a ke dni podání žaloby dlužil na jistině částku 9 379,76 Kč a na souhrnném poplatku částku 4 542,60 Kč, z čehož připadalo na úroky za dobu trvání půjčky částku 772,52 Kč, na poplatek za zpracování a doručení částku 855,81 Kč a na částce za komfortní splácení v hotovosti 2 914,27 Kč. Žalobce dále požadoval roční úrok 17,35 % počítaný z dlužné jistiny od 19. 5. 2018 do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 2 766,56 Kč a dále až do zaplacení, a zákonný úrok z prodlení počítaný rovněž z dlužné jistiny od 18. 1. 2018 do 20. 1. 2020 v kapitalizované výši 1 623,35 Kč a dále až do zaplacení. Pohledávku věřitel postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, o čemž dlužníka vyrozuměl oznámením. Žalobce dále uvedl, že věřitel před poskytnutím zápůjčky posoudil s odbornou péčí schopnost dlužníka dluh splácet a po vyhodnocení všech informací dospěl k závěru, že lze zápůjčku poskytnout; přitom žalobce zejména poukázal na zákaznickou kartu. 2. Žalovaný uvedl, že tehdy splácel jinou půjčku Providentu a bylo mu nabídnuto, že touto novou půjčkou tu starou zaplatím. Pobíral pouze starobní důchod, jenom za bydlení tehdy však platil 5 500 Kč. Požádal soud o možnost uhradit dluh ve splátkách, když i v současné době pobírá pouze starobní důchod ve výši okolo 11 000 Kč, za bydlení platí dnes již 7 500 Kč, žádné jiné mimořádné pravidelné měsíční výdaje nemá. Byl by schopen splácet měsíčně 300 Kč. 3. Soud provedl důkaz smlouvou o zápůjčce, zákaznickou kartou a oznámením o postoupení pohledávky. Z těchto listin učinil skutková zjištění jak uvedeno shora, která následně zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, z něhož při svém rozhodování vycházel, aniž prováděl další dokazování pro jeho nadbytečnost. Pouze nevzal za prokázané tvrzení o tom, že věřitel řádným způsobem zkoumal a posoudil schopnost dlužníka poskytnutý úvěr řádně splácet, což bude rozvedeno níže. <i>4. Podle § 9 odst. 1 zák. č. 145/2010 Sb., je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i> <i>5. Podle ust. § 2991 obč. zák.</i> <i>(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>6. Podle ust. § 2993 NOZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> <i>7. Podle ust. § 1970 zák. č. 89/2012, obč. zák., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 8. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v té části, ve které se žalobce domáhá zaplacení nedoplatku jistiny zápůjčky. Žalobce totiž prokázal pouze tu skutečnost, že věřitel poskytl dlužníkovi částku ve výši 16 000 Kč, z níž zbývá dle tvrzení žalobce uhradit částku 3 332 Kč. Zbývající částky představují úroky, poplatky či jiné náklady vyplývající ze smluvních ujednání soud nepřiznal, neboť tuto smlouvu soud vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalobce neprokázal, že byla splněna povinnost dle § 9 odst. zák. č. 145/2010 Sb. Žalobce sice v řízení tvrdil, že věřitel vyhověl požadavku zákona a prozkoumal poměry dlužníka tak, aby dospěl k závěru, že je schopen dluh splácet. Tato tvrzení však již nemají oporu v provedeném dokazování. Ze zákaznické karty vyplývá, že věřitel s dlužníkem, jakožto starobním důchodcem bez jiných příjmů, smlouvu uzavřel přesto, že pro placení měsíční splátky 1 524 Kč mu měsíčně zůstává pouze 1 833 Kč. Soud má za to, že věřitel nesplnil podmínky ve shora citovaném zákonném ustanovení § 9 odst. 1 a z tohoto důvodu je nutné smlouvu vyhodnotit jako neplatnou. Ze zjištěného skutkového stavu tak je zřejmé pouze to, že dlužník obdržel od věřitele bez právního důvodu částku ve výši 16 000 Kč, z níž nevrátil částku 3 332 Kč, což na jeho straně představuje bezdůvodné obohacení, které je povinen žalobci, na kterého pohledávka byla postoupena, vydat. K tomu byl dlužník prokazatelně vyzván doručením oznámení o postoupení pohledávky, které se do sféry dispozice adresáta dostalo nejpozději v úterý 18. 2. 2020, proto byl úrok z prodlení přiznán až ode dne následujícího po splatnosti, která nastala desátým dnem po doručení tohoto oznámení - výzvy. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že nelze po žalobci žádat, aby prokazoval negativní skutečnosti o tom, že dlužník požadované neuhradil v plné výši, bylo na dlužníkovi, aby prokázal, kolik uhradil na jistině, poplatcích či úrocích. Jelikož však dlužník zůstal ve věci nečinný, k závěru o prokázání existence tvrzeného dluhu v dané výši a za situace, kdy žalobce nežádá více, než dlužník obdržel, postačovalo žalobcovo vylíčení rozhodujících skutečností. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku I. a II. rozsudku. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. soud umožnil žalovanému dluh uhradit ve splátkách, když to odůvodňují jeho současné poměry. 9. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst.1, o.s.ř., kdy žalující strana byla procesně převážně neúspěšná a žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly ani žádné nepožadovala.