10 C 22/2022-20 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 10. 2021 se žalobce domáhal zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím, když tvrdil, že tato částka představuje dluh na nezaplacených televizních poplatcích. Dále uvedl, že žalovaná se stala poplatníkem televizních poplatků tím, že se stala držitelem televizního přijímače a následně nedostála své poplatkové povinnosti, když nezaplatila televizní poplatky v součtu odpovídajícímu výši žalované částky, a to v období listopad 2018 až prosinec 2020, kdy poplatek činil částku 135 Kč. K zaplacení této částky byla žalovaná písemně vyzvána se stanovením přiměřené lhůty ke splnění této povinnosti, svoji povinnost však ani dodatečně nesplnila. 2. Soud na základě provedených důkazů učinil skutková zjištění jako shora, která zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu. 3. Podle § 1723 odst. 1 NOZ závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. 4. Podle § 10 zák. č. 348/2005 Sb. nezaplatí-li poplatník včas rozhlasový nebo televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 5. Podle § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6. Podle § 7 odst. 2 zák. č. 348/2005 Sb. je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba televizního poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. 7. Podle § 6 zák. č. 348/2005 Sb. činí sazba televizního poplatku od 1. 1. 2008 135 Kč. 8. Na výše uvedený skutkový stav soud aplikoval citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo prokázáno, že žalovaná se stala poplatníkem televizních poplatků, nejméně v žalovaném období tuto poplatkovou povinnost neplnila. Úroky z prodlení byly přiznány z každé jednotlivé částky zvlášť od data jejich splatnosti, když podmínky splatnosti stanoví zákon ve shora citovaném ustanovení. 9. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 1, když žalobce, který byl ve věci plně úspěšný, má právo na jejich náhradu proti žalovanému. Soud ovšem nespatřuje v postupu žalobce soulad s ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť se domnívá, že odměna advokáta žalobce zastupujícího a náhrada jeho hotových výdajů, nebyly náklady potřebné k účelnému uplatnění práva žalobce u soudu, proto byla žalobci přiznána pouze náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a paušální náhradu nákladů řízení ve výši 2 x 100 Kč podle § 1 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. V podrobnostech soud odkazuje na závěry obsažené v nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I.ÚS 3344/12, a na jeho velice podrobné odůvodnění. 10. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).