10 C 298/2021-24 — Okresní soud v Opavě

1. Dne 10. 11. 2021 podal žalobce soudu žalobu, kterou se domáhal vůči žalované zaplacení částky 745 Kč představující paušalizované náklady upomínání za zaslanou upomínku ve výši 600 Kč, po doplnění žaloby upomínací poplatek 300 Kč a poplatek 300 Kč za zaslání upomínky s pokusem o smír, a dlužné pojistné na základě uzavřené pojistné smlouvy, kterou s žalovanou uzavřel s účinností od 2. 11. 2019, když roční pojistné činilo částku 558 Kč; žalovaná neplatila předepsané pojistné od 2. 11. 2020 a do 5. 2. 2021, kdy pojistný vztah zanikl pro neplacení pojistného, dluží žalobci žalovanou částku. 2. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel. 3. Podle § 2758 odst. 1 NOZ se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 NOZ má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 2 NOZ je jednorázové pojistné splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. 4. Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č.351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citované zákonné ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je převážně nedůvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci sporu mezi sebou uzavřeli pojistnou smlouvu a že žalovaná neplnila svou povinnost platit pojistné, čímž jí vznikl na pojistném dluh ve výši tvrzené částky; pojistný vztah trval nejméně do 5. 2. 2021. Žalovaná se svou pasivitou připravila o možnost vyvracet žalobcova tvrzení o tom, že předepsané pojistné v uvedeném období nehradil; za tohoto stavu nemá soud na základě provedených důkazů pochybnosti o správnosti tvrzení žalobce, když důkazní břemeno v tomto směru přešlo na žalovanou a žalobce nemá a ani nemůže mít povinnost prokazovat negativní skutečnosti. Nárok žalobce se opírá o právo platné v době uzavření smlouvy, a to včetně příslušenství. Spolu s pohledávkou byly přiznány také úroky z prodlení v zákonné výši vycházející z citovaného vládního nařízení platného a účinného ke dni začátku prodlení; k tomu došlo dnem následujícím po splatnosti té které splátky pojistného. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku rozsudku, přičemž zamítnul žalobu, pokud se jí žalobce domáhal úhrady upomínacích poplatků, neboť dle názoru soudu jsou takováto ujednání ve všeobecných pojistných podmínkách žalobce v rozporu s dobrými mravy a tedy neplatnými. V případě jejich přiznání by se posvětilo trojí uložení sankce za nezaplacení pojistného, když prvými dvěma sankcemi jsou zánik pojistného vztahu a povinnost platit úroky z prodlení. Nadto se soudu jeví jako nemravná samotná výše každého z těchto dvou poplatků, kdy v této konkrétní věci téměř dvojnásobně převyšuje dluh z pojistného. 6. Pokud jde o náklady řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy převážně úspěšné žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly. 7. V souladu s ust. § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem souhlasili (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).