10 C 309/2021-33 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 24. 11. 2021 se žalobce domáhal vůči žalované zaplacení částky 3 096,01 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že právní předchůdce žalobce, [právnická osoba] [právnická osoba], [IČO] (dále jen věřitel) uzavřel s žalovanou (dále jen dlužník) dne 9. 3. 2020 Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen Smlouva), na základě které poskytl věřitel dlužníkovi peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, které dlužník bezhotovostně čerpal, ovšem dosud nevrátil. Jistina úvěru byla splatná spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 364 Kč dne 8. 4. 2020 a pokud by se tak nestalo, nastávala dne následujícího dále splatnost smluvní pokuty. Dále žalobce požadoval smluvní úrok ve výši 1 053,37 Kč, náklady na upomínání ve výši 500 Kč, náklady na vymožení pohledávky ve výši 690 Kč, smluvní pokutu 96,01 Kč a úroky z prodlení počítané z jistiny úvěru od 9. 4. 2020 do 29. 6. 2021 a od 17. 7. 2021 do zaplacení. Pohledávku věřitel postoupil žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 7. 2021, což věřitel dlužníkovi oznámil přípisem ze dne 30. 7. 2021. V průběhu řízení žalobce vzal žalobu částečně zpět a domáhal se pouze neuhrazené jistiny ve výši 3 000 Kč a úroků z prodlení za původně požadované období. Proto soud řízení částečně zastavil v rozsahu, ve kterém byla žaloba vzata zpět, a to v souladu s ust. § 96 odst.1, 2 o.s.ř., jak uvedeno ve výroku I. rozsudku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Shora uvedená skutková tvrzení soud na základě provedeného dokazování zahrnul do svého závěru o skutkovém stavu, ze kterého při svém rozhodování vycházel, ovšem s tím, že vzal rovněž za prokázáno, že žalovaná v době uzavření smlouvy o úvěru trpěla duševní poruchou, konkrétně lehkou mentální retardací, hyperkinetickou poruchou chování a smíšenou poruchou osobnosti, jež u ní způsobuje narušené vnímání reality, pročež byla následně rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], omezena ve svéprávnosti až na běžné záležitosti každodenního života; opatrovníkem byla ustanovena [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalované]. <i>4. Podle ust. § 581 NOZ, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není plně způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.</i> <i>Podle ust. § 2991 NOZ</i> <i>(1) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>(2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle ust. § 1970 NOZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 5. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba v části, ve které nebyla vzata zpět, je důvodná pouze pokud jde o jistinu bez příslušenství. Žalobce prokázal, že jeho právní předchůdce poskytl žalovanému částku ve výši 3 000 Kč, z níž nebylo ničeho uhrazeno. Smlouvu o úvěru jako celek soud vyhodnotil jako neplatnou, neboť žalovaná nebyla pro svou duševní poruchu způsobilá tuto smlouvu s věřitelem platně sjednat. Pakliže jí byla přesto poskytnuta částka 3 000 Kč, stalo se tak na základě neplatného právního jednání, a tato částka tedy na její straně představuje bezdůvodné obohacení, které je žalovaná povinna vydat. Taková pohledávka se přitom stává splatnou až na výzvu věřitele, po prokázaném postoupení pohledávky tedy v osobě žalobce, k čemuž došlo až doručením žaloby opatrovníkovi žalované, a to dne 8. 8. 2022. Pohledávka je tedy splatnou až dnem 10. 8. 2022, ode dne následujícího je žalovaná v prodlení. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku II. a III. rozsudku. 6. Pokud jde o rozsah a výši přiznaných nákladů řízení, rozhodnutí vychází z ust. § 142 odst. 1 a § 146 odst. 2 věta prvá ve spojení s § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žalující strana byla procesně převážně neúspěšná, a žalované straně dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.