11 C 11/2022-23 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 13. 10. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení 13 480 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 480 Kč od 2. 6. 2021 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že je právnickou osobu, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Domáhala se po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku a svůj nárok odvozovala z ustanovení § 4 odst. 1 výše uvedeného zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 7 uvedeného zákona doručení písemné výzvy žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 18. 3. 2021, výzva mu byla doručena 2. 4. 2021. Žalovaný ve lhůtě 60 dnů uvedené ve výzvě, která uplynula 1. 6. 2021, příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradil a ani neprokázal, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Žalobkyně zjistila, že přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, [registrační značka], VIN: [kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Stejně tak je v registru silničních vozidel jako provozované evidováno přípojné vozidlo s nejvyšší povolenou hmotností nad 10 000 kg, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno]. Žalovaný coby vlastník neměl od 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 k výše uvedeným vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Každé z vozidel tak bylo 92 dnů nepojištěno a žalovaný porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 1. 6. 2021. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval, takže mu žalobkyně dne 1. 9. 2021 zaslala předžalobní upomínku s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Ani poté žalovaný neuhradil ničeho. Dlužná částka 2 x 6 740 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. v/ vyhlášky č. 205/1999 Sb.), konkrétně částkou 70 Kč (přípojné vozidlo nad 10 t), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tj. 92 dnů, celkem ve výši 6 440 Kč x 2 = 12 880 Kč. Dále se dlužná částka skládá z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 uvedeného zákona ve výši 2 x 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Ve věci byl dne 20. 10. 2021 pod č. j. EPR 240829/2021-5 vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 6. 1. 2022, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z předložených listinných důkazů, a to z výzev k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 18. 3. 2021, z upomínek ze dne 22. 6. 2021, z předžalobní upomínky ze dne 1. 9. 2021, z doručenek datové zprávy a informací o dodání zásilky soud zjistil, že dne 18. 3. 2021 žalobkyně žalovaného dvěma výzvami vyzvala k úhradě částek 2 x 6 440 Kč, a to do 60 dnů od doručení výzvy. Ve výzvách je rozepsáno, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že přípojná vozidla [registrační značka] a [registrační značka] nebyla v období 1. 8. 2020 – 31. 10. 2020 pojištěna. V tomto období byl žalovaný zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník či provozovatel obou předmětných vozidel. Období bez pojištění v obou případech 92 dnů. Předpis příspěvku 92 dnů x 70 Kč denní sazba, příspěvek 6 440 Kč a náklady uplatnění 300 Kč, to se týká obou případů, celkem 13 480 Kč. Splatnost příspěvků 1. 6. 2021. Dne 22. 6. 2021 byl žalovaný upomenut o úhradu příspěvků do garančního fondu [právnická osoba] s tím, aby příspěvky uhradil nejpozději do 7. 7. 2021 na účet uvedený v upomínce. Dne 1. 9. 2021 byla žalovanému dodána do datové schránky předžalobní upomínka. 5. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poté, co zjistila, že žalovaný coby provozovatel přípojných vozidel [registrační značka] a [registrační značka] neměl ode dne 1. 8. 2020 do 31. 10. 2020 k vozidlům sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen zákon), vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 7 zákona k úhradě příspěvku dle § 4 odst. 1, 3 zákona ve výši dle ustanovení § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud věc posoudil dle § 1 odst. 2, § 4, § 15 odst. 1 až 3 zákona, pokud jde o výši denní sazby příspěvku a výši nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vychází soud z ustanovení § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Co se týká úroků z prodlení a jejich výše, vychází soud z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému a za situace, kdy tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložené listiny nebyly nikterak zpochybněny, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného ve sporu zcela úspěšné žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč a nákladů právního zastoupení 1 452 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměna advokátky za 3 úkony právní služby po 300 Kč (výzva k plnění, převzetí věci, sepis žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů, vše v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému okresního soudu ISAS). Dále částka 252 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21% DPH) z odměny advokátky a náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., když advokátka, která zastupovala žalobkyni, osvědčila, že je plátkyní DPH. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.