11 C 131/2021-26 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 2. 7. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení 1 018 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný jako cestující bez platné jízdenky dne 8. 1. 2019 použil ke své přepravě vlak společnosti [právnická osoba], a to spoj [číslo] ve kterém cestoval mezi stanicemi [okres] a [obec]. Žalovanému v souladu s tarifem dopravce ČD pro vnitrostátní přepravu vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po přepravě. Smlouvou o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] ze dne 15. 12. 2015, byla předmětná pohledávka nejprve dopravcem převedena na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] která ji následně dne 27. 2. 2020 smlouvou o postoupení pohledávek postoupila na žalobkyni. 2. Ve věci byl dne 30. 7. 2021 pod č. j. EPR 162951/2021-5 vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 15. 9. 2021, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z předložených listinných důkazů, a to potvrzení o nedodržení SPPO, oznámení o závadách, tarifu [právnická osoba], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 2. 2020, včetně přílohy z rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek z 24. 12. 2015, předžalobní výzvy k zaplacení spojené s oznámením o postoupení pohledávky včetně podacího lístku soud zjistil následující skutkový stav: Žalovaný, jehož totožnost byla ověřena z občanského průkazu, cestoval dne 8. 1. 2019 v 10:48 hod. ve vlaku [číslo] provozovaném ČD na trati [okres] – [obec] bez platné jízdenky (6 km), z toho důvodu mu bylo uloženo zaplatit jízdné ve výši 18 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Potvrzení o nedodržení SPPO je cestujícím podepsáno, z oznámení o závadách vyplývá, že cestující nastoupil ve stanici [okres] bez jízdenky, neměl potřebnou hotovost na zaplacení jízdného s přirážkou, odmítl možnost bezhotovostní úhrady prostřednictvím karty. Proto byl cestující požádán o předložení dokladu totožnosti, cestující předložil občanský průkaz, bylo vystaveno potvrzení o nedodržení SPPO [číslo] [právnická osoba], postoupily pohledávku na [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], reg. [číslo] ta ji následně převedla na žalobkyni (pod [číslo] přílohy smlouvy), což bylo žalovanému oznámeno v rámci předžalobní výzvy. 5. Podle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o přepravě osob se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podrobnější úpravu přepravy osob a věcí podle § 2578 občanského zákoníku stanoví jiný právní předpis, zejména předpisy, kterými se stanoví přepravní řády, nestanoví-li tak přímo použitelný předpis Evropských společenství. Podle ustanovení § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem, považuje cestující, který je přepravován bez jízdenky, příp. bez platné jízdenky dle ustanovení § 6 téhož právního předpisu. V takovém případě cestující zaplatí jízdné s přirážkou dle ustanovení § 37 odst. 5 písm. c) zákona č. 266/1994 Sb. Výši této přirážky stanoví dopravce ve smluvních přepravních podmínkách a uvede v tarifu (odst. 5 § 7 vyhlášky č. 175/2000 Sb.). Výše přirážky nesmí přesáhnout 1 500 Kč, jak stanoví zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, v ustanovení § 37 odst. 6 a ustanovení § 18a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, v platném znění. V tarifu Českých drah, a.s, je cestující, který se na výzvu pověřené osoby dopravce nemůže prokázat platným jízdním dokladem za svoji osobu, povinen zaplatit jízdné, a to za 91 km 99 Kč, a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. 6. Z výsledků provedeného dokazování soud pokládá za zjištěné, že žalobkyně se důvodně domáhá žalované částky, neboť žalovaný v rozporu s přepravním řádem použil ve výše uvedeném případě prostředky hromadné dopravy, aniž by se prokázal při provedené kontrole platnou jízdenkou. Má proto povinnost za porušení přepravního řádu uhradit žalobkyni, na kterou byla pohledávka v souladu s ustanovením § 1879 a následující občanského zákoníku postoupena, za jízdu bez jízdního dokladu sankci ve výši 1 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný dosud žalovanou částku neuhradil, nezbylo soudu než žalobě v plném rozsahu vyhovět včetně jízdného ve výši 18 Kč a úroků z prodlení (dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku), jejichž výše je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k plnému procesnímu úspěchu žalobkyně dle ustanovení § l42 odst. l o. s. ř. soud zavázal žalovaného k úhradě nákladů řízení žalobkyni, a to ve výši 1 489 Kč sestávající ze soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení ve výši 1 089 Kč, tzn. z odměny advokátky za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava věci, výzva k plnění, sepis žaloby) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky, když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému ISAS). Dále částka 189 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21% DPH) z odměny advokátky a paušálních náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., v platném znění, když advokátka osvědčila, že je plátkyní DPH. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. rozhodl soud o povinnosti žalovaného zaplatit náklady řízení advokátce (zástupkyni žalobkyně).