11 C 133/2021-32 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 8. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 2. 2. 2020 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že původní věřitelka žalovaného společnost [právnická osoba], jednala s žalovaným prostřednictvím internetových stránek o uzavření smlouvy o úvěru, tuto smlouvu není žalobkyně schopna doložit. [právnická osoba], poskytla žalovanému 24. 6. 2016 částku 6 000 Kč, a to prostřednictvím platby ze svého bankovního účtu na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet]. Předmětem žalobního návrhu je vrácení částky 6 000 Kč. Původní věřitelka následně postoupila pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji dále postoupila žalobkyni. Žalobkyni byla pohledávka z úvěru postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 1. 2020. Dále byla žalovanému dne 22. 1. 2020 odeslána předžalobní výzva. Žalovaný svůj závazek přesto nesplnil. 2. Ve věci byl dne 31. 8. 2021 pod č. j. EPR 197555/2021-5 vydán elektronický platební rozkaz, který byl usnesením ze dne 21. 9. 2021 zrušen, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem soudu souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.). 3. Z„ prohlášení pro nového klienta“, z potvrzení ThePay.cz, s.r.o., o provedené platbě převodem 24. 6. 2016, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 uzavřené mezi společností [právnická osoba] a [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 uzavřené mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] a žalobkyní, ze seznamu postoupených pohledávek, z dalšího seznamu postoupených pohledávek, z podacího lístku ze dne 22. 1. 2020, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020, z předžalobní výzvy ze dne 22. 1. 2020, z výpisu účtu vedeného na jméno žalovaného u [bankovní instituce], č. ú. [bankovní účet], období 1. 6. 2016 – 30. 6. 2016 a ze sdělení [právnická osoba], zjistil soud tento skutkový stav: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně jednal o poskytnutí úvěru, jak bylo zjištěno z listiny„ Prohlášení pro nového klienta“, žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně předložil svůj občanský průkaz, sdělil rodné číslo a číslo účtu, na který chce zaslat peníze, adresu svého bydliště, e-mailovou adresu a číslo mobilního telefonu. Původní věřitelka převedla ze svého bankovního účtu na číslo účtu [bankovní účet] (běžný účet), jehož majitelem byl žalovaný (datum otevření 21. 12. 2015, datum uzavření 1. 10. 2018) částku 6 000 Kč (příchozí úhrada 24. 6. 2016), což soud zjistil ze zprávy [právnická osoba], ze dne 5. 11. 2021 a dále z výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 6. 2016 do 30. 6. 2016. Původní věřitelka identifikovala platbu uvedením variabilního symbolu [číslo] (což je variabilní symbol uvedený i v „ Prohlášení pro nového klienta“). Ničím nebylo zpochybněno tvrzení žalobkyně, že zaslané finanční prostředky žalovaný věřiteli ani jeho nástupcům, kteří pohledávku ze zápůjčky nabyli postoupením, dosud neuhradil. Původní věřitelka následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 12. 2018 postoupila pohledávku za žalovaným [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji dále smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 postoupila na žalobkyni, což [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] žalovanému oznámila. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu, a to ve lhůtě 3 dnů, předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 22. 1. 2020, která mu byla zaslána doporučeně, přesto závazek nesplnil a dluží žalobkyni jako věřiteli, který pohledávku nabyl postoupením, částku 6 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, jakož i požadované úroky z prodlení. Postoupení pohledávky na žalobkyni bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 22. 1. 2020. 4. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 5. Soud dospěl k závěru, že společnost [právnická osoba] zaslala žalovanému na jeho účet částku 6 000 Kč, a to v souvislosti se smlouvu o úvěru, která mezi nimi měla být uzavřena, přitom žalobkyně sdělila, že uzavření smlouvy není schopna doložit a prokázat, předložila k důkazu pouze„ Prohlášení pro nového klienta“, ze kterého lze učinit závěr, že o uzavření smlouvy právní předchůdkyně s žalovaným jednala, dále potvrzení o provedené platbě, ze kterého lze učinit závěr, že žalovanému na jeho účet částku 6 000 Kč zaslala (což bylo potvrzeno i výpisem z účtu žalovaného, který si soud na návrh žalobkyně k důkazu vyžádal). Žalobkyně tvrdí, že žalovanou částku žalovaný dosud nevrátil, což ničím zpochybněno nebylo. Žalovaný tak získal na úkor původní věřitelky majetkový prospěch v podobě původně poskytnuté částky 6 000 Kč bez právního důvodu a je povinen ji vrátit jakožto bezdůvodné obohacení. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že bezdůvodné obohacení vrátil. Žalovaný svou povinnost nesplnil, je proto povinen vrátit nynějšímu věřiteli – žalobkyni (původní věřitel postoupil pohledávku za žalovaným [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], která ji dále postoupila žalobkyni) částku 6 000 Kč. Pohledávka ze zápůjčky byla ve smyslu ustanovení § 1879 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, postoupena na základě smluv o postoupení pohledávek, současnou věřitelkou je žalobkyně. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný se dostal do prodlení, podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku má proto žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení, a to od 2. 2. 2020 do zaplacení, jak požaduje. Výše úroku z prodlení odpovídá výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle výše citovaného zákonného ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a je jí možno v plném rozsahu vyhovět. V řízení bylo prokázáno, že na účet žalovaného byla dne 24. 6. 2016 připsána částka 6 000 Kč od původní věřitelky (právní předchůdkyně žalobkyně). Žalobkyně je ve věci aktivně legitimována na základě smluv o postoupení pohledávek, jak je podrobně rozepsáno v bodě 3. odůvodnění tohoto rozsudku. Žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že zaslanou částku vrátil. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jako nynější věřitelce a právní nástupkyni původní věřitelky částku 6 000 Kč a zákonné úroky z této částky od 2. 2. 2020, jak žalobkyně požadovala (v té době již byl žalovaný nepochybně s plněním dluhu v prodlení). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř a zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Přiznané náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 400 Kč a nákladů právního zastoupení 1 089 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby), 3x paušální náhrada hotových výdajů po 100 Kč, což je v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému ISAS). V souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř. vše zvýšeno o daň z přidané hodnoty (21% DPH), tj. o částku 189 Kč, když zástupce žalobkyně je plátcem této daně, což soudu doložil. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně.