11 C 150/2021-23 — Okresní soud v Opavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 8. 2021 domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení celkem 6 920 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2 660 Kč od 1. 12. 2020 do zaplacení a z částky 4 260 Kč od 16. 2. 2021 do zaplacení. Návrh odůvodnila tím, že je právnickou osobu, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem motorového vozidla, popřípadě provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Domáhala se po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku a svůj nárok odvozovala z ustanovení § 4 odst. 1 výše uvedeného zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 7 uvedeného zákona doručení písemné výzvy žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu 1) dne 16. 9. 2020, výzva mu byla doručena 1. 10. 2020, 2) dne 2. 12. 2020, která mu byla doručena dne 17. 12. 2020. Žalovaný ve lhůtě 60 dnů uvedené ve výzvě, která uplynula 1) 30. 11. 2020, 2) 15. 2. 2021, příspěvek a náklady na jeho uplatnění neuhradil a ani neprokázal, že existují okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek. Žalobkyně zjistila, že jiné vozidlo [registrační značka], VIN: [kód], je evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Žalovaný coby vlastník neměl 1) od 5. 12. 2019 do 31. 3. 2020, 2) od 1. 4. 2020 do 15. 10. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ustanovením § 1 odst. 2 uvedeného zákona. Vozidlo bylo 1) 118 dnů nepojištěno a 2) 198 dnů nepojištěno, žalovaný porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak vznikl nárok na příspěvek. Žalobkyně zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku, splatnost příspěvku nastala 1) 30. 11. 2020, 2) 15. 2. 2021. Žalovaný na výzvy nikterak nereagoval, takže mu žalobkyně dne 2. 6. 2021 a 30. 6. 2021 zaslala předžalobní upomínku s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky. Ani poté žalovaný neuhradil ničeho. Dlužná částka 2 660 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (§ 2 odst. 1 písm. w/ vyhlášky č. 205/1999 Sb.), konkrétně částkou 20 Kč (vozidlo jiné), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tj. 118 dní, celkem ve výši 2 360 Kč. Dále se dlužná částka skládá z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 uvedeného zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Dlužná částka 4 260 Kč se skládá ze základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno, konkrétně částkou 20 Kč (vozidlo jiné), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tj. 198 dní, celkem ve výši 3 960 Kč. Dále se dlužná částka skládá z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě § 4 odst. 4 uvedeného zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Ve věci byl dne 31. 8. 2021 pod č. j. EPR 197254/2021-5 vydán elektronický platební rozkaz, který byl zrušen usnesením ze dne 25. 10. 2021, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. 3. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, když účastníci s takovýmto postupem souhlasili (za použití § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Z předložených listinných důkazů, a to z výzev k úhradě příspěvku nepojištěných ze dne 16. 9. 2020 a 2. 12. 2020, z upomínek ze dne 7. 1. 2021 a ze dne 11. 3. 2021, z předžalobních upomínek ze dne 2. 6. 2021 a 30. 6. 2021, z podacích archů ze dne 2. 6. 2021 a 30. 6. 2021 soud zjistil, že dne 16. 9. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě částky 2 360 Kč a 2. 12. 2020 k úhradě částky 3 960 Kč, a to v obou případech do 60 dnů od doručení výzvy. Ve výzvách je rozepsáno, že z informací, které má žalobkyně k dispozici od pojišťoven, vyplývá, že vozidlo [registrační značka] nebylo v období 5. 12. 2019 – 15. 10. 2020 pojištěno. V tomto období byl žalovaný zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník či provozovatel předmětného vozidla. Období bez pojištění 118 dnů + 198 dnů. Předpis příspěvku 118 dnů x 20 Kč denní sazba, příspěvek 2 360 Kč a náklady uplatnění 300 Kč, celkem 2 660 Kč. Splatnost příspěvku 30. 11. 2020. Předpis příspěvku 198 dnů x 20 Kč denní sazba, příspěvek 3 960 Kč a náklady uplatnění 300 Kč, celkem 4 260 Kč. Splatnost příspěvku 15. 2. 2021. Dne 7. 1. 2021 byl žalovaný upomenut o úhradu příspěvku 2 360 Kč do garančního fondu ČKP s tím, aby příspěvek uhradil nejpozději do 22. 1. 2021 na účet uvedený v upomínce. Dne 11. 3. 2021 byl žalovaný upomenut o úhradu příspěvku 3 960 Kč do garančního fondu ČKP s tím, aby příspěvek uhradil nejpozději do 26. 3. 2021 na účet uvedený v upomínce. Dne 2. 6. 2021 a 30. 6. 2021 byly žalovanému doporučeně zaslány předžalobní upomínky. 5. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poté, co zjistila, že žalovaný coby provozovatel jiného vozidla [registrační značka] neměl ode dne 5. 12. 2019 do 15. 10. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena v § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších přepisů (dále jen zákon), vyzvala žalovaného v souladu s § 4 odst. 7 zákona k úhradě příspěvku dle § 4 odst. 1, 3 zákona ve výši dle ustanovení § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Soud věc posoudil dle § 1 odst. 2, § 4, § 15 odst. 1 až 3 zákona, pokud jde o výši denní sazby příspěvku a výši nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek, vychází soud z ustanovení § 2, § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Co se týká úroků z prodlení a jejich výše, vychází soud z ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Vzhledem k výše uvedenému a za situace, kdy tvrzení žalobkyně a žalobkyní předložené listiny nebyly nikterak zpochybněny, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného ve sporu zcela úspěšné žalobkyni zaplatit na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů právního zastoupení 1 089 Kč Náklady právního zastoupení představují: odměna advokátky za 3 úkony právní služby po 200 Kč (výzva k plnění, převzetí věci, sepis žaloby), dále 3 x 100 Kč za 3 paušální náhrady hotových výdajů, vše v souladu s ustanovením § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), když řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (jak vyplývá z informačního systému okresního soudu ISAS). Dále částka 189 Kč jako náhrada za daň z přidané hodnoty (21% DPH) z odměny advokátky a náhrad hotových výdajů, což je v souladu s ustanovením § 137 odst. 3 o. s. ř., když advokátka, která zastupovala žalobkyni, osvědčila, že je plátkyní DPH. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náklady řízení zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně.