11 C 44/2022-30 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou ze dne 9. 2. 2022, kterou k výzvě soudu doplnila podáním ze dne 8. 6. 2022, domáhala se žalobkyně proti žalovanému zaplacení částky 15 088,98 Kč s příslušenstvím, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že dne 3. 7. 2014 uzavřela s žalovaným smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu č. [bankovní účet], jejíž součástí jsou Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr na sporožirovém účtu až do sjednaného limitu 5 000 Kč, který byl následně navýšen na částku 25 000 Kč s tím, že za poskytnutý úvěr (kontokorent) se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18,90 % společně s poplatky za služby spojené s vedením kontokorentu dle aktuálního Ceníku. Žalovaný byl oprávněn poskytnutý kontokorent na svém účtu průběžně čerpat výběry hotovosti a bezhotovostními platbami s tím, že nesmí přečerpat povolený úvěrový rámec nad sjednanou částku a má povinnost poskytnutý kontokorent v celé výši splatit, tzn. zajistit, aby byl zůstatek na účtu kladný nebo alespoň nulový, a to nejpozději do jednoho roku od prvního čerpání úvěru. Úplným splacením kontokorentu žalovaný dle smlouvy automaticky nabyl možnost opět kontokorent za sjednaných podmínek čerpat. Žalobkyně svou povinnost ze smlouvy splnila a žalovanému předmětný úvěr poskytla tím, že mu umožnila na účtu č. [bankovní účet] realizovat platby v rozsahu poskytnutého úvěru, jako by měl na účtu vlastní prostředky. Žalovaný své povinnosti nedodržel a tím porušil smlouvu. V souladu se smlouvou vznikl v případě porušení těchto podmínek na účtu nepovolený debetní zůstatek, který byla banka oprávněna úročit vedle řádného smluvního úroku i sazbou úroku z prodlení v zákonné výši. Nepovolený debetní zůstatek byl žalovaný povinen bance neprodleně uhradit, avšak neučinil tak ani na poslední výzvu banky ze dne 1. 5. 2021, v níž banka současně vypověděla smlouvu o sporožirovém účtu a dalších dohod souvisejících s účtem a dlužnou pohledávku ze sporožirového účtu převedla na evidenční účet pro splácení pohledávky č. [bankovní účet]. Žalovaný tak z výše uvedeného důvodu dluží žalobkyni částku 15 088,98 Kč na jistině dluhu, která odpovídá zápornému zůstatku na sporožirovém účtu ke dni převodu pohledávky na evidenční účet (tj. ke dni výpovědi smlouvy o vedení účtu), částku 948,14 Kč na dlužném smluvním úroku ve výši 8,25 % p. a. počítaného z jistiny kontokorentu za období od 2. 5. 2021, kdy se žalovaný dostal do prodlení, do 13. 12. 2021, dále smluvní úrok 8,25 % p. a. z částky 15 088,98 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení, dále zákonný úrok z prodlení 8,25 % p. a. z částky 15 088,98 Kč od 14. 12. 2021 do zaplacení. Žalobkyně požaduje neuhrazený smluvní úrok ze svého vlastního rozhodnutí ve výši 8,25 % ročně, ačkoliv byl ve smlouvě sjednán úrok 18,90 % ročně. Žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu opakovaně vyzývala, avšak bezúspěšně. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutím úvěru posuzovala úvěruschopnost klienta, o čemž předložila soudu důkazy (výpisy z účtu a listinu„ posouzení úvěruschopnosti klienta“). 2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem č. j. EPR 27368/2022-5 ze dne 18. 2. 2022, který byl zrušen usnesením ze dne 1. 4. 2022, neboť se jej nepodařilo řádně doručit žalovanému do vlastních rukou. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. K nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s tím, aby soud jednal a rozhodl v její nepřítomnosti, žalovaný svou neúčast nikterak neomluvil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Z listin, které předložila žalobkyně, a to ze smlouvy o úvěru na sporožirovém účtu, potvrzení o poskytnutí finančních prostředků, sazebníku poplatků, upomínky k úhradě, výzvy před podáním žaloby, výpisů ze sporožirového účtu ([číslo] – [číslo]), předžalobní výzvy, poštovního podacího archu, z dokladů„ posouzení úvěruschopnosti klienta“, soud dospěl k těmto závěrům o skutkovém stavu věci: Mezi účastníky byla dne 3. 7. 2014 uzavřena smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěr do výše 5 000 Kč, který byl na základě žádosti přes internetové bankovnictví ze dne 25. 10. 2018 po posouzení úvěruschopnosti klienta navýšen na 25 000 Kč. Dle výpisů z účtu klienta byla průměrný příjem klienta stanoven na cca 17 500 Kč. Banka dále ověřila, že klient nebyl v době úvěrové žádosti v insolvenčním řízení. Klient v žádosti uvedl výdaje 3 500 Kč měsíčně, banka stanovila životní výdaje klienta po zohlednění jeho situace na 12 845 Kč. Dále banka dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že klient měl v době úvěrové žástosti ještě revolvingový úvěr v [anonymizováno] s limitem 30 000 Kč a splátkou 1 500 Kč a spotřební úvěr se splátkou 2 351 Kč. Splátka nového úvěru (navýšený limit na 25 000 Kč) by tak činila 2 084 Kč. Na žádosti o navýšení hotovostního úvěru uvedl žalovaný příjem ve výši 19 500 Kč. Nové splátkové zatížení tak činilo celkem 5 934 Kč. Podáním označeným jako„ Poslední výzva před podáním žaloby“ ze dne 3. 5. 2021 sdělila žalobkyně žalovanému, že navzdory několika upomínkám, které už mu zaslala, dosud nedošlo k vyrovnání nepovoleného přečerpání na účtu žalovaného [číslo]. Dne 2. 5. 2021 proto pohledávku převedla na evidenční účet pohledávek z nepovolených debetních zůstatků. Ke dni převodu byla celková dlužná částka 15 724,79 Kč. Skládala se z nepovoleného přečerpání 15 088,98 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 635,81 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky na evidenční účet č. [bankovní účet]. Byl upozorněn, že nepovolené přečerpání je úročeno zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 %. Dále byl upozorněn, že pokud dluh neuhradí, bude jej žalobkyně vymáhat soudní cestou. Rovněž byl upozorněn, že ke dni doručení této výzvy ukončuje žalobkyně odesílání výpisů z účtu a odstupuje od dohody o vydání a používání debetních karet. Pokud žalovaný dluh nevyrovná, je tato výzva považována rovněž za výpověď smlouvy o účtu a dalších dohod o službách s ním souvisejících. Smlouva i dohody o službách budou ukončeny k poslednímu dni druhého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žalovanému doručena výzva. Jak soud zjistil z předložené fotokopie obálky, výzva byla žalovanému zasílána doporučeně na adresu dle smlouvy (adresa trvalého pobytu), písemnost byla uložena na poště dne 6. 5. 2021 (do 21. 5. 2021) a vrátila se zpět odesílateli jako nevyzvednutá. Žalovaný byl k úhradu dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne 15. 12. 2021, tato předžalobní výzva mu byla zasílána doporučeně. 4. Soud posoudil zjištěný skutkový stav dle § 2395 a následující zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dále přihlédl k ustanovení § 1968, § 1969, § 1970 občanského zákoníku. Výše úroku z prodlení je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud zvážil zjištěný skutkový stav ve smyslu citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. Žalobkyně prokázala, že s žalovaným uzavřela předmětnou smlouvu o poskytnutí úvěru na sporožirovém účtu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout a poskytla žalovanému finanční prostředky až do výše 25 000 Kč a žalovaný se tyto zavázal vrátit spolu s úroky nejpozději do jednoho roku od poskytnutí peněžních prostředků, a to i opakovaně. Žalovaný tuto povinnost porušil, proto žalobkyně dopisem ze dne [datum] vypověděla smlouvu a zároveň žalovaného vyzvala k úhradě celého zbývajícího dluhu. Žalovaný přes upomínky závazek z úvěru nesplnil ani po předžalobních výzvách. Bylo prokázáno, že žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného dlužníka. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal žalovaného zaplatit ve sporu úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 2 252 Kč. Přiznané náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny advokátky stanovené dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění (advokátní tarif), a to za 3 úkony právní služby (převzetí právního zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) po 300 Kč, dále náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 advokátního tarifu. Dále z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč, tj. částka 252 Kč, a to podle § 137 odst. 3 o. s. ř., neboť advokátka osvědčila, že je plátkyní této daně. Podle § 14b advokátního tarifu soud postupoval z toho důvodu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru a žalobkyně podává u zdejšího soudu opakovaně návrhy tohoto druhu. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit přiznané náklady řízení k rukám zástupkyně žalobkyně.