13 C 79/2022-34 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 6 199 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 27. 4. 2021 (dále také jen„ smlouva o úvěru“), na základě které žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč. Tvrdila, že žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit peněžní prostředky spolu s poplatkem ve výši 1 451 Kč nejpozději do 25. 5. 2021, avšak do dnešního dne dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně tak požaduje zaplacení jistiny spolu s poplatkem, zákonným úrokem z prodlení od 26. 5. 2021 a smluvní pokutou ve výši 748 Kč podle čl. IX.1.a) smlouvy o úvěru. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet. K tomu si vyžádala od žalovaného výplatní pásky za leden až březen 2021 a dále ověřila z příslušných databází, zda má žalovaný dluhy. 3. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnil, ke své procesní obraně neuvedl ničeho a k nařízenému jednání se dostavil. Žalobkyně předem omluvila svou neúčast u jednání a požádala soud, aby bylo jednáno a rozhodnuto bez její přítomnosti. Soud tak ve věci jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, že účastníci uzavřeli smlouvu, na základě které žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti poskytla žalovanému, označenému ve smlouvě jménem, příjmením a rodným číslem, peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal půjčenou částku splatit spolu s poplatkem ve výši 1 451 Kč nejpozději do 25. 5. 2021. V čl. IX. bodu 1. písm. a) smlouvy byla sjednána pro případ prodlení žalovaného se splacením dlužné částky smluvní pokuta ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, přičemž splatnost pokuty měla nastat následující den po prodlení žalovaného. Žalovaný do dnešního dne na dlužnou částku neuhradil ničeho. Předžalobní výzvou ze dne 15. 11. 2021 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a tím, že jinak bude dluh vymáhán soudní cestou. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet, zjišťovala skutečné příjmy a výdaje žalovaného. Žalovaný měl před uzavřením smlouvy průměrný měsíční příjem ve výši a 14 943 Kč čistého a neměl jiné úvěry. 5. Soud věc právně posoudil a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná v celém rozsahu. 6. Účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z“), přičemž se jednalo spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), neboť žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele ve smyslu § 419 o. z. a žalobkyně vůči němu vystupovala v postavení podnikatele ve smyslu § 420 o. z. ve spojení s § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na výši úvěru a sjednaného poplatku lze údaje zjištěné žalobkyní ohledně poměrů žalovaného považovat za dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z výplatních pásek žalovaného, provedenými lustracemi a informacemi uvedenými žalovaným v zákaznické kartě klienta mohla žalobkyně objektivně posoudit úvěruschopnost žalovaného. V tomto případě neexistovaly žádné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný byl před uzavřením smlouvy schopen uhradit předmětný úvěr, jehož celková částka činila 5 451 Kč. Současně smlouva o úvěru ve vztahu k povinnostem žalovaného vzniklým v důsledku prodlení odpovídá zákonné úpravě týkající se ochrany spotřebitele, zákonným omezením zakotvených v § 122 zákona o spotřebitelském úvěru a výše RPSN parametrům smlouvy. Zatímco žalobkyně převedením finančních prostředků na bankovní účet žalovaného svůj závazek ze smlouvy splnila, žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že by úvěr řádně splatil. Proto je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném zaplacení jistiny úvěru spolu s poplatkem, sjednanou smluvní pokutou a zákonným úrokem z prodlení z těchto částek ode dne prodlení žalovaného se splacením úvěru, tj. od 26. 5. 2021, v souladu s § 1968, § 1970 o. z. ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění bylo rozhodnutu v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna za 3 úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva k plnění, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.”), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne 19. 4. 2022, neboť k výzvě na doplnění žaloby soud přistoupil z důvodu, že žaloba neměla všechny náležitosti. Tvrzení obsažená v doplnění měla být uvedena již v žalobě samotné. V souladu s § 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovaného zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření smlouvy, jejím čísle, ve výši půjčené částky a žalované částky (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka]).