16 C 202/2021-35 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 1 279 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že účastníci (žalobkyně v té době vystupující pod firmou [právnická osoba]) uzavřeli dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit roční pojistné ve výši 3 618 Kč, které bylo splatné ve dvou půlročních splátkách splatných k 4. 8. a 4. 2. každého kalendářního roku s tím, že první splátka pojistného byla uhrazena dne 21. 8. 2019. Dále žalobkyně uvedla, že výše ročního pojistného byla změněna v souladu s bodem 6.5 Všeobecných pojistných podmínek, kdy ke změně došlo na základě výročního dopisu ze dne 27. 5. 2020, přičemž celkové roční pojistné pro období od 4. 8. 2020 do 3. 2. 2021 bylo změněno na částku 3 836 Kč (tj. 2 splátky po 1 918 Kč). Žalovaný za období od 4. 8. 2020 do dne zániku pojištění 4. 12. 2020, kdy pojištění zaniklo pro neplacení, dluží žalobkyni na pojistném částku 1 279 Kč. Současně žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení ze žalované částky od 5. 12. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K ústnímu jednání nařízenému ve věci na den 21. dubna 2022 se účastníci nedostavili, přičemž zástupce žalobkyně svou neúčast u jednání předem písemně omluvil, respektive předtím požádal o jeho odročení z důvodu kolize s jiným soudním jednáním. Žádost o odročení jednání přitom byla soudu doručena dne 19. 4. 2022, tj. 2 dny před termínem konání jednání. Za této situace soud žádosti o odročení jednání nevyhověl, byť by byla důvodná, neboť má za to, že o této kolizi zástupce žalobkyně věděl již delší dobu a nic mu nebránilo požádat o odročení jednání na jiný termín dříve. Jeho žádost tudíž nebyla včasná. Soud k tomu dodává, že pokud by takovou praxi připustil nebo toleroval, zřejmě do budoucna by soudní systém byl zcela paralyzován neustálými odklady (ostatně tak tomu v minulosti vskutku bylo – pro omluvy na poslední chvíli). Soud proto věc projednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o.s.ř., přičemž vycházel z obsahu spisu a provedení listinných důkazů. 4. Z pojistné smlouvy [číslo] soud vzal za prokázáno, že mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem bylo sjednáno na dobu neurčitou pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s počátkem pojištění [datum]. Žalovaný se zavázal platit roční pojistné ve výši 3 618 Kč, a to ve dvou pololetní splátkách po 1 809 Kč. Dopisem ze dne 15. 10. 2020 žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného v částce 1 918 Kč, a to nejpozději do 3. 12. 2020 s tím, že neuhrazením pojistného ve stanovené lhůtě smlouva 4. 12. 2020 zanikne. Dopisem ze dne 10. 12. 2020 žalobkyně žalovanému oznámila ukončení pojistné smlouvy ke dni 4. 12. 2020 a zároveň jej vyzvala k zaplacení dlužného pojistného v částce 1 279 Kč do 24. 12. 2020. Dopisem zástupce žalobkyně ze dne 26. 2. 2021 byl žalovaný vyzván k zaplacení předmětné pohledávky před podáním žaloby. 5. Dále soud vzal ze všeobecných pojistných podmínek žalobkyně [anonymizováno] [číslo] za prokázáno, že tyto ve svém čl. 6 stanoví, že žalobkyně má právo na jednostranné navýšení pojistného v těchto konkrétních případech: a) Dojde-li ke změně právních předpisů nebo k rozhodovací praxi soudů, která má vliv na stanovení výše pojistného plnění nebo našich nákladů (např. změna náhrady újmy či povinného rozsahu pojištění, daní a povinných odvodů). b) Není-li pojistné dostatečné k zajištění trvalé splnitelnosti c) našich závazků dle zákona o pojišťovnictví. d) Došlo-li v předchozím období k pojistné události. V takovém případě je žalobkyně žaloba povinna o navýšení pojistného informovat nejpozději dva měsíce před počátkem období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Odmítne-li druhá strana písemně toto navýšení do měsíce ode dne, kdy se o něm dozvěděla, pojištění zaniká ke konci aktuálního pojistného období. 6. Podle § 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem, přičemž uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti je povinen vlastník tuzemského vozidla nebo řidič cizozemského vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak. Ustanovení upravuje rovněž nutné obsahové náležitosti pojistné smlouvy. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle § 2782 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783, není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 1970 nového občanského zákoníku má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 7. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě žalobkyně zřídila pro žalovaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a žalovaný byl povinen k placení pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil, natož aby prokázal, že pojistné za dobu od 4. 8. 2020 do 3. 12. 2020 (122 dnů) zaplatil, zavázal jej soud k zaplacení jeho poměrné části, a to původně sjednaného pojistného ve výši 1 209 Kč (3 618 Kč: 365 dní x 122 dní). Nezaplacením pojistného vznikla žalovanému druhotná povinnost k zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši podle nařízení vlády. Žalovaný se dostával do prodlení dnem následujícím po splatnosti jednotlivých splátek pojistného, soud je však návrhem žalobkyně vázán a nemůže jej překročit. 8. Pokud podaná žaloba byla co do částky 70 Kč zamítnuta, pak v tomto rozsahu uplatněný nárok žalobkyně neodpovídá výši sjednaného pojistného v původní smlouvě. Pokud pak žalobkyně k tomu dále tvrdila, že v průběhu trvání pojistného vztahu došlo podle čl. 6 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel ([anonymizováno] [číslo]) k jednostrannému navýšení pojistného ze strany pojišťovny z částky 3 618 Kč na částku 3 836 Kč, přičemž o této skutečnosti informovala žalovaného dopisem ze dne 27. 5. 2020, kdy v tomto dopise byl žalovaný zároveň upozorněn, že pokud žalobkyni do jednoho měsíce oznámí, že se změnou pojistného nesouhlasí, pak pojistné zanikne uplynutím pojistného období 4. 8. 2020, a žalovaný tak ve stanovené lhůtě neučinil, pak žalobkyně se mýlí, že tímto způsobem by mohlo dojít ke změně výše sjednaného pojistného. I v novém občanském zákoníku stále platí základní zásada, že smlouvy jsou pro strany závazné (pacta sunt servanda). Ustanovení § 2785 odst. 1 občanského zákoníku uvádí, že nejsou-li ve smlouvě ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období, nelze bez dohody s pojistníkem výši pojistného měnit. Toto ustanovení přitom předchází ustanovení § 2786 odst. 1 občanského zákoníku, které stanoví, že upraví-li takto v návaznosti na toto předcházející ustanovení pojistitel výši pojistného, sdělí pojistníkovi nejpozději 2 měsíce přede dnem splatnosti pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. Podle § 2786 odst. 2 občanského zákoníku, nesouhlasí-li pojistník v takovém případě se změnou, může nesouhlas projevit do jednoho měsíce ode dne, kdy se o ní dozvěděl; v tom případě pojištění zanikne uplynutím pojistného období, na které bylo pojistné zaplaceno. Z uvedené souslednosti obou ustanovení lze jasně vysledovat, že ke změně pojistného dojde pouze tehdy, bylo-li to stranami již v pojistné smlouvě dohodnuto, respektive byly v uzavřené pojistné smlouvě již dopředu ujednány podmínky, při jejichž splnění má pojistitel právo upravit nově výši běžného pojistného. Lze pak snadno dovodit, že tyto podmínky musí být vymezeny zcela konkrétně a určitě, tj. ke kterému časovému okamžiku, podle jakých kritériích a jakým způsobem má ke změně výše pojistného dojít. Odkazuje-li žalobkyně v tomto směru na ustanovení čl. 6 Všeobecných pojistných podmínek pro pojištění vozidel, pak soud je nucen konstatovat, že toto ujednání výše zmíněnému požadavku nevyhovuje. Ujednání, že žalobkyně má právo na jednostranné navýšení pojistného (sic! - i v tomto případě totiž dochází ke zvýšení pojistného na základě přeci dvoustranné dohody stran obsažené v původní smlouvě) v případě, že dojde ke změně právních předpisů nebo k rozhodovací praxi soudů, která má vliv na