17 C 175/2022-34 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 523 Kč s odůvodněním, že mezi [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva [anonymizována dvě slova] [číslo] jejímž předmětem bylo sjednané pojištění s počátkem [datum]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit pojišťovně roční pojistné ve výši 2 093 Kč, a to vždy k [anonymizováno] každého roku. Za období od [datum] do [datum], kdy pojištění zaniklo pro neplacení, žalovaná dluží na pojistném 523 Kč. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou z [datum] a ta současně požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z pojistné smlouvy z [datum] [číslo] soud zjistil, že [právnická osoba], zřídila pro žalovanou pojistnou ochranu v rámci pojištění rodinného domu na adrese [adresa], a to od [datum] na dobu neurčitou. Oproti tomu se žalovaná zavázala platit roční pojistné ve výši 2 092 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně přílohy je zřejmé, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni. 5. Ve smyslu přechodného ustanovení § § 72 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve spojení s § 3028 odst. 3 nového občanského zákoníku soud aplikoval právní předpisy platné a účinné ke dni uzavření pojistné smlouvy, tedy občanský zákoník č. 40/1964 Sb. Podle § 788 pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Podle § 795 odst. 1 povinnost pojistitele plnit a jeho právo na pojistné vznikne prvým dnem po uzavření pojistné smlouvy, nebylo-li účastníky dohodnuto, že vznikne již uzavřením pojistné smlouvy nebo později. Podle § 796 ten, kdo s pojistitelem uzavřel pojistnou smlouvu, je povinen platit pojistné, a to za dohodnutá pojistná období (běžné pojistné); lze též dohodnout, že pojistné bude zaplaceno najednou za celou dobu, na kterou bylo pojištění sjednáno (jednorázové pojistné). Nebylo-li dohodnuto jinak, je běžné pojistné splatné prvního dne pojistného období a jednorázové pojistné dnem počátku pojištění. Podle § 803 odst. 1 pojistitel má právo na pojistné za dobu do zániku pojištění. Úrok z prodlení soud posuzoval podle občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014, protože žalovaná se dostala do prodlení za jeho účinnosti. Podle § 1970 má žalobkyně právo na úrok z prodlení, a to ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť jinou výši si strany neujednaly. 6. Žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena pojistná smlouva, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně zřídila pro žalovanou pojistnou ochranu v rámci pojištění majetku a žalovaná byla povinna k placení sjednaného pojistného. Vzhledem k tomu, že žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že v době od [datum] do [datum] (90 dnů) něco na pojistném zaplatila, a žalobkyně současně prokázala, že je nositelkou žalované pohledávky, zavázal ji soud k zaplacení žalované částky, která představuje poměrnou část ročního pojistného odpovídající tomuto období. Nezaplacením pojistného vznikla žalované druhotná povinnost k zaplacení úroku z prodlení podle nařízení vlády. Žalovaná se dostala do prodlení s placením pojistného dnem následujícím po jeho splatnosti, tedy [datum], žalobkyně však požadovala úrok z prodlení až od 2. 1. 2021, přičemž soud nemůže její návrh překročit. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši 1 396 Kč, sestávající ze soudního poplatku 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení, tzn. z odměny advokáta 523 Kč odpovídající výši žalované jistiny podle § 14b odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby (převzetí věcí, předžalobní výzva, žaloba) po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 173 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu uzavření pojistné smlouvy, jejím čísle, ve výši pojistného a žalované částky. Soud nepřiznal žalobkyni odměnu a související náhrady za doplnění neúplných žalobních tvrzení, protože ta mohla učinit součástí samotné žaloby, takže se nejedná o účelně vynaložený náklad.