17 C 302/2021-18 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobkyně se domáhala vůči žalované zaplacení částky 1 500 Kč. Uvedla, že žalované poskytla ve dnech [anonymizováno] – [datum] (správně [rok] – poznámka soudu) službu – doprovod dítěte nad 6 let věku na dětském chirurgickém oddělení. Cena služby byla žalované vyúčtována fakturou [číslo] z [datum] na částku 1 500 Kč se splatností 24. 2. 2021. S nutností úhrady ve výši 500 Kč za den byla žalovaná seznámena při přijetí a podpisem s úhradou souhlasila. Částku však přes opakované upomínky nezaplatila, proto žalobkyně požadovala přiznat rovněž zákonný úrok z prodlení ode dne 25. 2. 2021. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a občanského soudního řádu soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 4. Z listin označených jako podmínky pro přijetí doprovodu hospitalizovaného pacienta do [anonymizováno] a faktura – daňový doklad [číslo] má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne [datum] byla na dětské oddělení žalobkyně přijata k hospitalizaci [jméno] [celé jméno žalované], nar. [datum], a společně s ní na vlastní žádost rovněž žalovaná jakožto doprovod a její babička. Ve formuláři je tučně zvýrazněno, že doprovod bere na vědomí, že za svůj pobyt je povinen zaplatit úhradu 500 Kč za den, a že se zavazuje částku zaplatit, což je stvrzeno téhož dne podpisem žalované. K zaplacení celkové částky 1 500 Kč do 24. 2. 2021 za tři dny pobytu ve dnech [anonymizováno] – [datum] byla žalovaná vyzvána fakturou z [datum] a následně znovu upomínkami. 5. Soud aplikoval ve věci § 1746 odst. 2 občanského zákoníku v návaznosti na § 25 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a § 1970 občanského zákoníku a dopěl k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalobkyně poskytla žalované službu umožňující jí celodenní doprovod dítěte staršího šesti let při jeho hospitalizaci, která není hrazena zdravotní pojišťovnou, vznikla žalované povinnost zaplatit její cenu, s níž byla seznámena při přijetí a kterou svým podpisem akceptovala. Žalovaná netvrdila, natož aby prokázala, že tak učinila, a proto soud žalobě vyhověl a současně ji zavázal ke splnění druhotné povinnosti zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení podle nařízení vlády ode dne následujícího po splatnosti faktury, kterou jí byla cena služby účtována. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal ji žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, a to v celkové výši 1 126 Kč, sestávající ze soudního poplatku 400 Kč a z nákladů na právní zastoupení 726 Kč, tzn. z odměny advokáta za dva úkony právní služby (převzetí věci, žaloba) po 200 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a z náhrady za daň z přidané hodnoty (21 %) z těchto částek ve výši 126 Kč podle § 137 odst. 3 občanského soudního řádu. V souladu s § 149 odst. 1 občanského soudního řádu zavázal soud žalovanou zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. Soud vyhodnotil žalobu jako tzv. formulářovou, protože žalobkyně podává opakovaně žaloby tohoto druhu a údaje v jednotlivých věcech se liší jen v označení žalované strany, datu poskytnutí služeb, čísle a splatnosti faktury a výši žalované částky.