26 C 197/2022-39 — Okresní soud v Opavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neoprávněného odběru elektrické energie dodávané žalobkyní do odběrného místa [číslo] na adrese [adresa žalované], kde ke dni 10. 9. 2020 zanikla původnímu odběrateli smlouva o distribuci elektřiny a kde od 1. 12. 2020 do 31. 12. 2020 bez smluvního vztahu a tedy neoprávněně žalovaná odebírala elektřinu, neboť uvedené odběrné místo se nachází v prostoru sloužícího k podnikání, které v předmětné době jako nájemce užívala žalovaná. Žalobkyně zjistila, že za dobu neoprávněného odběru byl na uvedeném místě (podle měřeného neoprávněného odběru) proveden odběr 2 042 kWh elektřiny. Žalobkyně proto v rámci cenových rozhodnutí ERU provedla výpočet náhrady za neoprávněný odběr elektřiny v uvedeném rozsahu a dlužnou částku ve výši 11 671,61 Kč vyúčtovala žalované fakturou [číslo] ze dne 7. 12. 2021 splatnou 28. 12. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná fakturu v době její splatnosti nezaplatila, nereagovala ani na upomínky žalobkyně k zaplacení tohoto dluhu a nakonec ani na předžalobní výzvu, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 2. Elektronický platební rozkaz, který byl ve věci vydán, byl podle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, tvrzení obsažená v návrhu nezpochybnila a ke své procesní obraně neuvedla ničeho. V souladu s § 115a o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s tímto postupem soudu souhlasili. 3. Soud rozhodoval na základě listin označených k důkazu žalobkyní a zjistil ze smlouvy o nájmu ze dne 25. 11. 2020 uzavřené mezi spol. [právnická osoba] jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemcem a ze smlouvy o podnájmu v prostoru sloužícím k podnikání ze dne 30. 11. 2020, jejíž součástí je i předávací protokol a kterou uzavřel [jméno] [příjmení] jako nájemce a žalovaná jako podnájemce, že žalovaná se stala ve sjednané době trvání podnájmu od 1. 12. 2020 do 1. 12. 2021 podnájemcem mj. pozemku parc. [číslo] jehož součástí je budova [adresa] na adrese [ulice a číslo] v [obec a číslo], který ve sjednané době užívala v rámci provozování hostinské a ubytovací podnikatelské činnosti na něm. Bylo prokázáno, že uvedený podnájemní prostor byl spojen s elektrickou soustavou a bylo možné v něm tedy odebírat elektrickou energii, což se podává zejm. z předávacího protokolu, v němž nájemce a podnájemce před uzavřením smlouvy zaznamenali stav tam umístěných elektroměrů. Z faktury [číslo] ze dne 7. 12. 2021 splatné 28. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobkyně vyúčtovala žalované náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny na uvedeném odběrném místě částkou 11 671,61 Kč, když výpočet této náhrady vyplývá z listiny označené jako„ výpočet náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny“ ze dne 30. 11. 2021, kterážto listina byla přílohou zmíněné faktury. Z následných výzev k narovnání či zaplacení dluhu a i z předžalobní upomínky ze dne 11. 2. 2022 soud zjistil, že byla žalovaná marně vyzývána k zaplacení žalované částky. 4. Soud na základě uvedených zjištění dospěl k závěru, že žaloba byla k soudu podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že žalovaná v žalované době na žalovaném místě odebrala a spotřebovala 2 042 kWh elektrické energie dodané tam žalobkyní a to aniž by byl tento odběr ošetřen smluvním vztahem s jakýmkoliv dodavatelem elektřiny. Žalobkyni, která bez smluvního vztahu na uvedené místo dodávala elektřinu a kterou žalovaná spotřebovala, tak vznikla škoda v žalované částce. Tato částka odpovídá měřenému odběru elektřiny za uvedenou dobu podle právního předpisu stanovujícího způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni tuto škodu v době splatnosti faktury, v níž byla škoda vyčíslena, nezaplatila a neučinila tak ani dodatečně, vyhověl soud žalobě v celém rozsahu. 5. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 2894 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z. (dále jen „o. z.“), podle § 51 odst. 1 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon) a podle § 16 a násl. vyhl. č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny. Nárok na zákonné úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1968 a § 1970 o. z., a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, a to od prvého dne prodlení žalované se zaplacením peněžitého dluhu. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky. 7. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1, věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.