26 C 32/2022-26 — Okresní soud v Opavě

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Podaným návrhem u soudu se žalobkyně domáhala rozhodnutí, jímž by byl žalovaný zavázán zaplatit jí ve výroku tohoto rozsudku uvedenou částku s příslušenstvím a nahradit náklady tohoto řízení. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne 27. 10. 2021 v 15:14 hod. porušil svoji povinnost cestujícího, neboť v [obec], v dopravním prostředku DP na lince [číslo] kterou žalobkyně provozuje, se neprokázal při kontrole platným jízdním dokladem, o čemž byl na místě sepsán Zápis o provedené přepravní kontrole a byla mu proto uložena povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platné jízdenky. Vzhledem k tomu, že žalovaný celkovou pohledávku v částce 1 500 Kč žalobkyni v době splatnosti a ani později nezaplatil, domáhá se žalobkyně tohoto nároku u soudu podanou žalobou. 3. Proti ve věci vydanému elektronickému platebnímu rozkazu, jímž soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 1 500 Kč a náklady řízení, brojil žalovaný včas podaným odporem, který odůvodnil tím, že je nucen z mravního hlediska tuto situaci řešit, neboť měl elektronickou jízdenku zakoupenou formou SMS zprávy před tím, než nastoupil do autobusu DPP (linka [číslo]) dne 27. 10. 2021. Kontrolujícímu tuto skutečnost při kontrole sdělil a následně očekávali doručení platné jízdenky formou SMS zprávy. Ta měla být doručena do dvou minut. Od pověřené osoby však zjistil, že je mu této situace líto, ale že žalovaný musí zaplatit pokutu, neboť v době kontroly neměl platnou jízdenku. S tímto postupem žalovaný nesouhlasil a stěžoval si na dopravním podniku v [obec]. 4. U ústního jednání, k němuž se žalobkyně bez omluvy nedostavila, byly čteny k důkazu navržené listiny. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole ze dne 27. 10. 2022 pořízené v 15:14 hod. soud zjistil, že se žalovaný při kontrole na lince autobusu [číslo] kterou žalobkyně provozuje, neprokázal platným elektronickým (SMS) dokladem. Byla mu proto uložena povinnost zaplatit na místě přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Z předžalobní výzvy datované 13. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván žalobkyní k úhradě přirážky jízdného ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platné jízdenky autobusovou linkou [číslo] ze dne 27. 10. 2021. Z fotokopie mobilního telefonu žalovaného soud zjistil, že v 15:14 hod. dne 27. 10. 2021 mu byla doručena SMS jízdenka v ceně 31 Kč, která se stala platná od 27. 10. 2021 od 15:15 hodin. 5. Na základě shora uvedeného dokazování soud uzavřel, že žalobkyně prokázala svá tvrzení obsažená v návrhu o tom, že žalovaný dne 27. 10. 2021 v 15:14 hod. se při kontrole během jízdy v dopravním prostředku provozovaném žalobkyní neprokázal platným jízdním dokladem. Vznikla mu proto povinnost zaplatit žalobkyni přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Soud na základě tohoto zjištěného skutkového stavu vyhodnotil žalobu jako důvodnou, a proto jí v celém rozsahu vyhověl. 6. Z hmotněprávního hlediska soud posoudil spor podle § 1723 odst. 1 a § 2550 a násl. o. z., podle § 18a odst. 2 písm. c) zák. č. 111/1994 Sb., v platném znění (silniční zákon) a podle Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy bod. XXII., XXIII. a XXIV. Nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné pohledávky svědčí žalobkyni podle § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a podle vládního nařízení č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, účinného ke dni prodlení žalovaného se zaplacením dluhu; prodlení se zaplacením peněžitého dluhu v případě žalovaného nastalo prvním dnem po zjištění jízdy bez platné jízdenky. 7. Ačkoliv žalovaný v řízení tvrdil, že elektronickou (SMS) jízdenku před nástupem do vozidla zakoupil, což konec konců vyplývá i z fotokopie jeho telefonu, neprokázal však, že by byla tato jízdenka platná v čase 15:14 hod. dne 27. 10. 2021, kdy byl uvnitř vozidla MHD kontrolován pověřenou osobou, a kdy bylo zjištěno, že platnost jeho jízdenky nastává až v 15:15 hod. Tuto situaci řeší bod XXII. odst. 8 Tarifu [anonymizováno] integrované dopravy (dále jen„ tarif“), podle kterého jízdní doklad ve formě SMS jízdenky není považován za platný, nenastala-li nebo uplynula-li doba jeho platnosti. Podle bodu XXIV. odst. 7 tarifu, cestující, který se neprokáže platným jízdním dokladem, zaplatí jízdné a přirážku 1 500 Kč. Žalovaný, který se při kontrole v 15:14 hod. prokázal„ zatím“ neplatnou jízdenkou, nebyl zavázán k zaplacení jízdného, ale jako cestující bez platného jízdního dokladu pouze k zaplacení přirážky k jízdnému. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, když advokát osvědčil, že je plátcem takové daně. 9. Lhůta k plnění vyplývá z ust. § 160 odst. 1, věty před středníkem, o. s. ř., splatnost přisouzených nákladů řízení soud vázal k rukám advokáta v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.