37 C 321/2021-36 — Okresní soud v Opavě

1. Žalobou podanou soudu dne 25. 3. 2021 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím, neboť žalovaný byl přistižen přepravní kontrolou dne 6. 3. 2020 na spoji pravidelné linky hromadné dopravy osob provozované žalobcem, přičemž bylo zjištěno, že cestuje bez platného jízdního dokladu. Žalovaný byl povinen zaplatit dlužné jízdné ve výši celkem 20 Kč spolu s přirážkou k jízdnému ve výši celkem 1 500 Kč, což neučinil a svůj dluh neuhradil. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť žalobce i žalovaný s tímto postupem vyjádřili souhlas postupem dle § 101 odst. 4 o.s.ř. Při rozhodování vycházel soud ze skutkových zjištění učiněných z listin předložených účastníky. 4. Z hlášení a záznamu o provedené přepravní kontrole ze dne [datum] a za situace, kdy nejsou zpochybněna skutková tvrzení žalobce, soud zjistil, že žalovaný cestoval dne [datum] na lince [číslo] (autobus) provozované žalobcem, na výzvu kontrolora žalobce se žalovaný neprokázal při této jízdě platným jízdním dokladem, na základě čehož mu vznikla povinnosti uhradit jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši ve výši 1 500 Kč, tento dluh dosud neuhradil. 5. Podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, je cestující povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení přirážky. Podle odstavce 3 téhož zákonného ustanovení výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách, výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. Zjištěný skutkový stav posoudil soud podle citovaných ustanovení zákona a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný se neprokázal v jednom případě kontrolorovi žalobce, který je provozovatelem hromadné dopravy osob, při cestování jeho dopravními prostředky platným jízdním dokladem, na základě čehož mu vznikla povinnost zaplatit jak jízdné, tak i přirážku k jízdnému. Důvodný je i nárok žalobce na požadované příslušenství – úrok z prodlení, když žalovaný nezaplatil dlužné jízdné a přirážku k jízdnému ani v dodatečné lhůtě poskytnuté žalobcem, od uplynutí této lhůty je v prodlení s úhradou žalované částky dlužného jízdného a přirážky k jízdnému, dle ust. § 1970 občanského zákoníku má tedy žalobce také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky. Žalobcem požadovaná výše úroku z prodlení při tom odpovídá výši úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroku z prodlení. V souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil soud zaplatit žalovanou částku do tří dnů od právní moci rozsudku. 7. O nákladech řízení rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci, který měl ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení, které sestávají z náhrady za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a nákladů za hotové výdaje spojené s podáním žaloby soudu a zaslání předžalobní výzvy ve výši 200 Kč dle nařízení vlády č. 254/2015 Sb., celkem tedy zavázal žalovaného k úhradě nákladů řízení v částce 600 Kč.